Olšáková (STAN) ve svém vystoupení kritizovala vládu za přístup, který spočívá v plošných výdajích místo cílené pomoci. Upozornila na návrh státního rozpočtu na příští rok s rekordním schodkem 386 miliard korun, což v době ekonomického vzestupu a nízké nezaměstnanosti považuje za riskantní krok. Připomněla, že vláda se uchyluje k jednorázovým opatřením, jako je příspěvek 2 000 korun pro důchodce bez ohledu na výši penze. I když toto opatření může v určitém okamžiku pomoci, dlouhodobě neřeší potřeby seniorů, jako jsou pečovatelské služby nebo místa v pobytových zařízeních.
Dále zmínila naléhavost problematiky dlouhodobé péče a její rostoucí náklady do roku 2035. Ty by mohly vzrůst z nynějších přibližně 82 miliard korun na zhruba 137 miliard korun ročně a je třeba připravit minimálně 35 tisíc nových lůžek pro seniory. Olšáková varuje před tím, že pokud stát neinvestuje do rozvoje terénních a ambulantních služeb alebo nepodpoří rodinné pečovatele, mohou se negativní dopady přesunout na rodiny a zdravotnický systém.
V oblasti rozpočtu také upozornila na plošné výdaje týkající se poplatků za podporované zdroje energie. Vláda plánuje převzít tyto náklady ve výši přibližně 18 miliard ročně. Tento způsob podpory však považuje za málo efektivní; potřeba zaměřit pomoc spíše na domácnosti trpící energetickou chudobou či odvětví s vysokými energetickými nároky dodává celému procesu větší smysl.
Olšáková také vyjádřila obavy z přijetí rozsáhlých změn stavebního zákona bez důkladného mezirezortního připomínkového řízení. Přestože Senát návrh odmítl, Poslanecká sněmovna ho schválila bez výraznějších úprav. Podle ní tak zásadní reforma vyžaduje špičkovou odbornou připravenost i dostatečný prostor pro debatu všech zainteresovaných stran.
Novela stavebního zákona zasahuje do mnoha aspektů fungování stavební správy a ovlivní širokou skupinu lidí – od občanů přes obce až po samotné stavební firmy. Olšáková apelovala na to, aby při zavádění tak významných změn byla dodržena kvalita legislativního procesu potažne standardy harmonie mezi různými pravidly.
Na konci svého projevu dodala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová informace odpovídající Olšákové interpelaci o plánovaných reformách.Stanovením cílů legislativního procesu by se tak zajistilo nejen lepší fungování státní správy ale i očekávání lidí vůči vládním rozhodnutím o klíčových otázkách jejich denních životů.Olšáková z hnutí STAN kritizuje vládní přístup, který spočívá v plošném přidělování finančních prostředků namísto cílené pomoci. Regresivní majetkové výdaje a reformy, které mohou mít dalekosáhlé ekonomické důsledky, by měly být vždy diskutovány a analyzovány s ohledem na jejich dopady na veřejné finance. V současné době se očekává, že nově vznikající státní stavební správa vyžádá v prvním roce 3,5 miliardy korun a poté zhruba 7,1 miliardy ročně. Nicméně odhady Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů naznačují mnohem vyšší náklady mezi 13 až 15 miliardami korun ročně. Tento značný rozdíl by měl být objasněn.
Olšáková doložila své obavy pokračující interpelací na ministryni financí Alenu Schillerovou. Při ní se ptala na predikované náklady nového stavebního systému pro období let 2027 až 2029. Na její dotaz však nebyla poskytnuta konkrétní odpověď; ministryně pouze uvedla, že není možné předpovědět výdaje před schválením zákona. To je podle ní zásadní problém – jak mohou poslanci schvalovat opatření s tak významnými finančními dopady bez jasného vědomí o nákladech?
