Vláda má za sebou poslední schůzi před krátkou letní pauzou. Takzvané vládní prázdniny připadají na první dva srpnové týdny, během kterých se kabinet scházet nebude. Pochopitelně se nezastaví provoz vlády a ministerstev, ale tradiční roční zvolnění, které dává možnost premiérovi, ministrům a jejich týmům vyrazit na dovolenou. V jakém stavu odjíždí premiér Andrej Babiš a jeho ministři na dovolenou? Mají za sebou první půlrok vládnutí, který nedávno vyhodnocovali a výsledky prezentovali v historických prostorách vily prvního československého premiéra Karla Kramáře. Podle Babiše i jeho koaličních partnerů se programové prohlášení daří plnit.
Anketa Stěžuje si Andrej Babiš na Seznam Zprávy oprávněně?
Ano 98% Ne 1% Nevím / Je mi to jedno 1% hlasovalo: 4956 lidí
Koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů sobě po prvních šesti měsících řízení země vyhodnocovala 978 úkolů. Z nich se podle Andreje Babiše ministrům povedlo zdárně dokončit 195, na dalších 774 úkolech pracují a pouhých devět dosud nebylo zahájeno.
„Plníme to, co jsme řekli. Za největší úspěch považuji jednu z nejnižších inflací v Evropě, podařilo se nám srazit ceny energií,“ řekl předseda vlády s dovětkem, že vláda plní sliby i v oblasti bydlení nebo odporu proti masové migraci a zeleným opatřením EU. „V rámci Evropské unie jsme velice aktivní. Předložili jsme návrhy na snížení ceny emisních povolenek ETS I, řešíme povolenky ETS II a na evropských radách vystupujeme s velice konkrétními návrhy,“ prohlásil premiér Babiš.
Odmítá tvrzení parlamentní opozice i prezidenta. „Já si to nejdřív pročtu, prohlédnu a pak se k tomu nějak vyjádřím,“ uvedl k tomu počátkem července Petr Pavel během svého pobytu na karlovarském filmovém festivalu. Později se už nevyjádřil. Stihl ale vládu zkritizovat v celé řadě jiných oblastí nebo jí vetovat novelu zákona, která mění rozpočtová pravidla, čímž velmi naštval premiéra i celou koalici.
Důvod je prostý. Vláda sice ve sněmovně prezidentovo veto bez problému přehlasuje, ale přidělává to práci a bere čas i peníze. Poslanci budou o této novele totiž hlasovat už potřetí. Poprvé ji standardně schválili v květnu a totéž si museli zopakovat na počátku července, protože zákon do sněmovny vrátil Senát. Nyní ho po přehlasování Senátu vrátil prezident a poslanci k němu proto zasednou potřetí.
Anketa Který prezident republiky vykonával svůj úřad nejdůstojněji?
Václav Havel 1% Václav Klaus 18% Miloš Zeman 77% Petr Pavel 2% Nevím / Je mi to jedno 2% hlasovalo: 10875 lidí
„To veto bylo naprosto zbytečné. Nikoho nepřekvapuje, že se Pavel bude vůči vládě vymezovat, ale mohl by to dělat trochu chytře, pokud to ovšem umí. De facto tím vyhazuje peníze daňových poplatníků do kamen. Jednací den Poslanecké sněmovny stojí zhruba čtyři miliony korun. Dobře věděl, že ten zákon už vrátil Senát, a klidně o tom nechá poslance hlasovat potřetí s předem jasným výsledkem, že to bude schváleno,“ popsal pro ParlamentníListy.cz zdroj z blízkosti vládních špiček.
Právě skutečnost, že si prezident ke svému odporu vůči vládě v podobě veta zákona vybral právě tuhle normu a poslanci o ní budou muset hlasovat potřetí, podle našich informací velmi rozlítila premiéra Andreje Babiše.
„Byla to poslední kapka a premiér se (na Pavla a Hrad, pozn. red.) naštval, že nad vztahem s prezidentem definitivně zlomil hůl. Vidí, že nemá žádný smysl se pokoušet s ním vycházet, protože Hrad vždycky udělá něco, čím do pokusu o korektní vztah hodí vidle,“ říká důvěryhodný zdroj redakce.
V tom je výrazná změna proti počátku letošního roku, kdy Andrej Babiš dával najevo trpělivost vůči Hradu a jeho nestandardním požadavkům před jeho jmenováním premiérem, snahou míchat se do podoby vládního programového prohlášení i nejmenování Filipa Turka ministrem.
Psali jsme: „Furt mu někdo volal.“ Pavel a opoziční fronta „vyprudili“ Babiše tak, že už neuhne
Jak ParlamentníListy.cz psaly na samém počátku letních prázdnin, žádný smír mezi Hradem a premiérem už podle našich zdrojů není možný. Vládě je jasné, že Petr Pavel se svým týmem už fakticky vede předvolební kampaň za znovuzvolení a svými protivládními aktivitami a výroky se prezident staví do role protiváhy „toho hrozného Babiše”.
Otázka zní, jestli se tato sázka dnešnímu Hradu vyplatí. Dle řady průzkumů od několika rozdílných výzkumných agentur totiž svůj hlas Petru Pavlovi v minulých volbách dalo poměrně nemálo voličů dnešních vládních stran. Zvláště u voličů Motoristů sobě dle studie Kantaru vedl v prezidentských volbách Petr Pavel nad Andrejem Babišem. Nabízí se legitimní otázka, zda tito lidé budou ochotni Pavla volit i podruhé, když soustavně vystupuje proti jimi zvoleným vládním politikům i řadě zásadních bodů programového prohlášení vlády, kterou si zvolili.
