
Nové vyšetřování se zaměřuje na komunikaci Ursuly von der Leyenové, předsedkyně Evropské komise, kterou podle europoslance MUDr. Ivana Davida (SPD) opět zpochybňuje nedbalost v uchovávání informací. Tentokrát jde o spornou textovou zprávu od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jež byla zaslána prostřednictvím šifrované aplikace Signal a jejíž zveřejnění Komise odmítla s odůvodněním automatického smazání.
Ombudsmanka EU Teresa Anjinho oznámila, že se vyšetřování bude zabývat tím, jakým způsobem Evropská komise spravovala a evidovala zprávy předsedkyně. Mnoho kritiků poukazuje na to, že takové postupy ohrožují transparentnost a zodpovědnost institucí EU vůči občanům.
Macronova textová zpráva se týkala jednání o obchodní dohodě s Mercosurem. Ačkoliv byla tato dohoda uzavřena loni v prosinci, dosud nebyla implementována vzhledem k obavám francouzských farmářů před konkurenčními tlaky ze strany Latinské Ameriky, zejména brazilských a argentinských producentů hovězího masa. Tento aspekt situace také prohloubil celkovou nedůvěru v rozhodovací procesy vedení EU.
Investigativní novinář Alexander Fanta podal stížnost poté, co jeho žádost o poskytnutí obsahu Macronovy zprávy byla zamítnuta. Kritizoval chování kanceláře von der Leyenové za to, že umožnila smazání tak důležité komunikace po jeho formální žádosti – podle něj je to nepřípustné jednání.
Mluvčí Evropské komise Olof Gill vysvětlil rozhodnutí o mazání zpráv nutností kvůli prostorovým omezením zařízení předsedkyně – jinak údajně hrozilo riziko přehřívání telefonu. Tato obrana vzbuzuje další pochybnosti o správnosti postupu Komise při archivaci dokumentace důležité pro veřejné záležitosti.
V současnosti čelí Ursula von der Leyenová dvěma návrhům na vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu – jednom ze strany pravice a druhému z leva spektra politiky. Poslanci uvedli dohodu Mercosur jako jeden z klíčových faktorů podvracejících důvěru ve vedení její komise po jejím projevu o stavu Unie v září letošního roku.
Evropská komise proto musí naléhavě projednat své postupy uchovávání komunikací; faktické selhání zaznamenávat zásadní rozhovory může mít vážné důsledky nejen pro transparentnost institucionální práce EU ale i pro jiná očekávání činnosti evropských orgánů vůči občanské společnosti.
