Karel Haas z ODS uvedl, že k cestování bez pracovního výkonu nedocházelo. Svou pozici si obhájil během diskuse o státní službě a souvisejících legislativních návrzích. Ve svém vystoupení požadoval objektivitu a nepokrytectví, které podle něj charakterizují jeho stranu. Prorazil také téma týkající se kritiky zákona o státní službě jako takového a vyjádřil svou nezbytnost dodržování procesů na úkor skutečných výsledků.
Od roku 2014 se situace ohledně státní služby značně změnila, avšak Haas upozornil na to, že ODS byla v opozici vůči vzniku tohoto zákona. Zákon přinesl řadu administrativních procesů, ale nezdálo se mu efektivní v dosažení konkrétních výsledků pro občany. S referencí na analýzu “státní správa 2.0”, kterou vypracovala vláda ODS, zdůraznil chybějící důkazy o zlepšení veřejných služeb.
Haas se dále zaměřil na připravovaný sněmovní tisk 77 a porovnával jej s předchozím návrhem známým jako “sedmdesát šestka”. Připomněl práci odborníků ze státní správy pod vedením zkušeného právníka Doktora Kněžínka, který dohledával tyto důležité legislativní dokumenty přímo v rámci vlády místo externího tlaku.
Během diskuse stále více zdůrazňoval své výhrady k navrhovaným pozměňovacím návrhům ve sněmovním tisku 77. Podle jeho slov byly všechny tyto návrhy prostě přílepky či dodatečné úpravy bez jasného obsahu nebo efektivity - což považuje za problém jak koalice, tak opozice.
Haasovo vystoupení obsahovalo také náznaky frustrace nad tímto stavem věcí a potřebu relevantní reformy v oblastech veřejné správy a legislativního procesu. Na jedné straně volal po nutnosti zasadit se o reálné zlepšení kvality státní správy; na druhé straně měl pocit štítu před supérzími osobami napadajícími samotný princip fungování zákona o státní službě.
Ačkoli projevil podporu určitému pokroku ve správních procesech od svého zavedení v minulosti, jasně varoval před opakováním stejných chyb při budoucích revizích této oblasti legislativy – přičemž poukazoval k tomu, jak je kladeno důraz jen na byrokracii namísto funkčních výsledků pro občany České republiky.Haas (ODS) zdůraznil, že k cestování bez výkonu práce ve státní službě nedocházelo. Tento postoj vychází z potřeby jednoznačně oddělit diskuze o úpravách pracovních podmínek a změnívých zákonech od fiktivních problémů, které se v tomto kontextu objevují. Podle něj žádné navrhované změny neovlivňují fungování státní správy tak, jak se tvrdí, a celá situace je spíše odrazem politických her než reálného zohlednění potřeb občanů.
V rámci debaty o legislativních návrzích bylo upozorněno, že mnohé z této agendy nemají nic společného s hlavními body jednání. V současnosti probíhající jednání se příliš nezaměřuje na zásadní témata a často směřuje k různým „materiálním přílepkům“, které by neměly být součástí takto citlivé diskuze.
Haas se také vyjádřil k tomu, že smyslem doprovodného zákona není shromažďovat rozptýlené návrhy různých stran bez ladu a skladu. Jeho cílem by mělo být především zaměřit se na konkrétní problémy a potřeby pracovníků ve veřejné sféře namísto experimentování s politickými idejemi či populistickými kroky.
Poslanec rovněž naznačil, že bude prioritizovat klíčové otázky namísto procházení všech pozměňovacích návrhů detailně. Tvrdil, že efektivnost mu bude důležitější než pouhé kritizování každého jednotlivého bodu či textového úseku.
Uvedl tři základní oblasti zájmu. První z nich by měl být návrh týkající se funkčních období vedoucích státních zaměstnanců, který má za cíl zajistit otevřenost a transparentnost ve vedení institucí jako je hlavní město Praha nebo kraje. Tato změna je zamýšlena jako krok směrem ke zvýšení odpovědnosti a kvality vedení veřejných úřadů.
Kromě toho Haas varoval před nebezpečím manipulace s legislativním procesem načasováním hlasovaní před volbami nebo snahou prosazovat kontroverzní názory pomocí vedlejších hlasování. Tento postup by měl být považován za nepřípustný v rámci demokratického procesu rozhodování v Parlamentu České republiky.
