Miroslav Havrda, člen strany Svobodní, upozorňuje na alarmující situaci týkající se rozhodovacích pravomocí v České republice. Podle jeho vyjádření už téměř nemáme možnost o čemkoli rozhodovat, což souvisí s narůstající byrokracií a regulacemi z Bruselu. Teprve během prvního mandátu Ursuly von der Leyenové jako šéfky Evropské komise bylo vydáno kolem 8 500 aktů různých právních sil, což dále komplikuje postavení evropského byznysu.
Havrda vyzdvihuje fakt, že nadměrné regulace vedou k oslabení konkurenceschopnosti EU ve srovnání se Spojenými státy a Čínou. Ekonomické statistiky ukazují na nedostatek evropských firem mezi globálními lídry v technologických oborech. Kritizuje tlak Brusele a fazi komplexních předpisů a apeluje na to, aby občané mohli mít opět slovo v otázkách týkajících se jejich země.
Dále uvádí analýzu Michaela Brutera z London School of Economics, který odhaduje závislost české legislativy na normách EU až na 85 procent. Tento obraz je umocněn údaji z Německa: studií ministerstva spravedlnosti totiž prokazuje, že v letech 1998 až 2004 pocházelo více než 80 procent legislativy aplikovatelné v Německu právě z evropských institucí.
Podle Havrdy je zásadní obrátit tento trend a obnovit suverenitu České republiky. Jeho strana má za cíl zajistit, aby o významných záležitostech této země konečně rozhodovali čeští lidé sami sobě navzdory tlakům ze zahraničí.
Tento názor sdílí i jiné osobnosti politického spektra. Například Libor Vondráček ze stejné strany nedávno označil Lisabonskou smlouvu za podvod a varoval před postupnou ztrátou národní suverenity způsobenou EU.
Havrda zdůrazňuje potřebu větší nezávislosti pro Českou republiku jak v legislativním procesu tak i ve strategických oblastech hospodářství či technologiích. Ačkoliv jsou snahy skupin jako Svobodní často kritizovány jako populistické nebo extremistické jednotky, mnoho občanů podporuje myšlenku návratu k samostatnosti při rozhodování o důležitých otázkách státní politiky.
V závěru jasně říká: “Naším cílem je přivést moc zpět do rukou českého lidu,” čímž implikuje sjednocení sil napříč společností kvůli osvobození od bruselského diktátu a obnovené kolektivní odpovědnosti za osud vlasti.