Andrej Babiš (ANO) vyjádřil jasné odmítnutí jakéhokoliv neúčelného a netransparentního nakládání s prostředky daňových poplatníků. V reakci na otevřený dopis premiéra Fialy se důrazně postavil proti jeho manipulačním metodám a argumentům, které mu připadají nepřesné. Babiš poukazuje na to, že místo konfrontování základních otázek týkajících se obrany státu se premiér soustředí na vyhýbání se odpovědím a zaměňování témat.
Ve svém dopise prozradil, že očekával konstruktivní diskusi od člena vlády s ohledem na otázky bezpečnosti České republiky. Nicméně namísto toho narazil na manipulativní techniky a obvyklou komunikační strategii, která spíš zahaluje podstatné problémy než aby je řešila. Toto chování podle něj podtrhuje naprostou nedůvěru občanů vůči vládním aktérům.
Babiš také upozornil na klíčové dotazy zůstávající bez odpovědi – kde vzít prostředky pro plánované zbrojení nebo jak hodlá řešit personální krizi v armádních řadách. Opoziční lídr navíc kritizoval Fialovu vládu za nedostatečné kroky k prevenci skandálů v oblasti obrany, čímž vytváří dojem ignorace hlavních problémů české společnosti.
Odpověď Fialy považuje Babiš za směsici argumentů bez vazby na očividné nezodpovězené otázky. Ta pak jen potvrzuje chaos v komunikaci vlády před jeho námitkami jako je energetická krize či korupce ve státní správě. Přitom Babiš zdůrazňuje historickou věcnost svých stanovisk tím, že uváděl konkrétní citace z minulosti přímo o událostech kolem hlasování o nedůvěře jeho hnutí.
Specifické obvinění vůči ANO o tom, že vyvolalo hlasování namísto slibu pokračující spolupráce během českého předsednictví v EU označuje poslanec jako manipulaci ze strany premiéra a dodává: “Že bych měl lhát či překrucovat fakta je faunismus.” Za tímto krokem viděl nejen chybnou politiku doma ale i obavy ze slabé důvěryhodnosti pokusit se ochránit zájmy země a jejích občanů.
Podle Andreje Babiše by situace mohla být jiná při úspěšném vyslovení nedůvěry vládě – nebylo by tak možné prosadit “ekofanatický” plán Fit For 55, který by měl radikálně změnit evropské hospodářství sami proti sobě kvótami emisních povolenek pro domácností nebo dopravu osobními vozidly až do roku 2035. Tyto návrhy podle něj jasně potvrdily zájmy protekce skupin před potřebami běžných lidí i společnost vykazující tendence k destabilizaci trhu práce evropského regionu hraničícího s vlastní existencí kvalitního života obyvatelstva.Andrej Babiš (ANO) důrazně odmítá neúčelné a netransparentní plýtvání penězi daňových poplatníků. V kritice chování vlády ODS, která po jeho pádu naplno vstoupila do politického dění, poukazuje na to, jak jejich rozhodnutí vedlo k neefektivnímu využívání veřejných prostředků. Z jeho pohledu měly výdaje na předsednictví Českou republiku stát 2,5 miliardy korun bez jakéhokoli přínosu pro občany.
Babiš také reaguje na tvrzení o nízkém zvyšování výdajů na obranu za dob jeho vlády a zdůrazňuje, že investice do armády v těžkých geopolitických časech nejenže byly správné, ale měly oporu v téměř dvojnásobném navýšení rozpočtu mezi lety 2014 a 2022. To považuje za zásadní rozdíl od politiky ODS například z roku 2014, kdy se armádní rozpočet snížil dramaticky.
Dále podotýká, že pokud by nedošlo k ruské agresi vůči Ukrajině, pravděpodobně by se vládě ODS podařilo pokračovat ve snižování vojenských prostředků. Zdůrazňuje klíčovou roli investic do obrany již před propuknutím konfliktu a upozorňuje na nesrovnalosti ohledně plánovaných růstů armádního rozpočtu v období pandemie.
