Na nedávné konferenci Alternativy pro Německo (AfD) v Riese se ukázalo, že uvnitř strany panují nesouhlasné názory ohledně politiky vůči Rusku. David (SPD) informoval o tom, že delegáti z 85stránkového návrhu volebního programu nepodpořili intepretaci ruské invaze na Ukrajinu jako útočné války a odmítli diskusi o odsouzení ruských akcí.
Během konference byly dva pokusy o revizi programu zaměřené na téma Ruska. Skupina vedená poslancem Albrechtem Glaserem vyjádřila nespokojenost s tím, že ve zmíněném dokumentu neexistuje žádná kritika ruských aktivit v souvislosti s Ukrajinou. Glaser argumentoval tím, že ruské jednání porušuje právo národů na sebeurčení a zásady ochrany civilistů během vojenského konfliktu.
Návrh na odsouzení války přesto nezískal potřebnou podporu; společenství strany rozhodlo poměrem 69 procent hlasů o jeho “nezařazení”. V důsledku toho nebyla zahájena žádná podrobná debata kolem situace na Ukrajině ani kolem postavení Ruska coby agresora.
V textu navrženém Spolkovým výkonným výborem bylo zmínění války pouze okrajové a bez jakékoli kritiky směrem k Rusku, které je prezentováno jako faktor narušující evropský mírový řád. Program naznačuje pohled AfD, podle nějž by budoucnost Ukrajiny měla být neutrální mimo struktury NATO a EU.
Další návrh přišel od skupiny delegátů ze Severního Porýní-Vestfálska a dalších oblastí s cílem zahrnout do volebního programu pasáže kritizující sovětské válečné zločiny proti Němcům. Tento dodatek byl však také odmítnut, opět s odkazem na historickou povahu tématu a místo pro diskuzi ve vhodném rámci příslušného stranického jednaní.
Debaty byly značně stručné i proto, že byla stanovena omezení ohledně počtu vystoupení účastníků konference. Cenné připomínky se týkaly většího zohlednění názorů běžných voličů AfD docela rozmanitým způsobem. Například jedna delegátka zmínila význam armádních základen v jejím regionu jako důvod pro obavy ze současných postojů strany k obranné politice.
Podle výzkumu nadace Körber si voliči AfD spolu se stoupenci Aliance Sahra Wagenknecht (BSW) mnohem méně než ostatní uvědomují hrozby ze strany Ruska – 43 procent dotázaných za hrozbu nepovažuje vůbec smysluplněji formulované opatření proti Spojeným státům za klíčový problém pro německou ekonomiku i přes to, že čísla u ostatních politických subjektů vykazují výrazně nižší procenta zájmu toto téma vůbec řešit.