Zástupce KSČM Mgr. Jan Klán upozornil, že před jakýmikoli propouštěním zaměstnanců České televize by měla proběhnout důkladná veřejná kontrola jejích finančních zdrojů a výdajů. Česká televize se chystá do roku 2030 snížit počet svých pracovníků o 12 procent, a v příštím roce plánuje ušetřit přibližně 350 milionů korun prostřednictvím úsporných opatření, která zahrnují mírnění výroby pořadů, provozní náklady i investice. Očekává se také redukce nočního vysílání na ČT24 a některé pravidelné pořady budou transformovány na měsíční formát, což ovlivní i regionální studia.
V této souvislosti je podle Klána zásadní zjistit přesné důvody vysokých nákladů České televize. Veřejnost má právo vědět, jaké sumy se váží ke konkrétním produkcím včetně dramatických seriálů či televizních filmů. Kolik financí je potřeba například na jednu epizodu populárního kriminálního seriálu nebo soutěžního programu StarDance? A kolik získávají jednotliví tvůrci jako producenti či scénáristé?
Klán tvrdí, že nejde o kritiku dramatické tvorby jako takové; Česká republika potřebuje kvalitní filmy a seriály. Avšak když přijde k propouštění zaměstnanců s odvoláním na nedostatek finančních prostředků, je essentiel posoudit oblasti pro možné úspory.
Podle nedávných informací z jednání Rady ČT z června 2026 činily náklady na dramatickou výrobu v roce 2025 téměř 500 milionů korun, zatímco domácí a zahraniční zpravodajství stálo asi 384 milionu korun. Nejde tedy automaticky o to, že by dramatická tvorba byla drahá; nicméně vzbuzuje to otázky ohledně relativních nákladových efektivit konkrétních projektů.
Další závažný aspekt spočívá v tom, co se stane s tvůrci obsahu při omezení produkce ze strany ČT? Režiséři a herci neupadají do zapomnění – mohou snadno přejít k soukromým komerčním stanicím nebo jiným mediálním platformám. To by mohlo mít za následek nejen diverzifikaci pracovních možností pro kreativce ve filmovém odvětví ale také potenciálně snížení kvality obsahu vyráběného pro veřejnost.
Klán tedy apeluje nejenom na odpovědný přístup ke školení novinářských týmům či výrobním kapacitám televizních projektům jako celku v rámci České televize ale také k transparentnosti ve financování její činnosti takovým způsobem aby lidé byli informováni o využití jejich peněz daných do licence veřejnoprávnímu médiu.Představitel KSČM, Klán, vyzývá Českou televizi (ČT) k transparentnosti ohledně svých finančních záležitostí předtím, než přistoupí k propouštění zaměstnanců. Prohlásil, že občané mají právo znát náklady a úspory spojené s provozem médií veřejné služby. Podle Klána by měly být zveřejněny detailní údaje o výdajích ČT a efektech plánovaných škrtnutí na kvalitu vysílání.
Rozpočet České televize na rok 2026 původně počítal s výrobním objemem kolem 2,85 miliardy Kč. Aktuální informace ukazují na snížení této částky na přibližně 2,2 miliardy Kč kvůli plánovaným úsporám. Tato situace naznačuje, že se nejedná pouze o drobné úpravy v rozpočtu, nýbrž o vážný zásah do fungování instituce.
Omezení vysílání zpravodajské stanice ČT24 je dalším důležitým tématem. Dočasné zrušení nočního živého vysílání by mohlo negativně ovlivnit schopnost reagovat na aktuální události a udělat z této informační platformy méně pružnou organizaci. Klán poukazuje na potřebu vědět více o tom, jaké budou alternativy v případě mimořádných situací během noci.
Dále je nutné se zaměřit i na náklady spojené s distribucí televizního signálu. Z údajů České televize vyplývá, že z poplatku za službu v roce 2025 bylo kolem osmi korun určeno právě pro tuto oblast. S ohledem na objem financí jde tedy o významný prvek v celkovém hospodaření veřejnoprávní instituce.
Technické zabezpečení pozemního vysílání realizují České Radiokomunikace (ČRA), které nedávno prodloužily smlouvu s ČT do roku 2030. Klán zdůrazňuje potřebu informací ohledně ročních nákladů za tuto službu a jejich dynamiku v posledních letech stejně jako otázky týkající se dalších poskytovatelů technických služeb.
Podle dostupných údajů měla Česká televize za rok 2025 provozní výdaje ve výši asi 1,8 miliardy korun spojených s více než šesti tisící dodavateli; to vytváří velký prostor pro potřebnou kontrolu a transparentnost finančních toků uvnitř organizace. Je důležité zjistit nejen to, kdo jsou největší dodavatelé ale také kolik peněz dostávají za své služby či jaké vznikly vazby mezi nimi a institucemi jako je ČT.
Klán apeluje nejenom na odpovědnost vůči divákům ale i vůči systému řízení financí uvnitř ČT; správná cesta by podle něj byla směřována k uveřejnění těchto informací namísto spekulací nebo politických tvrzení bez konkrétního podkladu.Člen strany KSČM, Klán, upozorňuje na to, že dříve než Česká televize začne s propouštěním zaměstnanců, měla by nejprve prezentovat veřejnosti přehled svých financí. Podle něj je klíčové zjistit, jakým způsobem jsou vynakládány veřejné prostředky a co konkrétně přináší jednotlivé výdaje pro diváky. Problém s ČT není pouze v jejím financování; jde také o transparentnost a odpovědnost vůči občanům.
V současnosti se diskutuje o plánech České televize na snížení počtu zaměstnanců o 12 procent do roku 2030. Kromě toho by měl dojít k omezení některých pořadů a regionální produkce nebo k redukci živého vysílání zpravodajských kanálů jako je ČT24. Tyto změny vyvolávají otázku, zdali není nutné podrobněji prověřit účetní knihy této instituce.
Klán se domnívá, že před jakýmikoli zásahy do struktury zaměstnanců by měla ČT poskytnout jasné informace o nákladech spojených s různými výroby po celé zemi. Měli bychom vědět například to, kolik peněz stojí výroba jedné detektivní série či externích produkcí a co konkrétně získává za každou korunu utracenou na jednotlivé projekty.
Zatímco propouštění může působit jako rychlé řešení finančních obtíží televize, opravdová úspora spočívá ve vytvoření důkladného přehledu a otevřené diskusi o všech výdajích instituce. Tato transparentnost může ukázat nejen slabiny ve správě financí ČT, ale i cíle jejího hospodaření s veřejnými prostředky.
Odpovědná diskuze ohledně budoucnosti České televize by tak neměla být založena výhradně na politických postojích – zda ji podporovat či kritizovat – ale měly by se koncentrovat kolem otázky správného nakládání s penězi ze státního rozpočtu. Takový dialog je nezbytný pro ochranu zájmů diváků i široké veřejnosti.
Zaslání účtů do rukou občanům posílí důvěru mezi Českou televizí a jejím publikem a zajistí větší odpovědnost vůči těmto investicím ze strany státu i samotných pracovníků televizního studia. Je tedy potřeba vždy myslet na to, že správná správa veřejných financí začíná u transparentního vykazování nákladů.