Babiš zmiňuje konkrétní čísla: při předávání moci měl rozpočet ministerstva obrany dosahovat 1,39 % HDP s cílem hned vzápětí tento poměr navyšovat. Nicméně označuje kritiku ze strany ODS jako pokryteckou vzhledem ke skutečnosti, že její členové krátce po převzetí moci sami snížili plánované výdaje o značnou částku.
V reakci na obvinění ze snížení vojenského rozpočtu kvůli podpoře od KSČM Babiš argumentuje tím, že tato částka byla později navrácena a armáda tedy žádná reálná omezení nezažila. Poukazuje tímto směrem i na mystifikaci údajného schodku ve vojenských financích během jeho mandátu.
Na závěr Babiš vyjadřuje názor nejen o vitalitě obraného sektoru v aktuálních krizích ale i o tom, co podle něj ČR potřebuje; efektivitu hospodaření s daněmi občanů místo politických hrátků s čísly či fiktivních debat bez kontextu realistického fungování státu. Dle něj je nakládání s veřejnými financemi otázkou odpovědnosti každé politické garnitury vůči svým voličům – což má být prioritou pro všechny představitele veřejných funkcí.Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, vyjádřil jasný nesouhlas s tímto trendem: “Neúčelné a netransparentní rozhazování peněz daňových poplatníků odmítáme.” Tímto způsobem se staví proti politikám, které podle něj nevedou k efektivnímu využívání veřejných financí. Babiš poukazuje na to, že je důležité investovat peníze do smysluplných projektů a zajišťovat transparentnost v nakládání s prostředky.
Podle Aleny Schillerové by Česká republika v roce 2024 neměla dosáhnout cíle vydávat dvě procenta HDP na obranu. Babiš tuto informaci označuje za manipulaci a konkrétně zmiňuje vyjádření ministra obrany Metnara o tom, že strategické projekty budou pokračovat a růst rozpočtu Ministerstva obrany by neměl být ovlivněn dopady pandemie. Přijatelnost této situace pro spojence v NATO také potvrzuje jeho argumenty.
Babiš dále reagoval na obvinění, že ve své knize „O čem sním, když náhodou spím“ hovoří o NATO jako o útočném paktu. Upozorňuje na to, že ve skutečnosti se vždy snažil mluvit o boji proti pašerákům lidí a ilegální migraci. Podotýká také odpovědnost současné vlády za podporu migračního paktu EU.
V knize Babiš uváděl názory týkající se reformy NATO takovým způsobem, který by měl sloužit evropským zájmům během migrační krize. Akcentoval potřebu aktivního zásahu aliance proti pašerákům lidí ve Středozemním moři jako klíčový prvek bezpečnostní strategie Evropy.
Šéf ANO také reagoval na negativní hodnocení modernizace armády během jeho vládnutí. Argumentuje tím, že generální štáb chválil technické vybavení nakoupené během jeho mandátu – vrtulníky Viper a Venom či bateriové systémy RBS pro protileteckou ochranu jsou dle něj pozitivním příkladem zlepšení vojenského vybavení.
Babiš se věnuje i aktuálnímu stavu plánovaných projektů výstavby armády 2030 a kritizuje změny provedené současnou vládou. Zatímco dříve byly naplánovány důležité nákupy techniky do roku 2030, nynější vedení podle něj odložilo klíčové projekty až do roku 2035 bez adekvátního pokrytí prioritních potřeb armády.
