Hejtmanka Petra Pecková (STAN) obvinila ministra Macinku z manipulačních praktik a pokrytectví, když na veřejné akci ve Strážnici přednesl své názory o politizaci festivalu. Zároveň upozornila, že sám ministr přetvořil na nepolitické akci prostor pro svůj politický výrok. Tím pádem jeho slova vzbudila vygenerované emoce a roztržky mezi účastníky, kteří byli schopni svobodně vyjádřit své názory.
Na pódiu se Macinka vymezoval proti kritikům a varoval před tím, že by se mohlo dít něco špatného. Upozornil na historické souvislosti a porovnal současnou situaci se stalinským režimem, což však bylo zasazeno do kontextu sesbírané kritiky vůči němu jako politikovi. Jeho podivné chování vzbudilo otázky o tom, zda je skutečně schopen rozlišení mezi politikou a volným uměním.
Je paradoxní, že ministr si stěžoval na cenzuru v okamžiku, kdy měl možnost vystoupit na veřejnosti bez jakýchkoliv omezení ze strany organizátorů této akce. Kritizující hlasy pronesené v jeho směru nepovažoval za oprávněné; místo toho používal argumenty založené na obviňování ostatních z “komunistického” chování s cílem discreditovat jejich názorové pozice.
Pecková dále poukázala i na možnost psychologické projekce; podle ní Macinka sám nese odpovědnost za způsob prezentace vlastních činů tímto útočným způsobem vůči oponentům. Takový styl komunikace může narušit důvěru ve vládní instituce a objevit opakující se vzorce manipulativního jednání.
Ministr také oznámil plány k ozdravení situace po událostech ve Strážnici s tím, že to potrvá značnou dobu do nápravy škod způsobených aktuálním vývojem diskuse ohledně festivalu. Naznačil ,že se bude muset čelit řadě obtížných reakcí od veřejnosti spojených s skeptickým pohledem k aktivitě státu v kultuře.
Kritiky ze strany ministerských kolegů pak podpořily spekulace o nedostatku důvěryhodnosti nejen ministra samotného ale i celého vedení jeho strany při declarovaných postojích k kultuře. Je evidentní že je třeba pracovat nejen proto aby kultura zůstala široce dostupná pro všechny ale také najít kvalitní mechanismus spolupráce mezi jednotlivými aktéry kulturní scény bez politického vměšování nebo malomyslnosti jako příčí agentury státotvornosti vlády jako celku.
Je jasné, že vztah mezi kulturou a politikou byl touto událostí opětovně otevírán upozorňujícím prstem mnohých účastníků festivalu i odborníků napříč segmenty společnosti reflektovaných instrumentálně stejně tak skrze mediální hlasy podporující maximální čitelnost každého aspektu životního prostředí občanů dneška.