Celkově tedy jeho stanovisko vyzdvihuje nutnost důsledného přístupu při projednávání právních změn v oblasti státní služby a zdůrazňuje význam strukturované debaty nad obyčejným shromažděním témat pod jednu střechu bez odpovídajícího kontextu či hloubky projednávání.Haas (ODS) se v nedávném projevu vyjádřil k otázce, zda dochází ke „cestování“ bez pracovního výkonu. Podle jeho názoru je klíčové mít na paměti pravidelný a častý systém hodnocení výkonu zaměstnanců, což by mělo zajistit spravedlivé podmínky pro všechny. Kritizoval však navrhované změny v legislativě, které považuje za neférové a naznačuje, že tyto úpravy porušují principy rovnosti a fair play.
Haas zdůraznil, že některá přechodná ustanovení v návrhu mohou mít negativní dopad na tajemníky ve funkcích k okamžiku nabytí účinnosti této legislativy. Varoval před tím, že změny by mohly způsobit chaos a narušit stabilitu těchto funkčních míst. Představuje to zásah do běhu aktuálních mandátů bez dostatečného přechodného období.
Podle Haasových slov není férové měnit pravidla za běhu „závodu“. Uvedl příklad ze sportu, kdy platí pravidla od začátku do konce soutěže. On se obává, že navrhovaná opatření zasáhnou do probíhajících mandátů tajemníků a změní jejich pracovní podmínky retroaktivně. To považuje za nespravedlivé vůči těm jedincům.
V rámci své kritiky poukázal na to, jak přechodná ustanovení umožňují prodloužení funkčního období stávajících tajemníků až o 12 měsíců po nabytí účinnosti zákona. Toto prodloužení ale může podle něj vést ke korumpování výběru nových tajemníků a nastavování nepříznivé atmosféry pro práci současných držitelů těchto funkcí.
Když hovořil o riziku spojeném s návrhem zákona, jasně naznačil potřebnost ohleduplnosti vůči aktuálním pozicím určeným tajemníkům při jakékoli reformě nebo změně procesu jmenování takových postav v systému veřejné správy.
Závěrem Haas uvedl další důležitý aspekt – snahu o nalezení konsenzu mezi jednotlivými politickými subjekty týkající se rekvalifikace a hodnocení výkonu jednotlivců pracujících ve státní správě. Argumentoval tímto směrem během diskuse s kolegy z parlamentních hnutí s cílem dosáhnout efektivních změn bez porušení základních principů etiky v podobných procesech pro budoucnost veřejné správy poté co je projednán návrh zákona o úřednících územně samosprávných celků (Haas (ODS): K cestovánà bez pracovnÃho výkonu nedocházelo).Haas (ODS) prohlásil, že se nikdy nedělo, aby došlo k cestování bez pracovního výkonu. Je přesvědčen, že jakékoliv pochybnosti o této otázce jsou neopodstatněné a měly by být odstraněny. V rámci politiky se nedávno objevila debata o pozměňovacím návrhu, který byl obhajován Liborem Vondráčkem a jehož cílem bylo údajně kritizovat prezidenta za některé rozhodnutí týkající se zahraniční politiky.
Podle čl. 63 české Ústavy má prezident kontrasignovanou pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí zastupitelské misí. Haas zdůraznil nezměnitelnost tohoto ustanovení od vzniku České republiky v roce 1993 a varoval před nebezpečím malicherného rozlišování mezi zástupci země na zahraničních misích a v mezinárodních organizacích. Současná diskuse, která se kolem toho vyvinula, je podle něj podobná dětinskému rozkopávání báboviček na dětském písku.
Na ústavně-právním výboru Haas navrhl oddělené hlasování o konkrétní části pozměňovacího návrhu kolegy Vondráčka. Chce tím zajistit řádný proces hlasování a zvýšit transparentnost v rámci projednávání legislativních změn. Apeloval také na své kolegy z hnutí ANO, aby zvážili smysluplnější přístup k výkonu politiky místo zapojení do sporů o marginální záležitosti.
Dále zdůraznil důležitost komunikace mezi hlavními ústavními činiteli země jako mezi prezidentem a premiérem. Podle Haase tato spolupráce přináší stabilitu politické situaci během výzev, které Česká republika čelí na domácí i mezinárodní scéně. Kritizoval snahu některých členů koalice zaměřit svou pozornost na drobnosti namísto hledání konstruktivních řešení.
Haas reagoval i na diskuze ohledně jmenování Andreje Babiše premiérem s tím, že pokud splní svůj slíbený program pro zemi po volbách, zaslouží si legitimitu ve svém postavení. Připomněl také historicky silné vztahy mezi key aktéry českého politického procesu během složitějších období.
