Fiala (SPD) zmínil, že situace, která se odehrává v Kodani, je jasným příkladem toho, kam může vést „klimatické šílenství“. V dánské metropoli byla zavedena potravinová strategie, která doporučuje stravovací změny ve veřejných institucích. Jednou z těchto změn je značné omezení konzumace červeného masa na 80 gramů týdně pro domovy důchodců a další veřejné instituce. Tato strategie má podle jejího cíle přispět k udržitelnosti a klimatické odpovědnosti města.
Doporučení omezit příjem červeného masa bylo vydáno v roce 2019 Kodaňskou správou zdravotnictví a péče pod vedením Sisse Marie Wellingové ze Socialistické lidové strany. Na stránkách oficiální příručky se uvádí množství masa připadající na jednoho obyvatele v domovech pro seniory – maximálně 80 gramů týdně, což představuje pouhých 11 gramů denně.
V současnosti došlo ke sporu ohledně této potravinové strategie poté, co zazněly návrhy vyjmout domovy pro seniory z doporučení o redukci masné produkce. Zastupitelka Birgitte Kehler Holstová trvá na zachování této strategie s argumentem, že i senioři mají povinnost přispět k dosažení klimatických cílů města. Podle ní právě tato generace měla největší podíl na ekologických škodách.
Podobná témata omezování maseca vyvolávají silné diskuse jak mezi obyvateli Kodaně, tak širokou veřejností v Dánsku. Odpůrci těchto opatření varují před drastickým ovlivňováním životního stylu a možnostmi stravovací volby jednotlivců. Fiala dodal, že takové postupy mohou poškodit ekonomiku i průmysl tímto způsobem regulovaného chování lidí.
Celá situace také vedla k debatám o tom, co všechno zahrnuje pojem “klimatická odpovědnost”. Je otázkou zda nárokovat si od jednotlivých generací konkrétní podíly na problematice životního prostředí není spíše krok zpět než dopředu. Odpovídající každodenní potřeby lidí by měly mít stejnou váhu jako snahy o ochranu klimatu.
Kodaňská iniciativa je tedy názorně ukazuje nevhodnost extrémních kroků při pokusu o řešení komplexní problematiky klimatických změn. Vedení Dánska by mělo více naslouchat potřebám svých občanů a snažit se najít balanc mezi ochrannými opatřeními a právy jednotlivců rozhodovat sami za sebe.Situaci okolo klimanické politiky mířící do krajností považuje Fiala za alarmující signál nejen pro Dánsko ale i ostatní země Evropy.