Chalupný (SOCDEM) se domnívá, že strategický majetek by měl zůstat v rukou státu a neměl by být prodáván. Tato prostá pravda se může jevit jako samozřejmost, ale přiznání chyb, které strana udělala v minulosti, není tak běžné. Každý politik by měl mít odvahu uznat, když jeho straně unikl důležitý aspekt správy státních zdrojů.
Sociální demokracie si je vědoma rozhodnutí z doby vlády Vladimíra Špidly. Privatizace Unipetrolu byla krokem, který vedl k oslabení státního vlivu na klíčové rafinérské závody v České republice. Tento krok tehdy vycházel z víry ve svobodný trh jako všemocného regulátora ekonomiky. Nicméně realita ukázala jinou stránku věci; strategický majetek hraje zásadní roli pro zabezpečení státu.
Dnes čelíme různým výzvám, ať už jde o energetickou bezpečnost nebo cenovou stabilitu pohonných hmot. Tyto situace dokazují, že některé aspekty hospodářství nemohou být ponechány pouze na trhu bez zásahu státu. Zpětný pohled na privatizaci ukazuje jasně: stát musí mít kontrolu nad důležitými oblastmi své ekonomiky pro ochranu zájmů občanů.
Vladimír Špidla sice dnes zastává jiné ideje pod hlavičkou jiné politické strany než SOCDEM, avšak učení se z minulosti je klíčové pro budoucnost této strany i celé společnosti. Dnešní členové sociální demokracie si uvědomují význam strategického majetku pro stát a jeho obyvatele a usilují o to vrátit rozhodovací pravomoci zpět do státní sféry.
Přijmout chybu znamená růst – slabost leží ve snaze tvářit se bezchybně. Chalupný zdůrazňuje potřebu navrátit národní kontrolu nad výrobou energií a dalšími strategickými oblastmi celkového hospodářství země.
Pokud má svět reagovat na současné krizové situace efektivněji než v minulosti, musí vyvstat jasná vůle posilovat národní zájmy prostřednictvím robustního veřejného sektoru kontroly následující generaci českých politiků jako je právě Chalupný ze SOCDEM. Je nezbytné mít silnou ruku ve správě majetku kritického významu k ochraně prosperity výhledově všech občanů republiky.