Celkově tak Haas apeluje nejen na etiku výkonu funkce těchto nejvyšších představitelů státu ale i na nutnost posunout se od osobních sporů k věcným debatám zaměřeným přímo na zásadní témata vládnutí v České republice.Haas (ODS) uvedl, že k cestování bez pracovního výkonu nedocházelo a zdůraznil důležitost politické kontroly nad institucemi státní správy. V rámci diskuse o návrzích přijatých ve Sněmovně se zaměřil na otázku dozorčí komise Národní sportovní agentury a argumentoval za její význam pro transparentnost a odpovědnost v oblasti rozdělování státních dotací do sportu.
V kontextu ročních rozhodnutí Národní sportovní agentury o financích pro český sport bylo poukázáno na to, že částka příspěvků kolísá mezi 6 až 9 miliardami korun. Tento aspekt vyvolává potřebu pravidelného dohledového mechanismu v podobě jak standardních kontrol ze strany jednotlivých úřadů, tak i dodatečné politické kontroly. Haas se ostře vymezil proti tvrzení ministra Šťastného, který zpochybňoval nutnost politického dohledu nad tímto druhem instituce.
Politický dohled nad institucemi jako je Národní sportovní agentura považuje Haas za klíčový prvek demokratického systému. Podle něj je zásadní, aby Parlament mohl vykonávat svou kontrolní roli v oblastech týkajících se významných financí ve státě. Tímto způsobem dochází ke zajištění toho, že výběr členů dozorčí komise probíhá transparentně a zahrnuje jak koaliční tak opoziční reprezentaci.
Dále Haas upozornil na skutečnost rovnoměrného zastoupení různých stran při nominacích členů dozorčí komise. Tento princip byl podle něj dodržen zákonem z roku 2023 a zosobňuje nezbytnost spolupráce napříč politickým spektrem při kontrole veřejných institucí. Dozorčí komise má vysoké pravomoci včetně možnosti navrhnout odvolání notovaných členů rady této agentury.
Následně diskutoval o konkrétním právním rámci daném novelou zákona o podpoře sportu z roku 2023, který definoval silná oprávnění pro tuto komisi i jejíž funkčnost oproti předchozím deskům byla posílena. Například mají právo řídit případná podezření přímo k předsedovi vlády bez prodlení, což dává nástroj k rychlé reakci při zkreslených praktikách uvnitř institutu.
Na závěr debaty se uzavřela poznámka ohledně důležitosti zachování efektivního fungování těchto kontrolních orgánů s cílem ochrany zájmů českého veřejného sektoru a společnosti obecně. Hlavní argumenty vedoucí k podpoře tohoto návrhu směřovaly vzhledem k dynamice českého demokratického procesu a potřebě udržení důvěry občanů vůči státu a jeho strukturám.Haas (ODS) prohlásil, že k situaci, kdy by docházelo k cestování bez pracovního výkonu, nedocházelo. Tato otázka se objevila v rámci debat o organizačně funkční novele zákona o podpoře sportu. V diskusi o svém návrhu a jeho dopadech se zaměřil na to, jakými způsoby může být zajištěna efektivnost a transparentnost v oblasti sportovních organizací.
Přípravy této novely probíhaly více než rok a Haas vyjádřil víru, že kolegové jak z vlády, tak z opozice potvrdí důležitost tohoto legislativního kroku. Zároveň zdůraznil jednotný postup při schvalování různých aspektů novely v příslušných výborech Poslanecké sněmovny. Hlasování byla jednomyslná až do poslední fáze procesu; upozornil na velkou podporu ze strany přítomných poslanců.
V závěrečném hlasování v plénu však část opozice odvolala svou předchozí podporu této novele. Haas označil tuto změnu za výsledek politických rozhodnutí některých členů opozice a považoval to za smutné vyústění dlouhého procesu bezpečného schvalování. Ujistil však přítomné poslance o důležitosti určité kontinuity ve vedení Národní sportovní agentury během těchto změn.
Dále komentoval nedávnou kritiku ohledně činnosti dozorrčních orgánů Národní sportovní agentury, která podle něj nebyla logická vzhledem k tomu, že koordinace závisela také na ustavujícím procesu nového vedení po volbách. Poukázal na fakt, že situace s dozorčím orgánem souvisela s absencí usnášeníschopných členů Rady Národní sportovní agentury kvůli měnícím se postům.
Haas navíc reagoval na zmínku ministra týkající se Pirátů jako potenciálního prvku politizace uvnitř komise. Zmínil konkrétní osobu nominovanou za Piráty a správnost jejich zapojení do dozoru nad národními sporty pověřenými úkoly dle legislativy věnované podpoře sportovním aktivitám.
