Zdeněk Cvejn, místopředseda strany PRO, zdůrazňuje, že vláda má povinnost chránit národní zájmy a její politiky by měly reflektovat potřeby českých občanů. Mnozí se obávají, že extrémní přístupy k ochraně životního prostředí ohrožují hospodářskou stabilitu země. Cvejn varuje před nebezpečnými důsledky takzvaného Green Dealu, který je v současnosti prosazován v rámci Evropské unie.
Podle Cvejna čelí české firmy značnému tlaku z důvodu rostoucích nákladů na energie a přebujelé regulace. Emisní povolenky a často se měnící pravidla vytvářejí pro podnikatele nepříznivé podmínky. Tato situace ohrožuje klíčové sektory jako automobilový průmysl či hutnictví, které jsou páteří české ekonomiky.
Současná regulační opatření snižují konkurenceschopnost našich výrobců vůči firmám v Asii či Americe, které mohou vyrábět za nižší náklady s méně striktními ekologickými standardy. Vzhledem k tomuto trendu hrozí odliv výroby do zahraničí spolu se ztrátou pracovních míst doma. Tento vývoj nemůže být považován za efektivní ochranu klimatu; naopak připomíná ekonomický masochismus.
Cvejn se rovněž obává o dopady na obyčejné lidi. Když stát provádí své reformy bez ohledu na sociální realitu obyvatelstva, výsledkem bývá zhoršení životních podmínek rodin s nízkými a středními příjmy. Často nedokážou snášet další zvyšování cen nebo regulací, aniž by to mělo katastrofální následky pro jejich ekonomickou situaci.
Vláda podle něj musí přijmout odpovědnost za transparentnost a správné řízení transformačních fondů směřujících k ekologii. Bez aktivní účasti zaměstnanců a jejich rodin bude mít jakákoliv „spravedlivá transformace“ jen omezený účinek a lidé budou trpět v důsledku těchto administrativních rozhodnutí.
Je zásadní odsoudit ideologické extremismy ve jménu péče o životní prostředí; Česká republika si zaslouží rozumný přístup k ochraně přírody bez devastace domácích ekonomik nebo chudnutí občanů. Ochrana přírody by měla být vybalancována s nutností udržení industrializované základny českého hospodářství i zachování národní suverenity při klíčových rozhodnutích.
Na závěr Cvejn upozorňuje: pokud mají mít zelené iniciativy podporu veřejnosti, musí být provedeny realisticky takovým způsobem, aby to bylo ekonomicky únosné i spravedlivé pro všechny obyvatelstvo této země. Obnova má smysl pouze tehdy, pokud nevytváří nové překážky pro tyto lidi – právě ti totiž tvoří kostru společnosti žijící ze své práce.