Podle Marian Jurečky z KDU-ČSL je záměr vlády snížit podporu v nezaměstnanosti vážným krokem směrem k vlastnímu sebezničení. Jurečka upozorňuje, že takové opatření by znamenalo podřezávání větve, na které všichni sedíme. Na první pohled může snížení dávek vypadat jako logický krok zaměřený na těžbu prostředků od těch, kteří nechtějí pracovat. Skutečnost je ale mnohem složitější.
Mnozí lidé, kteří se ocitnou bez zaměstnání, jsou pracující jednotlivci s dlouhou pracovní historií. Nezřídka přichází o práci vinou okolností mimo jejich kontrolu. Další skupinou jsou ti, kdo hledají lepší příležitosti a chtějí změnit své zaměstnání. Tedy nejde o lenochy využívající dávky států; spíše jde o lidi v tíživé situaci, kterým je potřeba nabídnout pomoc a podporu během doby hledání nového místa.
Snížení dávek a investic do rekvalifikace však podle Jurečky nepovedou k vyšším počtům lidí ve slušném zaměstnání, jak si mylně myslí někteří vládní činitelé. Místo toho lze očekávat zhoršení na trhu práce s dopady na mzdy a celkové příjmy státního rozpočtu. Politici jako Babiš a Juchelka prostě usilují o úspory na úkor těch, kdo touží po pracovní příležitosti.
Jurečka kritizuje názory obou politiků — Juchelku naznačujícího neefektivnost větší podpory pro nezaměstnané a Babiše varujícího před rizikem uměle zvýhodněného nepracování kvůli vyšším dávkám — jako nedostatečně promyšlené a koneckonců nesprávné pojetí této problematiky.
Podpora v nezaměstnanosti by neměla být Brána jako trest pro ty bez práce; je to pojistka pro jednotlivce se zkušenostmi z pracovního procesu, který potřebuje krátký časový rámec k nalezení nové pozice. To jednoznačně vyjadřuje zásadní rozdíl mezi podmínkami tehdejší i současné sociální politiky.
Jak říká Jurečka ze své zkušenosti bývalého ministra práce, český trh má směřovat k modelu označovanému jako flexicurity – tedy flexibilní trh práce spojený s cílem zajistit odstupné stabilitu pro lidi při přechodu ke změně zaměstnání. To souvisí i s obavami ohledně rodinných finančních závazků či hypoték – lidé by neměli mít strach měnit práci jen proto, aby ochránili svůj životní standard během období bez pravidelných příjmů.Jurečka (KDU-ČSL) se vyjádřil k aktuálním otázkám sociální politiky a zásadně kritizoval současné praktiky v oblasti podpory nezaměstnaných. Podle něj se jedná o ”podřezávání větve, na které sedíme”, což naznačuje vážnost situace ohledně udržitelnosti systému podpor. Odsoudil časté obavy, že systém motivuje lidi, aby nepracovali.
Od ledna 2026 bude podpora pro nezaměstnané nastavena tak, že na začátku dosahuje vysokých procent z předchozího výdělku a s časem klesá. Mladí lidé do 52 let budou mít dva měsíce podporu ve výši 80 % příjmu, poté následuje pokles na 50 % a nakonec na 40 %. Starší zaměstnanci nad tuto hranici pak budou mít delší období s vyššími sazbami. Jurečka zdůrazňuje, že cílem není jen pomoc jednotlivcům v tíživé finanční situaci, ale i motivace k nalezení práce odpovídající jejich schopnostem.
Kritika systému zahrnuje i populární tvrzení o tom, že podpora činí práci nevýhodnou. Podle Jurečky však tento argument postrádá opodstatnění. Osoby bez potřebných odvodů nemají nárok na následnou podporu a pravidla byla dokonce zpřísněna během jeho působení v ministerstvu práce a sociálních věcí.
Změny nastavené pro vznik nového nároku můžete sledovat od roku 2024: doba potřebná pro nový plný nárok bude navýšena ze tří měsíců práce na šest měsíců u lidí bez předešlé vyčerpané podpory; obdobně ti, co ji vyčerpali celou dříve musí nyní pracovat devět měsíců místo šesti.
Cíl je jasný – zabránit cyklu zneužívání dávek mezi individuálními uživateli pomoci. Vláda chce konstruovat solidární systém kombinovaný se zodpovědností osob hledajících nové pracovní příležitosti.
Dále zdůraznil význam rekvalifikace jako klíče ke skutečné flexibilitě pracovního trhu (flexicurity). Poukázal při tom na alarmující čísla: za první polovinu roku 2025 bylo ke klasickým rekvalifikacím přijato více než třicet tisíc lidí; oproti tomu vzrostl počet účastníků jen na pár tisíc ve stejném období letoška. Takový propad by měl být varovným signálem vlády o stavu vzdělávacích programů pro nezaměstnané.
