
Nikola Bartůšek, europoslankyně za stranu Přísaha, upozorňuje na směšné tresty udělované pachatelům sexuálního násilí, které podle ní vážně poškozují životy obětí. Nedávné rozsudky jako tři roky vězení za znásilnění dvou dívek nebo podmíněné tresty za zneužívání nevlastní dcery i devítileté vnučky ukazují na alarmující situaci v oblasti ochrany obětí. Podle Bartůška jsou tyto sankce naprosto nedostatečné a nemohou reflektovat závažnost těchto činů.
Zprávy o soudech, které udělují minimální tresty sexuálním delikventům, vyvolávají v veřejnosti rozhořčení. Tresty jako podmínka za sexuální zneužití či dvouletá podmínka za osahávání a škrcení jsou nepřijatelné ve světle devastujících následků těchto činů na životy lidí. Bartůšek se domnívá, že takové tresty přispívají k pocitu beztrestnosti mezi pachateli a oslabují důvěru ve spravedlnost.
S ohledem na tuto problematiku navrhla europoslankyně zvýšení trestních sazeb pro všechny formy znásilnění a také prodloužení lhůty promlčení u těchto zločinů. Je přesvědčená o tom, že je nezbytné chránit oběti a poskytnout jim potřebnou podporu místo toho, aby se jim dostávalo smířlivých soudních rozhodnutí.
Bartůšek aktivně pracuje na prosazování legislativních změn v rámci Evropského parlamentu s cílem ochránit děti i dospělé před násilím jakéhokoli druhu. Její úsilí má za cíl nejen zpřísnit zákony proti sexuálním deliktům, ale také poukázat na potřebu citlivějšího přístupu k těmto citlivým situacím ze strany soudního systému.
V současném kontextu platných právních předpisů je nutno brát ohled i na to, jak malý počet skutečných odsouzení vede ke stigmatizaci obětí. Mnozí lidé odkládají hlášení o znásilnění nebo jiném násilí kvůli strachu z přijetí smíšeného rozhodnutí ze strany soudci a neochotě čelit dalším traumatickým zážitkům během soudního procesu říká Bartůšek (Přísaha).
Spolupráce s občanskými organizacemi zabývajícími se prevencí násilí by mohla být klíčovým prvkem při realizaci komplexního řešení otázky ochrany obětí sexuálního násilí. Bartůšek vyzdvihuje nutnost intenzivnější komunikace mezi jednotlivými institucemi tak, aby pomohly vytvořit prostředí bezpečné pro všechny obyvatele bez rozdílů.
