PhDr. Ivan Bartoš, poslanec za stranu Piráti, apeluje na potřebu zajistit náhrady pro politiky, které by skutečně odrážely reálné náklady. V rámci debaty o platech a náhradách politiků zdůrazňuje, že tato diskuze nelze považovat za marginální problém. Čelíme situaci, kdy občané mají v období krize pocit nedostatečné důvěry vůči politické reprezentaci. Podle Bartoše je nesmírně důležité reagovat na tyto obavy a snažit se nevytvářet další ztrátu důvěry ve chvílích, kdy společnost prochází těžkými časy.
Politici podle něj musejí brát v potaz citlivost společnosti na otázky týkající se jejich odměn a pracovních podmínek. Diskuze o platech není pouhou administrativní záležitostí; ovlivňuje to veřejný pohled na celou politiku a může to mít dalekosáhlé následky. Již před lety Piráti upozorňovali na problematiku stávajícího systému odměňování shodnemu způsobu proporčně vzrůstajícím platu státních zaměstnanců.
V minulosti Piráti kritizovali kumulaci funkcí u některých politiků, kteří jsou schopni zastávat několik pozic současně a přitom pobírat plné finanční ohodnocení za každou z nich. Tento problém vzbuzuje otázky o spravedlnosti takového systému v kontrastu s běžnými pracovními standardy ve společnosti.
Bartoš rovněž poukazuje na to, jak byly navrženy jednotlivé příplatky a benefity spojené s prací poslance či senátora. Je kladeno důraz i na to, jakým způsobem fungují regionální kanceláře nebo různé podvýbory Sněmovny přinášející dodatečné příjmy bez odpovídajícího výkonu práce.
V diskuzi také zaznělo srovnání konkrétních náhrad například pro poslance z Moravskoslezského kraje oproti ostatním oblastem republiky; měsíční návrhy mohou převýšit celoroční jízdné do první třídy u Českých drah rychlejšími tempem než by bylo logické vzhledem k cenám pohonných hmot před deseti lety.
Při nynější debatě o odměnách by měli politici klást důraz nejenom na výšku jejich osobního zabezpečení ale také brát ohledy pokud jde o realitu občanů po celé republice. Dnes máme větší odpovědnost než kdy dříve reagovat adresněji vůči potřebám společnosti jako celku – říká Bartoš (Piráti), který vyzývá nejen své kolegy k zamyšlení nad konstrukcí poslaneckých náhrad takovým způsobem, aby skutečně reflektovaly reálné výdaje spojené s výkonem mandátu bez vytvoření umělého rozdílu mezi právy politiků a normálních občanů.Petr Bartoš, předseda strany Piráti, upozorňuje na důležitost toho, aby náhrady pro politiky byly nastaveny v souladu s reálnými náklady. V kontextu krajských voleb a některých praktik ve vedení krajů poukazuje na problém kumulace funkcí. Zejména kritizoval případy, kdy lidé zastávají více veřejných funkcí zároveň a pobírají za ně plné platy. To považuje za neudržitelné a neobhajitelné, protože plnohodnotná práce v politice rozhodně nelze vykonávat ve standardní pracovní době.
Bartoš se konkrétně zaměřil na chování politiků z hnutí ANO, kteří dříve vystupovali proti stejným praktikám. Jak říká, i zde je potřeba provést změny. Politici by se neměli dopouštět tohoto typu vyplácení platů za víc než jednu funkci bez ohledu na to, jak jsou aktivní ve svých rolích. Tato situace vyvolává zásadní otázky týkající se odpovědnosti a poctivosti ve veřejných službách.
Dále Piráti navrhli opatření k omezení platů u regionálních funkcí tak, aby reprezentovaly maximálně 40 % průměrného platu za dvě zaměstnání najednou. Tento návrh však byl smeten ze stolu poslanci z ANO a ODS během projednávání v rozpočtovém výboru – krokem Bartoše je podpořit omezení kumulace odměn pro politiky i napříč dalšími stranami.
Mimo jiné pokládá otázku ohledně neprávem vysokých náhrad spojených s cestovními výlohami pro poslance či senátory; například ti z Ostravy dostavají od státního rozpočtu mnohem více prostředků než skutečně potřebují na dopravu do Prahy nebo jinam.
Bartoš varoval před absurdním případem poslaneckého proplácení cestovních nákladů dosahujících až půl milionu korun ročně – jelikož takové částky rozhodně neodrážejí skutečné náklady spojené s dopravou. Připomněl všechny běžné ceny jízdného: roční jízdenka do první třídy stojí kolem 40 tisíc korun.
Na závěr dodal výzvu ke spravedlivějšímu systému financování regionálních politických postů založenému na transparentnosti a reálných nákladech namísto zaslepeného rozhazování veřejných prostředků – důležité úkoly nynější doby by měly jít ruku v ruce s poctivým výkonem nejenom před volbami ale také po nich.Stanislav Bartoš, poslanec za Piráty, se v nedávném prohlášení vyjádřil k výši náhrad a jejich přiměřenosti vůči skutečným nákladům. Upozornil na to, že je důležité mít takové náhrady, které odrážejí reálné výlohy politiků při výkonu jejich povinností. Podle něj by měly být všechny náhrady transparentně vykazovány a upraveny tak, aby odpovídaly skutečným nákladům spojeným s dopravou a dalšími aktivitami.
Bartoš také zdůraznil potřebu začít nejprve u sebe jako zákonodárců. Pokud má lidem opravdu záležet na důvěře v politiku jakožto službě společnosti, musí být poskytování finančních prostředků zcela transparentní. Politici mají přirozeně své vlastní náklady spojené s výkonem mandátu a není přijatelné se této realitě vyhýbat nebo ji zlehčovat.
Dále varoval před nebezpečím, že pokud nebudou navrhované změny schváleny, Piráti nemohou souhlasit s celým zákonem ve stávající podobě. Je přesvědčen o tom, že politika by měla sloužit občanům a nikoli se transformovat v komerční činnost zaměřenou na osobní zisk skrze nespravedlivé získávání finančních prostředků.
Bartoš upozornil také na to, že je nezbytné zajistit spravedlivější podmínky pro všechny poslance bez výjimek jak pro hlasy odpojené od reality občanského života. Jeho cílem je zajistit efektní systém podpory veřejného sektoru bez spekulací o osobních přínosech ze strany politických představitelů.
Transparentnost v účtování všech vyplacených částek je dle Bartoše klíčová pro obnovu důvěry mezi voličstvem a politickými reprezentacemi. Bez jasných pravidel bychom mohli čelit podezření o neetickém chování některých jedinců ve funkci.
Závěrem je potřeba znát nejen konkrétní čísla týkající se výdajových položek politiků ale i naléhavost potřeb změn pro vytvoření férovějšího systému fungování státní správy obecně. To vše pouze pokračuje ve své významnosti zvláště poté, co dojde k dalším diskuzím ohledně politických praktik či rozpočtových plánovacích návrhů registrujících budoucnost funkce každého jednotlivého poslance či političky snažící se o větší míru zodpovědnosti vůči voličům.