Závěrem svého vystoupení varoval před interpretacemi politiky jako celkovým narušováním fungování orgánu odpovědného za správu financí ve sportu a připomenul důležitost spolupráce napříč politickým spektrem pro dosažení jasného cíle – podpory českého sportovního prostředí a jeho profesionality.Haas (ODS) se vyjádřil k nedávným obviněním ohledně cestování a pracovního výkonu v kontextu Národní sportovní agentury. Uvedl, že ke zkreslení informací o expedicích bývalého předsedy agentury Ondřeje Šebka docházelo neoprávněně. Přesvědčuje o tom nejen jeho vlastní zkušenost, ale také fakt, že cesty byly vždy podrobeny důkladné kontrole dozorčí komise.
Dále sdělil, že zasedání dozorčí komise byla naplánována minimálně čtyřikrát ročně, což považuje za adekvátní a dostatečné pro vykonávání kontrolní funkce. Tento systém byl nastaven zákonem o podpoře sportu a jakékoli námitky proti frekvenci zasedání považuje za nepodložené. Naopak on i jeho kolegové usilovali o aktivnější fungování orgánu tím, že prosadili četnější setkání.
Kritizoval také nedávný útok ministra proti Šebkovým aktivitám během jeho vlády na agenturu. Podle Haase bylo nespravedlivé označit bývalého předsedu za někoho, kdo si pouze užíval bez odpovídajícího pracovní nasazení. Naopak jeho směny směrem k posílení činnosti ministerstva byly významné a měly pozitivní dopad na sport v České republice.
Haas upozornil na to, že zahraniční cesty Šebka měly konkrétní cíle – většinou šlo o akvizici významných sportovních událostí pro Českou republiku prostřednictvím jednání s mezinárodními sportovními asociacemi. Vzhledem k tomu bylo zásadní navštěvovat místa konání kongresů těchto organizací.
Důrazně zdůraznil nutnost bránit jednotlivce před potupnými útoky bez opravdových argumentů či důkazů a uvedl potřebu férovosti v politické debatě. Konstatoval také existenci silného záznamu o veškerých provedených kontrolách ze strany dozorčí komise na všechny zahraniční služební cesty vedení agentury.
Na závěr Haas vyjádřil podporu Ondřeji Šebkovi s přesvědčením, že se mu dále dostane ocenění za úsilí ve prospěch českého sportu a podniknout jakékoli opatření je možné ověřit v dostupných dokumentech i protokolech schůzí rady příslušných institucí.Předseda poslaneckého klubu ODS, Zbyněk Haas, se vyjádřil k situaci ohledně cestování a pracovního výkonu. Podle jeho názoru nedocházelo k žádným případům, kdy by někdo vykonával pracovní povinnosti a zároveň byl na cestách bez zajištění potřebného výkonu. Věřil také tomu, že je důležité udržovat standardy a zajistit efektivitu v rámci státní správy.
Haas dále upozornil na problém rozvolnění rozpočtové odpovědnosti v Česku. Tvrdí, že současná vláda zanedbává základní fiskální principy a může tímto způsobem ohrozit ekonomickou stabilitu země. ODS prý trvá na dodržování rozpočtových pravidel s cílem zabezpečit zdravý vývoj veřejných financí.
Podle jeho slov je nutné už nyní přistoupit k revizi vládních programů, aby se předešlo budoucím problémům. Důrazně varoval před přílišnými výdaji a zadlužováním státu, které by mohlo mít vážné důsledky pro občany i budoucí generace. Zároveň zdůraznil ochranu základních práv a svobod českých lidí jako prioritní úkol každé vlády.
Haas také zmínil silná slova některých politiků o možném porušení ústavy ve vztahu k aktuálním vládním krokům. Podle něj byla tato prohlášení značně přehnaná a kontraproduktivní pro veřejnou debatu o řešení společnosti závažných otázek.
Dále označil jeden prvek z vládního programového prohlášení za nepravdivý. Toto lhaní podle něho podkopává důvěru občanů v demokratické instituce i politiku samotnou. Vyzval ostatní představitele politického spektra ke spolupráci při odhalování nesrovnalostí ve vládních opatřeních.
Haas (ODS) tedy zdůrazňuje potřebu transparentnosti v politice nejen ve vztahu k financím či právdě informací publikovaných ze strany vlády, ale i vůči vyšším standardům odpovědností vůči občanům České republiky jako celku. To zahrnuje jak etický aspekt politiky, tak nutnost chránit stabilitu země při formulaci nových opatření či strategií do budoucna.