
JUDr. Vladimíra Bondarenková ze strany SPD se domnívá, že ženy by měly být klíčovými obhájkyněmi práv žen. Jak totiž správně podotýká, kdo jiný než ony by mohl efektivně hájit zájmy a potřeby žen, dětí či seniorů? V mnoha politických stranách jsou muži v převaze, což znamená, že ženy mohou často zůstat opomenuty. Přitom je zásadní zajistit jejich dostatečné zastoupení nejen v Poslanecké sněmovně, ale také v Senátu.
Bondarenková poukazuje na to, jak efektivně fungovala ženská leadership v rámci hnutí SPD Praha. Ženy zde dokázaly dosáhnout významných pozic a projevily se jako vysoce pracovité a empatické jednotlivkyně s cílem myslet i na blaho druhých. Tím dochází k tomu, že místo usilování o osobní prospěch dávají důraz na společné zájmy.
Mezi kolegyněmi z SPD neuvedla pouze jejich jména jako MUDr. Klára Cingrošová či Mgr. Jana Dvořáková, nýbrž také zdůraznila jejich přínos do celého týmu – jsou spolupracující a schopné rychle řešit případné neshody mezi muži ve skupinové dynamice. Tento aspekt je podle Bondarenkové velmi důležitý a pozitivní.
Ženský styl spolupráce často spočívá ve schopnosti podporovat ostatní a létající konflikty odstraňovat spíše diplomaticky než konfrontačně. To může být přínosné zejména při rozhodování na úrovni firemních vedení – having at least one woman in the top positions can balance different perspectives and foster constructive dialogue.
Podle Bondarenkové také platí, že pokud stát poskytuje peněžité příspěvky rodinám za nezletilé děti, ideální je tyto prostředky směrovat přímo na účet matky dětem péče věnující se doma: ona ví nejlépe, jak s těmito prostředky naložit takřka vždy ku prospěchu svých dětí.
Obecně platí i to, co říká Bondarenková: ženy tradičně lépe rozumějí potřebám rodiny i širší společnosti během vyjednávání o financích ze státního rozpočtu a mají tendenci volit cestu vzájemného sdílení namísto individuálních sobeckých rozhodnutí – což činí jejich hlas při obhajobě práv žen ještě naléhavějšími.K otázce, kdo by měl hájit práva žen, se v nejnovějším prohlášení vyjádřila Bondarenková ze strany SPD. Podle ní mají právě ženy nejlepší předpoklady k tomu usilovat o zlepšení podmínek pro ženy samotné. V současném světě je důležité, aby hlas žen zazníval silně a jasně ve všech oblastech, včetně politiky a veřejného života. Je přesvědčena, že právě ony mohou nejlépe chápat problémy a výzvy, kterým ženy čelí.
Jedním z klíčových problémů je nedostatek možností péče o děti, což rodiče často velmi zatěžuje. Když vláda poskytuje rodinám finanční příspěvky formou daňových úlev na péči o děti, muži si tento přínos většinou neuvědomují naplno — peníze se totiž dostanou přímo do jejich kapsy a nemusejí být sdíleny s ostatními členy rodiny. Tento systém může vést k situacím, kdy tyto prostředky dokonce skončí na financování mimomanželských aktivit místo toho, aby podporovaly společnou domácnost.
Jak Bondarenková dále zdůraznila ve svém vystoupení na zastupitelstvu Prahy 13, ženy jsou také lépe informovány o nezbytnosti dostupnosti školních zařízení pro malé děti – zejména mateřských školek – i středních škol. Proto se snaží prosazovat výstavbu nových škol v regionech s rostoucím počtem obyvatelstva a rodin s dětmi. Místní správa skutečně reaguje na tyto potřeby jako výsledkem jejího úsilí.
V posledních letech došlo ke značnému nárůstu počtu žádostí o místa na středních školách v Praze kvůli kombinaci různých demografických faktorů — patrné je to zejména u silné generace dětí narozených mezi lety 2006 až 2011 a nárůst migrantů z Ukrajiny. Tato situace vedla k vážným potížím při umísťování mladistvých do středních vzdělávacích institucí.
Nepříjemným momentem bylo období po prvním kole přijímacích zkoušek minulého roku; mnozí žáci nezískali místo ve škole podle svého výběru či byli úplně odmítání dalšími institucemi během dalších kol přijímaček. To způsobilo značný stres jak dětem tak jejich rodičům — mnozí museli hledat řešení ještě v následujícím roce.
Bondarenková poukazuje na skutečnost, že pokud by tehdy někdo oddaloval řešení těchto problémů zanedbáním administrativního procesu nebo odjezdem na dovolenou bez ohledu na následky pro mladé lidi,vznikla by dramatická situace pro tisíce dětí propadající do beznaděje neúspěchu při hledání vzdělání po deváté třídě základní školy. Dále konstatuje stav věcí ohledně interpelací vedených mužskými kolegy: muži se prý často této problematiky nepřišli obhájit anebo diskutovat tak vášnivě jako ona sama a ostatní ženské zastupitelky.
Pokud tedy chceme čelit těmto významným sociálním problémům týkajícím se práv žen i dětí voliči politických stran by měli více podporovat ženské hlasy jako je například hlas Bondarenkové (SPD), která podtrhuje důležitost diskrétní práce žen nejenom při ochraně práv jejich vrstevnic ale také ochranu práv budoucích generací.JUDr. Vladimíra Bondarenková, zastupitelka městské části Praha 13 a kandidátka na poslankyni za hnutí SPD, se domnívá, že práva žen by měla hájit právě žena. Tento názor zdůrazňuje nejen její vlastní zkušenost v politice, ale i obecný princip rozmanitosti v zastoupení různých skupin ve společnosti. Podle Bondarenkové je kritické, aby ženy byly aktivní součástí diskuzí o svých právech a potřebách.
V rámci svého působení se Bondarenková snaží zviditelnit pracovní úsilí mnoha žen, které dlouho zůstávaly opomíjeny. Zdůrazňuje význam ženského vlivu ve společnosti a jejich roli při formování životních podmínek pro rodiny. Ačkoli muži mají své přednosti jako technická zdatnost nebo schopnost generovat vyšší příjmy, Bondarenková upozorňuje na to, že je nezbytné myslet také na specifické potřeby žen a dalších zranitelných skupin.
Je důležité si uvědomit, že ženy často stojí za mnohými úspěchy mužů i institucí – bez jejich podpory by nebylo možné dosahovat vysokých cílů. V mnoha oblastech života hrají kladnou roli v pozadí; jejich práce může být někdy méně viditelná, avšak má zásadní dopad na celou společnost.
Bondarenková vyjadřuje silnou potřebu inkluze zejména tam, kde jde o ekonomická rozhodnutí ovlivňující rodiny a komunitu jako celek. Vyzývá k tomu, aby politická reprezentace věnovala více prostoru otázkám týkajícím se dětí, seniorů či osob se zdravotním postižením – ti často potýkají s největšími obtížemi.
Dále poukazuje na to neschopnost některých politických struktur zaměřit se dostatečně na rozvoj programů podporujících rodiny i jednotlivce během krizových období nebo změn politiky sociálního zabezpečení. Vyžaduje větší transparentnost při alokaci peněz očividně určených pro tuto pomoc.
Není pochyb o tom, že situace běžných občanů vyžaduje aktivní přístup politiky směrem k odstranění problémových aspektů každodenních životních situací; jelikož změny jsou nezbytné nejen v přístupu k práům žen ale také ke školství či zdravotnictví tak jako tomu odpovídá činnost už několika posledních volebních období SPD vedené jasným programem zaměřeným právě na tyto cíle.