Na závěr se Babiš zaměřil na nedávná rozhodnutí ohledně akvizice tanků Leopard – podtrhuje nevhodnost těchto kroků jako reakce na okolnosti vyplývající z války Ukrayněc. Pochybnosti ohledně plánování i odpisování historických nabídek naznačují nekoncepci při strategii českého Ministerstva obrany za vedení strany ANO.Babiš (ANO) se jasně vyjádřil proti neúčelnému a netransparentnímu utrácení finančních prostředků daňových poplatníků. V současném kontextu, kdy je otázka bezpečnosti a efektivity výdajů na obranu zásadní, je jeho postoj velmi významný. V souvislosti s nedostatkem financí na projekty Ministerstva obrany vyjádřil skepticism nad plánováním akvizic armády a upozornil na problém s nevyrovnaným rozpočtem.
Viktor Šudek, náčelník generálního štábu, nedávno informoval o nemožnosti realizace projektu Hlavního bojového tanku kvůli úsporám v rozpočtu ministerstva. Tento stav zpochybňuje efektivitu plánování a ukazuje na nedostatek finančního krytí pro důležité vojenské akvizice. Kritizoval také pasivitu ministra obrany při řešení sporu mezi ním a generálním štábem ohledně těchto nákupů.
Jedním z nejdiskutovanějších témat je nákup stíhaček F-35, které byly označeny jako předražené. Po skončení pronájmu gripenů v roce 2029 byla změna v oblasti nadzvukového letectva nevyhnutelná. Generální štáb dostal úkol vytvořit analýzu týkající se dalších kroků v této oblasti; ovšem výsledky byly publikovány až po delším časovém odstupu za vlády Babišovy administrativy.
V této analýze však nebylo uvedeno konkrétní doporučení ohledně typu letadel k zakoupení. Armáda měla prostoru pro předložení různých návrhů, ale místo soutěže byl výběr proveden bez jakéhokoli otevřeného procesu veřejné zakázky. Tím pádem nelze posoudit optimální volbu pro Českou republiku z hlediska ceny či efektivity.
Nákup F-35 zase vzbuzuje obavy nejen ohledně samotných pořizovacích nákladů, které jsou odhadovány přibližně na 150 miliard korun, ale i celkového životního cyklu letounu, jehož cena může až dvojnásobně vzrůst podle různých prognóz ministerstva obrany či analytiků. To vše by mělo zásadní dopad na zbývající části ozbrojených sil a jejich vybavení.
Zarážející také je skutečnost, že debaty kolem F-35 nejsou ojedinělé ani u nás; zahraniční média rovněž upozorňují na problémy s touto investicí Německa i Švýcarska. Odborníci varují před přeplatkem za stíhačky F-35 způsobeným nepříznivými podmínkami případného dalekého dohledu ze strany USA nad těmito stroji.
Na závěr bych chtěl zdůraznit dosavadní čísla o počtu vojáků ve službě podle údajů vaší vlády: ke konci roku 2023 bylo ve službě přibližně 27 tisíc vojáků; nicméně čistý přírůstěk byl pouze slabý – pouhých 176 vojáků v uplynulém roce podle posledních informací generálního štábu — co vehnalo do polemiky otázku transparentnosti těchto dat i metodologie jejich sběru.Andrej Babiš, představitel strany ANO, vyjádřil jasný nesouhlas s rozmařilým a netransparentním hospodařením s prostředky daňových poplatníků. Podle něj je nezbytné investovat do armády efektivně a cíleně, nikoli pouze na papíře vykazovat vyšší výdaje na obranu. Babiš poukázal na to, že současné vydávání peněz by mělo směřovat k reálnému zvýšení bezpečnosti občanů České republiky.
Babiš srovnal současnou situaci v náboru vojáků s obdobím vlády jeho strany. V roce 2014, kdy ANO přebíralo vládu, byl zaznamenán odliv 820 vojáků z povolání. Avšak již o rok později nastal pozitivní obrat se 456 novými přírůstky do armády. Kritizoval tak aktuální vládu za nižší nábory mezi lety 2022 až 2024 a odmítl argumentaci o snížení náborových cílů jako důvod poklesu počtu vojáků.
