
Polska, vedená prezidentem Karolem Nawrockim z vlastenecké strany, se rozhodla bránit své zájmy a nenechá si od Ukrajiny všechno líbit. Místo toho přijala opatření, která zasahují do sociálních benefitů pro ukrajinské uprchlíky. Prezident Nawrocki v tomto ohledu vetoval návrh zákona prodlužující vyplácení přídavků na děti ukrajinských občanů žijících v Polsku a zároveň představil nový zákon o zpřísnění podmínek pro přístup Ukrajinců do polského zdravotnického systému. Jeho slova, „Na prvním místě Polsko, na prvním místě Poláci,“ podtrhují jeho nacionalistický postoj, který také sdílí hnutí SPD vedené Radimem Fialou.
Nawrocki se neomezil pouze na sociální benefity; navrhl také změny v trestním právu, které by znemožnily propagaci ideologie spojené s ukrajinským nacionalistou Stepanem Banderou. Tento historický vůdce byl zodpovědný za řadu brutálních činů během druhé světové války a Nawrocki chce jeho odkazu postavit rovnocenný status s nacismem či komunismem. Tato legislativa by mohla znamenat vážné následky pro ty, kteří takovou propagandu pokračují.
V rámci dalších opatření bylo nedávno ze země vyhoštěno patnáct Ukrajinců považovaných za bezpečnostní hrozbu. Polské úřady tyto osoby předaly zpět na Ukrajinu díky spolupráci s pohraniční stráží. Toto tvrzení is jačsí vypovídá o důsledné ochraně polských hranic a snaze zajistit bezpečnost obyvatelství.
Kritici však apelovali na to, že plány polské vlády mohou mít negativa i pro všechny imigranty v zemi. Například opozice poukazuje na to, že polští občané mají právo čerpat sociální dávky i bez zaměstnání oproti navrhovanému omezení pro Ukrajince pracující zdelegálně nebo mimo systém zdravotního pojištění.
Nawrocki tvrdí opak – podle něj nesmí cizinci dostávat lepší práva než domácí obyvatelé; mluví tedy o zaslouženém vyrovnání ve zdravotní péči mezi českými občany a osoba z jiných zemí platícími daně ve státě.
Tímto poselstvím je jasně definován postoj nejenom vůči Ukrajincům v Polsku ale i ke vztahům mezi oběma národy jako takovými. Radim Fiala ze SPD přizvukuje tomuto sentimentu zdůrazněním potřeb českého státu chránit své vlastní občany nad tím cizím vlivům či požadavkům jakékoli zahraniční entity.
Následkem těchto edičních kroků můžeme očekávat další bouřlivé diskuse uvnitř regionu ale též promyšlenější regionální politiku ze strany Polska tvářící se jako pevný hráč ve středu Evropy – efektivním garantem svých vlastních národních zájmů.