Důvěra ve vládu je také podmíněna transparentností rozhodovacího procesu. Olšáková zdůraznila příklad premiéra Andreje Babiše, jehož vztah k evropským fondům vzbuzuje pochybnosti o možném střetu zájmů. Evropská komise dokonce označila Babiše za osobu v potenciálním konfliktu zájmů kvůli jeho vazbám na skupinu Agrofert a zastavila posuzování žádostí o platby týkající se této firmy.
Premiér musí zajistit separaci veřejných zájmů od soukromých ekonomik ve všech svých rozhodnutích tak, aby občané měli jistotu o ochraně veřejných peněz i důvěru ve stát jako celek. Je nutné prosazovat stejný standard transparentnosti nejen u premiéra či ministrů, ale i dalších čelných představitelích vlády a institucích spravujících veřejné funkce.
Špatná situace panuje také v oblasti sociálních služeb; vládní schopnost najít peníze pro plošný rozvoj neznamená jistotu pro seniory nebo lidi se zdravotním postižením a jejich rodiny. Novinky týkající se reformy chybí jasná analýza dopadů nezbytných pro efektivního hospodaření s veřejnými prostředky.
Podle Olšákové sdílíme společnou odpovědnost za to zajistit informovanost při schvalování velkých reforem takového rozsahu bez dostatečného porozumění ve vlastnictví financí státu vznikají tiché hrozby ztrát do budoucna pro celou společnost jako celek nedofinancovanými sektory klíčových služeb mizejících ze státního rozpočtu kvapkaným gestem -to vše volá po změně přístupu vlády k systémovým investicím do rehabilitace stabilních sociálních sítí.V posledním projevu zdůraznila poslankyně Mgr. Eliška Olšáková z hnutí STAN, že plošné výdaje nemohou nahradit potřebnou cílenou pomoc pro občany. V kontextu současného hospodářského klimatu vyjádřila přesvědčení, že stát by měl spíše zaměřit své finanční toky na konkrétní skupiny, které pomoc opravdu potřebují, než aby rozdával prostředky bez jasného cíle. Tento systém podle ní neefektivně rozděluje veřejné finance.
Olšáková se ve svém vystoupení také zamýšlela nad tím, jak důležité je chránit zájmy občanů a přitom mít na paměti odpovědnost vůči veřejnosti jako celku. „Veřejná funkce není žádným privilegiem, ale závazkem k transparentnosti a dodržování pravidel,“ podotkla s tím, že politici by měli být vzorem v integrity a správném nakládání s veřejnými prostředky. Je podle ní nezbytné propojit politické rozhodování s hodnotami jako jsou odpovědnost a respekt k voličům.
Dále upřesnila svůj osobní postoj k vládnímu programu: „Každý poslanec má povinnost rozhodovat na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí o tom, zda vláda zaslouží důvěru.“ Po pečlivém zvážení dospěla k závěru, že současná vláda jejímu vlastnímu přesvědčení nedostála a nemůže jí proto poskytnout svou podporu ani důvěru.
Kromě kritiky vládních metod Olšáková také varovala před neustálým tlakem na legislativní změny v oblasti financování sociálních programů. Upozornila na rizika spojená s tímto přístupem; mohla by vést ke zhoršení situací těch nejzranitelnějších skupin obyvatelstva namísto jejich efektivní pomoci.
V souvislosti se zmiňovanými výdaji hrály zásadní roli obavy o udržitelný rozvoj země a potřebnost efektivního řízení státního rozpočtu. Poslankyně vyzvala ke konstruktivní diskuzi mezi politiky různých stran i názorových proudů o nalezení optimálních způsobů podpory komunitních projektů nebo lokálních iniciativ.
Na závěr svého vystoupení podtrhla potřebu hlubší reflexe směřování české politiky směrem k otevřenější komunikaci se společností: “Musíme být otevřeni dialogu s lidmi tam venku,” uvedla Olšáková (STAN). Tímto způsobem lze lépe reagovat na skutečné potřeby obyvatelstva místo jednoduše aplikace univerzálních řešení do každého problému.