V nedávné době se objevily události, které by měly vzbudit značnou pozornost v médiích, a to zejména ve světle nadcházejících voleb. Mgr. Miroslav Červenka z Trikolory se ptá, zda mladí voliči zvolí politiky s podezřením na mafiánské praktiky nebo ty, kteří sympatizují s terorismem. Je to závažná otázka týkající se směřování české politiky a orientace mladé generace.
Dvě klíčové události – zahájení soudního procesu v kauze Dozimetr a Trumpovo označení Antify za teroristickou organizaci – přitom přišly v čase, kdy by se měly stát předmětem rozsáhlého mediálního zájmu. Realita byla však jiná. V případě Dozimetru média reagovala chladněji než je obvyklé u jiných skandálů, zatímco o vážných obviněních byl minimální zájem.
Srovnání s kauzou Čapí hnízdo ukazuje na zajímavý paradox ve způsobu zpravodajství. Zatímco kolem Babišovy kauzy šel mediální šum doslova do nebeských výšin a reportáže informovaly o každém novém odhalení nebo názoru rodiny usvědčeného podnikatele, podobný zájem kolem Dozimetru absentuje. Téma peněžních toků spojených s trestnou činností hnutí STAN je marginalizováno.
Alarmující je také únik informací o spojení ministra vnitra s mafiány prostřednictvím šifrovaného telefonu, což vyvolává další otázky ohledně vlivu podsvětí na politiku. Mediální ticho okolo těchto faktů vzbuzuje pochybnosti nad kvalitou žurnalistiky jako takové; objektivní reporting přece nezahrnuje selektivní povrchnost.
Dalším faktorem je reakce médií na zařazení Antify mezi teroristické organizace vedle skutečně nebezpečných skupin jako Islámský stát či Hamás. Nemáme k dispozici důkladné rozbory násilných činů spojených s touto ideologií ani sledování jejích členů ze strany novinářských týmů. Společnost si tak nemůže vytvořit objektivní obrázek o této problematice.
V kontextu blížících se studentských voleb podle Červenky vyplývá alarmující trend: mladí lidé poněkud slepě následovali trend podporující hodnoty vzdělávacích institucí ovlivněných krajně levicovými ideologiemi. Točit volby ve prospěch subjektů bez ohledu na jejich reálnou politickou odpovědnost může mít fatální následky pro budoucnost národa a jeho orientaci vůči rizikovým zahraničním entitám.
Bohužel tento vývoj naznačuje možné nebezpečí pro českou společnost; mladá generace by měla mít možnost hlasovat pro myšlenky a osoby směřující k rozvoji liberální demokracie místo silně polarizovaných postojů či extremistických tendencí různých spekter politického spektra.