
V nedávném vystoupení PhDr. Ivana Bartoše, který je členem strany Piráti, se ostře vyjádřil k ministru financí Zbyňku Stanjurovi, jehož obvinil z neupřímnosti a lží vůči veřejnosti i poslanecké sněmovně. Bartoš uvedl, že Stanjura měnil svůj názor jako ponožky a očividně se snažil zamést pod koberec kauzu spojenou s korupčními praktikami týkajícími se bitcoinů. Upozornil také na to, že by bylo rozumnější pověřit vedením ministerstev spravedlnosti a financí nestranného odborníka namísto toho, aby byla tato místa nadále obsazena členy ODS.
Podle Bartoše situace okolo vyšetřování špinavých bitcoinů není dostatečně transparentní. Místo otevřeného dialogu a poctivého vyšetřování dochází ze strany vlády k mediálním alibismům. Piráti v minulém týdnu představili svůj plán na boj proti korupci zahrnující osm konkrétních opatření a současně provedli happening v ulicích s cílem ukázat proklamovanou oddanost čistotě veřejných záležitostí.
Bartoš dále kritizoval skutečnost, že Stanjura byl ve sněmovně viditelně neúspěšný v poskytování jasných odpovědí na důležité otázky vznesené opozicí. Tento pristup považuje za nedůstojný pro funkci ministra ve vládním kabinetu. “Pokud máme opravdu usilovat o zlepšení situace v oblasti boje proti korupci, musíme mít zejména víru v důvěryhodnost těchto institucí,” dodal.
Piráti jsou rozhodnuti tuto kauzu nevnímat jako uzavřenou kapitolu a hodlají pokračovat ve svém úsilí o prosazení check-and-balances ve vládním chování vůči občanům České republiky. Hlavním cílem jejich iniciativy je zajistit transparentnost zdrojů financování státní zprávy.
Zbyněk Stanjura by měl brát tyto výtky vážně pokud má zájem udržet si podporu jak mezi svémi voličskými základnami tak i širokou veřejností,. Nepodaří-li se mu implementovat potřebné změny ve své komunikaci a přístupu k vážným situacím kolem ministerstva financí, mohou mu hrozit další problémy nejen politického charakteru ale také ztráta důvěry ze strany koaličních partnerů.
Bartosovy slova otvírají diskusi o tom jak daleko jsou politici ochotni zajít aby skryli deformace uvnitř systému či zda budou schopni čelit vlastním selháním otevřeným způsobem před občanským publikem.zůstává ovšem otázkou nakolik náměstkové nebo ministři skutečně chtějí reformovat struktury státní správy které sami dříve pomohli vytvářet.