Vzhledem k progresivnímu snížení počtu účastníků odborných školení se nedá pochybovat o důležitosti kvalitních vzdělávacích programů stanovených vládou pro zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivců i celého státu v pracovním prostředí dnešní doby sestaveného nejen ze schopností jednotlivců ale také ze správného nastavení politické agendy vedoucí ke zlepšení zaměstnaneckého klimatu a ekonomiky jako celku.Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL upozorňuje, že současný přístup vlády k zaměstnanosti je nezodpovědný a nebezpečný, když říká: “Tohle je podřezávání větve, na které sedíme”. Podle něj se vláda měla soustředit na prohloubení a zajištění kontinuity podpory pro nezaměstnané místo toho, aby situaci spíše zhoršovala.
Jurečka kritizuje současnou vládní strategii motivace k práci jako nedostatečnou, obzvlášť ve světle narůstajícího počtu lidí bez zaměstnání. Jen do konce července bylo na Úřadu práce evidováno 367 346 uchazečů o práci, což představuje meziroční nárůst téměř o 38 tisíc. Bylo by normální očekávat od vlády maximální využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v tuto těžkou dobu. Právě opak je však realitou — vláda Andreje Babiše podle Jurečky podniká kroky k oslabení této podpory.
Nejvíce ohroženou skupinou jsou starší pracovníci. Mladší uchazeči často najdou nové zaměstnání rychleji než ti s delšími pracovními zkušenostmi. Proto nastavení delšího období s vyšší podporou pro lidi nad padesát let není punitive opatření; naopak má pomoci lidem vyhnout se nespravedlivým pracovním podmínkám po krátkém hledání nového místa.
Jurečka dále zdůrazňuje, že finance přidělované na politiku zaměstnanosti nejsou nějaké dary ze vzduchu; tyto peníze pocházejí od pracujících lidí a firem prostřednictvím různých příspěvků. V roce 2026 je plánováno téměř 21 miliard korun právě pro podporu nezaměstnanosti a pouze asi 2,6 miliardy pro celkovou aktivní politiku podnikatelské sféry.
Kritika směřuje i vůči způsobu chápání rozpočtových úspor vládní mocností. Snížení podpory může totiž vést ke krátkodobému pohledu bez uvážení následků – například možnost vyšších mezd nebo ušetřených peněz v dalších oblastech ekonomiky díky lepším pracovním umístěním rekvalifikovaných pracovníků.
Podle Jurečky platí zásadní myšlenka: dobrá hospodářská politika by měla mít dalekosáhlý horizont plánování namísto jednorázových řešení kulminujících ve “vítězství” snižování nákladů bez ohledu na dlouhodobé důsledky tohoto rozhodnutí.Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL varuje před nebezpečnými změnami v oblasti podpory v nezaměstnanosti, které navrhují Andrej Babiš a Aleš Juchelka. Podle něj jde o zásadní chybu, která ohrožuje nejen jednotlivce, ale i celou českou ekonomiku. Jurečka označuje tento návrh za “podřezávání větve, na které sedíme”, což naznačuje závažnost situace a potřebu zachovat stabilitu trhu práce.
Jurečka zdůraznil důležitost reformy podpory v nezaměstnanosti, jejíž cílem je přesměrovat lidi z méně placených pozic na ty lépe ohodnocené. Poukazuje na to, že je klíčové pomoci lidem se zhoršeným postavením na trhu práce vystoupit do lepších pracovních příležitostí. Tento krok by měl vést k podporování zaměstnanosti pro pracovníky všech věkových kategorií.
Podle ministra jsou navrhovaná opatření nejen nesprávná vůči zaměstnancům, ale také mohl by poškodit podnikatele hledající kvalifikované pracovní síly. Prezentované změny by totiž oslabily motivaci pro udržení dobrého pracovního prostředí a odrazovaly mladé talenty od kariérního růstu.
Zdůrazňuje také význam zkušeností pracovníků nad padesát let věku, kteří jsou často cennými zdroji znalostí a dovedností pro firmy. Snižování dostupných možností pro takovou skupinu obyvatelstva může mít dalekosáhlé následky nejen pro jednotlivce samotné, ale i pro širší trh práce.
Jurečka upozornil na to, že kroky ve směru k úsporám mohou paradoxně znamenat nevhodné investice do budoucnosti. Místo toho bychom se podle něj měli zaměřit na rozvoj systému podpory takovým způsobem, který nebude mít negativní dopady ani na zaměstnavatele ani zaměstnance.
Je tedy zřejmé, že strategie zavedená ministrem Jurečkou směřuje ke k oslabení negativních aspektů koronakrize a posílení pracovního trhu v České republice jako celku. Vyzval ostatní politiky k zamyšlení nad dlouhodobými důsledky svých rozhodnutí v oblasti komplexní reformy pracovních systémů i státního rozpočtu jako takového.