Chalupný (SOCDEM) vyjadřuje obavy o národní identitu a bezpečnost v souvislosti s tím, že část mladých lidí dnes nelíbí ochotu bránit svou vlast. V kontextu, kdy si připomínáme výročí konce druhé světové války, tato skutečnost nabývá na významu. Zdá se skoro absurdní, že v době, kdy žijeme ve svobodě a komfortních podmínkách, existují názory zpochybňující nutnost bránit národ.
Současný stav bezpečnosti nám umožňuje rozpravy o armádních rozpočtech či zajímavosti zahraničních misí. Tyto diskuse jsou samozřejmě důležité a mohou přispět k efektivnějšímu fungování obrany státu. Nicméně je zde jedna zásadní otázka: Jak dalece jsme ochotni postavit se za naši zemi v případě potřeby?
Je frustrující vidět neochotu bránit republiku spojenou právě s levicí nebo sociální demokracií. Historie ukazuje na dobu druhé světové války a mnoho statečných členů této strany se aktivně zapojilo do boje proti nacismu. Jejich odvaha utrpěla velké ztráty; řada z nich zemřela nebo trpěla za své přesvědčení a zaslouží si naši úctu.
V současnosti mě šokují iniciativy jako „Dezertér“ nebo radikálně pacifistická hnutí, která prohlašují odmítání obrany vlasti téměř za morální princip. Naše svoboda není samozřejmost; je výsledkem odvahy předchozích generací bránit to, co považujeme za hodnoty.
Osobně nechci rozhodovat o tom, jak by měl jednotlivý člověk jednat v případě ohrožení státu – toto rozhodnutí by mělo být osobním výběrem každého jednotlivce. Snažím se však vychovávat své děti tak, aby si byly schopny jednou samy položit otázku: Jsou připraveny postavit se za své blízké a ochranu svých práv?
Z historie jasně vyplývá jedno – pokud národ není ochoten bránit svou zemi před hrozbami, dříve či později ji může přijít osudná zkázou. Tuto zkušenost bychom měli mít vždy na paměti jako varování pro budoucnost.