Podle Zahradila se Evropa nemůže vyrovnat s globálními mocnostmi jako jsou USA či Čína. Je nezbytné si uvědomit, že v nadcházejících letech dojde k zásadním změnám ve vztazích mezi Evropou a USA, které poznamenají geopolitické i ekonomické aspekty. Tato transformace ovlivní schopnost Evropy jednat na mezinárodní scéně a její roli v globálních otázkách.
V posledních 25 letech jsme byli svědky ustupujícího zájmu amerických vlád o evropské záležitosti. Nové doktríny, jako například Národní bezpečnostní strategie USA, se více zaměřují na udržení dominance ve vlastní hemisféře a na strategii vůči Číně v Tichomoří. To naznačuje posun priorit a méně zdrojů směrem k evropským problémům.
Zahradil upozorňuje na to, že současná krize vyplývající z války na Ukrajině je chápána Spojenými státy především jako problém Evropy. Američané zatím neprojevují snahu aktivně zasahovat do konfliktu; místo toho se zaměřují na dosažení dohody s Ruskem, což by mohlo souviset s jejich snahou zbavit se břemene evropské bezpečnosti.
Tato situace by mohla vést Evropu k nutnosti přijmout model “strategické autonomie”, který ji donutí ke zvýšení své obranyschopnosti za současného rizika centralizace moci v rámci EU. Podle Zahradila je důležité, aby tento koncept nevedl ke federalizaci nebo větší integraci pod hlavičkou Evropské unie, což navrhují různé politické síly klonící se k federalismu.
Evropa by měla usilovat o stanovení vlastní definice ”strategické autonomie”. Měla by reflektovat nové geopolitické skutečnosti a nespoléhat se pouze na konfrontační přístup prosazovaný některými finskými politiky či jinými významnými představiteli EU. Důležité je hledání nových stabilních řešení pro celý kontinent zahrnující jak evropský prostor tak i širší Eurasii.
Nové politické proudy mají potenciál reagovat na tyto změny a je třeba posílit suverenistická hnutí napříč Evropou. Tyto síly musí formulovat jasnou vizi budoucnosti bez silného rozptylování různých názorových rozdílů uvnitř stávající struktury EU pro úspěšnou implementaci vlastních plánů mírového soužití mezi národy tohoto prostoru (Zahradil: Evropa nebude globální hráč na úrovni USA či Číny).Zahradil ve svém vyjádření upozorňuje, že Evropa se nemůže stát globálním hráčem na úrovni USA či Číny. V jeho názoru je klíčové pochopit, že evropské státy by měly přehodnotit svůj postoj a vzorce jednání v rámci mezinárodního obchodu a politiky. Zatímco USA i Čína dominují v určování globálních trendů a pravidel, Evropa by měla zaujmout jiný přístup k budoucnosti.
V současné době se zdá, že ekonomická globalizace a principy volného obchodu ustupují do pozadí. To je paradoxní zejména proto, že země globálního Jihu aktivně podporují volný obchod, zatímco Spojené státy chrání svůj trh různými formami omezení jako jsou kvóty nebo cla. Tato realita naznačuje potřebu Evropy najít vlastní cestu k ochraně svých ekonomik před nekalými praktikami bez toho, aby se zcela izolovala od ostatního světa.
Dále je třeba zmínit, že obchodní vztahy a export hrají klíčovou roli v ekonomickém růstu evropských zemí. Energetická bezpečnost závisí do značné míry na externích zdrojích mimo Evropskou unii. To poukazuje na nutnost usilovat o širokou spolupráci s dalšími zeměmi po celém světě namísto konfrontačních praktik.
Podle Zahradila by měl být cílem EU identifikovat své hlavní obchodní partnery a hledat vzájmovou spolupráci na základě pragmatických potřeb místo soupeření s mocnostmi jako jsou USA nebo Čína. Je také důležité poznamenat zpoždění EU v oblasti umělé inteligence ve srovnání s těmito velmocemi; to má rovněž dalekosáhlé důsledky pro její konkurenceschopnost.
Zhrnutím jeho myšlenek týkajících se budoucnosti Evropské unie není cílem snažit se soutěžit na poli velmocenského postavení vůči Spojeným státům či Číně. Místo toho vidí budoucnost méně federálně orientovanou a otevřenější vůči ostatním částem světa mimo tradiční euroatlantickou civilizaci.
Také zdůrazňuje potřebu vytvářet stabilní vztahy s okolními národy bez snahy o vojenskou dominanci – spíš nežli udržovat konfrontační pozici jako vojenský aktér by měla být schopná navazovat partnerství založená na důvěře a porozumění (Zahradil: Evropa nebude globální hráč na úrovni USA či Číny).