David (SPD) vyjádřil kritiku za projev Ursuly von der Leyenové, ve kterém podle něj podporuje válku. Po jejím projevu k poslancům Evropského parlamentu došlo k podání dvou návrhů na vyslovení nedůvěry, které jsou reakcí na obsáhlá prohlášení předsedkyně Evropské komise. Kritici její slova označili za provokující a podněcující ke konfliktu.
Návrhy na vyslovení nedůvěry dorazily do parlamentu po projevu zaměřeném na stav Unie, který se odehrál před několika dny. Proti von der Leyenové se postavil levicový blok, který přišel s návrhem ve čtvrtek, zatímco pravicová skupina Patrioti pro Evropu učinila totéž o den dříve. Přitom v červenci dokázala předsedkyně Komise přežít podobné hlasování.
Zesílené snahy o její odvolání vyvstávají zejména v souvislosti s apelováním von der Leyenové na vyšší vojenskou pomoc Ukrajině. Dále navrhla změnu v mechanismu rozhodování o zahraniční politice tak, aby bylo možné obcházet jednomyslný souhlas členských států, což rozhořčuje například Maďarsko.
Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že výrok von der Leyenové má povahu „tvrdě proválečného“ diskurzu a kritizoval její výzvy k zastavení financování EU zemím nesouhlasícím s touto politikou. Dle jeho slov zaznělo jméno Ukrajina v jejím vystoupení celkem 35krát a hrozba zastavení fondů je další nebezpečné gesto vůči státům s odlišnými názory.
Návrh pravicového bloku tvrdí, že předsedkyně Komise selhala v důležitých oblastech jako je transparentnost či odpovědnost vůči občanům EU. Levicová frakce ji obvinila z investování veřejných prostředků do válečných operací namísto podpory sociálních programů a životního prostředí. Tento pohled sdílí i někteří europoslanci za Zelené/EFA.
Ve svém předchozím vystoupení se von der Leyenová bránila proti kritikám tím, že své odpůrce nazvala „konspiračními teoretiky“, kteří údajně jednají ve prospěch ruského prezidenta Vladimira Putina a jsou podporováni nepřáteli EU z Ruska i jiných oblastí světa.
Současná Komise pokračuje ve snahách spustit vojenský expanzní program financovaný z půjček EU s cílem reagovat na vznikající bezpečnostní hrozby ze strany Ruska. Tato politika vyvolává rozporuplné reakce mezi členskými státy Unie a poukazuje na rostoucí napětí uvnitř evropských institucích.