Tvrzení Ministerstva obrany o nedostatečných náborech označil za nepravdivé a odsoudil situaci vzniklou pandemií covidu-19 jako výmluvu pro nedostatek příslušníků armády. Upozornil však také na komplexnější příčiny tohoto stavu spojené se zmražením platů vojákům a zrušením některých benefitů během tzv. konsolidačního balíčku navrhovaného současnou vládou.
Babiš rovněž zaznamenal návrh novely zákona o vojácích z povolání, avšak vyjádřil obavy ohledně jeho účinnosti při řešení udržitelnosti personálu v armádě. Domnívá se, že je nezbytné zavést skutečné benefity pro vojáky hned – například stabilizační příspěvek – aby bylo možné zabránit jejich odchodu ze služby.
Ve svém kritickém hodnocení připojil i zmínku k některým kauzám spojeným s ministerstvem obrany, které zahrnují předražené tendry nebo obsazování klíčových pozic bez výběrového řízení osobami spojovanými s korupcí. Výčet těchto skandálů ukazuje podle něj na zásadní problémy uvnitř resortu obrany pod vedením nynější vládní koalice.
Na závěr dal jasně najevo ochotu zapojit se do seriózního dialogu o otázkách bezpečnosti v rámci Poslanecké sněmovny a zdůraznil svoji připravenost diskutovat ve věcném duchu o nárustu rozpočtových prostředků pro armádu včetně možnosti postupného navýšení výdajů až k dosažení tří procent HDP určených pro obranný sektor. Vyzval však zároveň k tomu, aby nebyla jakákoli diskuse zaměňována za předvolební strategii jeho konkurence.Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, vyjadřuje jasné odmítnutí jakéhokoli neúčelného a netransparentního rozhazování prostředků daňových poplatníků. Podle něj je třeba přistupovat k veřejným financím zodpovědně a zajišťovat, aby každý výdaj byl skutečně efektivní a smysluplný. V situaci, kdy se rozpočty navyšují bez jasného cíle či účelu, Babiš označuje takové praktiky za inefektivní.
Podle Babiše se vláda místo řešení zásadních problémů české armády uchyluje k manipulacím a klamavým informacím o opozici. Kritizuje kabinet za nedostatečné kroky v oblasti obrany a zároveň vznesl otázku ohledně jeho schopnosti zajistit armádu dostatečným počtem vojáků. Současná situace je podle něj komplikována nejen personálními problémy v armádě, ale i skandály spojenými s Ministerstvem obrany.
Babiš také upozorňuje na to, že dosavadní snahy vlády o vyvolání strachu z Ruska jsou paradoxní – sama byla součástí jedné z nejproruských vlád v dějinách Československa. Taktika strachu podle něj nedokáže maskovat absenci konkrétních kroků zaměřených na bezpečnost země; místo toho prý jde vládě jen o její mediální obraz.
Jakmile jednotlivé kampaně způsobily frustraci v očích veřejnosti, vláda přešla k obviňování opozice ze nezájmu o bezpečnost republiky. Tento tah považuje Babiš za manipulativní strategii zaměřenou na zakrytí vlastních selhání bez skutečné snahy postavit se problematice čelem.
Na závěr své reakce poděkoval premiérovi Petr Fiala za „Společné prohlášení předsedů politických stran“ ohledně správy obrany České republiky s tím, že on i jeho hnutí ANO nechtějí být součástí předvolebního marketingu současné vlády. Upozornil také na nutnost vést otevřenou debatu zaměřenou na konkrétní návrhy týkající se národní bezpečnosti.
Pokud má premiér zájem opravdu diskutovat o budoucnosti armády a zajistit její efektivnější fungování, měl by jít do Poslanecké sněmovny s názory založenými na faktech namísto marketingových triků nebo politické propagandy. Tímto způsobem mohou občané sami posoudit věrohodnost argumentace jednotlivých stran či dějových linií pro jejich příští rozhodování ve volbách.
