Andrej Babiš (ANO) se ostře vyjadřuje k současnému trestnímu stíhání, které považuje za politicky motivovaný proces. Podle něj je situace naprosto absurdní, zcestná a účelová. Uvádí, že problematika údajného porušení zákona v souvislosti s dotací na Čapí hnízdo z roku 2006 je založena na spekulacích bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a předsedkyně senátu odvolacího soudu Jany Brázdilové. Babiš upozorňuje, že až do roku 2017 byl projekt podroben řadě kontrol bez jakýchkoli negativních závěrů.
Babiš zdůrazňuje, že když se polistopadový politikou dominantních stran začal obávat jeho vzrůstající popularity a odporu proti korupci, rozhodli se ho obvinit na základě účelového posudku “znalce” Hálka. Toto obvinění přišlo necelý měsíc před parlamentními volbami v roce 2017 a podle Babiše sloužilo pouze k oslabení jeho pozice. Dále tvrdí, že v roce 2019 státní zástupce JUDr. Šaroch stíhání zastavil kvůli nedostatku důkazů.
Situace však vzala opětovný obrat poté, co vysoce postavený úředník ve vládě obnovil řízení bez nových důkazů; jednalo se o politického nominanta dnešní koalice známého tímto krokem – Pavel Zeman. Dutý argumentační rámec soudního projednávání podle něj stavěl na nepravdivých tvrzeních již dříve rozporovaných nižšími instancemi.
Dva různé rozsudky prvního stupně Babiše osvobodily od všech obvinění, což považuje za jasný signál nespravedlivé justice. Avšak nový verdikt odvolacího senátu vedeného paní Brázdilovou mu opět situaci obrátil zpět do rukou politiky těsně před volbami – šlo o rozhodnutí postavené na lživých informacích a nezohledňující nové důkazy.
V projevu poukazuje také na to, jak byla soudkyně Brázdilová predestinována k zaujatému postoji už během žádosti o vydání paní Nagyové Evropským parlamentem. Jak Babiš konstatuje: „Zcela ignorovala fakta uvedená ve spisech“ a její argumentace postrádala logiku či smysl.
Podle Andreje Babiše by soud měl fungovat jako nestranný arbitr mezi žalobou a obranou; avšak v tomto případě byl přesvědčen o tom, že to neplatilo – prohlásil jednoznačně: „Soud nemůže být pomocníkem obžaloby“. Vyzval tak veřejnost k zamyšlení nad nekonzistentností justičního procesu vůči jeho osobě i nadproblematičnostmi celé situace kolem vyšetřování jeho gestečních akcí s ohledem na budoucnost české politiky i společnosti jako celku.