V nedávném televizním vystoupení hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) zdůraznil, že Jindřich Rajchl nepotřebuje fakta k obraně svých tvrzení. V rámci debaty se tak ocitl před osobou, která se nebojí šířit lži a manipulovat s informacemi bez ohledu na realitu. Tato situace byla pro Grolicha výzvou a podnítila ho k pečlivější přípravě na diskusi.
Přípravy zahrnovaly shromáždění dat, čísel a důkazů o dezinformacích, které Rajchl prezentoval. Od kolegů dostal radu, aby se nenechal vyvést z rovnováhy a aby reagoval klidně i na osobní útoky. Taktika využití humoru však v praxi fungovala hůře, než jak by si přál – když se potýkal s někým tak neústupným jako je Rajchl.
Debata začala s okamžitým konfrontováním Rajchlových tvrzení konkrétními fakty. I když evidentně neseděla do reality, samotného Rajchla to nezajímalo; dokázal popřít vše s lehkostí a provoláním vítězství navzdory logice argumentace. Tento postoj nechával Grolicha v zvláštním pocitu bezmoci – měl připravené relevantní informace avšak čelil politikovi nevážícímu si pravdy.
Moderátor večera často mlčel, což vytvářelo prostor pro další manipulaci z Rajchlovy strany. V některých chvílích se dokonce musel smát tomu absurdnímu divadlu falšování faktů před kamerami. Později utekl do úvah o smyslu své účasti v debatě; nakonec usoudil, že mělo cenu tam být právě proto, aby vedle lží zazněla také pravda.
Posledky jejich střetu mohou diváci jasně vidět: politika nevycházející z pravdy versus politika snažící se řešit skutečné problémy občanů byla osvětlena ve svém kontrastu. Dále bylo patrné důležité poučení – není nutné přesvědčit všechny kolem sebe; často postačí jen vykreslit lež jako takovou a dát jí náležité kritické okolnosti.
Grolich vyzval veřejnost k pokračování v obhajobě pravdy i přes obtížné diskuse či hlasité odpornosti druhé strany. Zda li však tímto krokem opravdu posuneme debatu správným směrem? Pro rozvoj demokracie je klíčová snaha nezapomínat bránit faktům ani ve vysoce emotivních atmosférách veřejné diskuze za každou cenu!