Podle komentátora politického dění a bývalého ministra financí Vlastimila Tlustého usiluje prezident Pavel o své znovuzvolení a navíc chce pomoci minulé vládě v návratu k moci.
„Spory mezi Hradem a vládou poškozují všechny, jen v tomto případě nevím, kdo je tím třetím, který se směje. Poškozuje to prezidenta, vládu a zejména nás všechny ostatní občany, protože pokud se ústředním tématem politiky stane svatá válka mezi prezidentem a vládou, neznamená to nic dobrého pro celou zemi. Proč se to děje? Podíváme-li se na těch uplynulých šest měsíců, je v tuto chvíli neoddiskutovatelně jasných několik věcí. Pan prezident je zásadně nespokojen s výsledkem loňských sněmovních voleb, považuje ho za vítězství nepřátel a podle toho se chová. Přispívá k tomu okolnost, že bude znovu kandidovat na prezidenta a jsme v tuto chvíli už v kampani na prezidentské volby,“ míní komentátor a bývalý vlivný politik.
Anketa Chcete, aby Andrej Babiš pravidelně jednal s Petrem Pavlem?
Ano, měli by spolu mluvit 1% Ne, s Pavlem už není o čem mluvit 97% Nevím / Je mi to jedno 2% hlasovalo: 14773 lidí
V každé situaci, která nastala, zvolil podle Tlustého prezident Pavel konfrontační přístup. „Ze strany vlády byla od počátku vidět snaha to neeskalovat, držet se spíš zpátky a doufat, že to pana prezidenta pustí. V tuto chvíli je bohužel jasné, že nepustí. Nepřátelství a touha být znovuzvolen jsou tak mocné síly a nelze doufat, že by se to mohlo změnit. Naopak je správné si klást otázku, o co kromě znovuzvolení Petra Pavla v příštích volbách jde? Bavím se na tohle téma s různými chytrými lidmi a vychází mi z toho následující. Systematickými útoky stlačit Motoristy v preferencích pod pět procent a vyvolat předčasné volby,“ nastínil možný scénář vývoje.
„Ústava sice neumožňuje jen tak pro nic za nic vyvolat předčasné volby, ale Ústavní soud nám již předvedl, že znění Ústavy v tom nehraje žádnou velkou roli. Když se prezident v přiměřeně dramatické situaci rozhodne předčasné volby vypsat, tak Ústavní soud určitě konstatuje, že to jde. O tohle se dneska jedná. Budou-li Motoristé pod pěti procenty, je zde velká naděje pro minulou vládu a současnou opozici se do vlády vrátit, a to je smysl všeho snažení. Platíme dnes cenu za to, že minulá vláda chce vládnout znovu a současný prezident chce být zvolen znovu. Jinak to celé vůbec nedává smysl. Všechno ukazuje, že nedošlo ke smíření s výsledkem sněmovních voleb. Pokud ze strany minulé vlády nedošlo ke smíření a je jasné, že je všechno podřízeno snaze znovu vládnout, nemůže to být jinak než jak to popisuji. Jak to nakonec dopadne, těžko předvídat. Nicméně očekávat během pokračující agrese prezidenta vůči vládě, že by koalice mohla nějak zvolňovat, je zcela idealistické. Navíc pokud premiérovi došlo, že v tomhle celém jde o odstranění jeho vlády, nelze se divit obratu, který jsme u něho ve vyjadřování směrem k Hradu zaznamenali,“ konstatuje Vlastimil Tlustý.
Ústava sice jasně vymezuje, kdy může dojít k rozpuštění sněmovny a vypsání předčasných voleb, ale to už podle jeho slov dnes není vůbec podstatné. „Ze strany Hradu může dojít k čemukoli a Ústavní soud se za to postaví, ano. Přesně tak to bylo v tom, co se už odehrálo ve vztahu k summitu NATO. To považuji za protiústavní prostě proto, že nařizovat vládě, koho má vzít do zahraniční delegace, v Ústavě uvedeno není. Ústavní soud vůbec nemá kompetenci k tomu, aby vůbec něco takového udělal. Jenže to udělal. Tím pádem platí, že se zde může stát cokoli, co v Ústavě není napsáno a může to být opět Ústavním soudem potvrzeno. Pro zajímavost uvedu dva absurdní argumenty, které jsem si zapamatoval. První z nich je, že předběžné opatření je vystavováno proto, že tradiční a zvykové je, že prezident na ta jednání jezdí. Ve skutečnosti je ale tradiční a zvykové, že vždycky v minulosti delegaci sestavovala vláda. To je zásadní argument. Není-li v Ústavě uvedeno, že Ústavní soud může nařizovat vládě, kdo kam pojede, a on to přesto udělá, tak se odvažuji to nejen nazvat protiústavní, ale hlavně z toho dělám závěr, že musíme počítat s kroky tohoto typu týkajících se čehokoli. Skutečným cílem prezidenta, opozice a Ústavního soudu je, eufemisticky řečeno, náprava minulých voleb a v takové situaci si musíme umět představit i ty nejstrašnější varianty, které jsem popsal,“ dodává Vlastimil Tlustý pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme: „Zničili jste Evropu.“ Zastánci Bruselu ztrácejí další zemi EU Mrazivá konstrukce: Petr Fiala se vrátí touto cestou
Ministryně Schillerová: Pokrytectví pana prezidenta Fialovi schválil, mně ne. Babiš se opřel do „opozičního“ Pavla