Martin Herman z hnutí ANO upozorňuje, že Barbora Urbanová, která projevila obdiv k Věslavu Michalikovi známému z kauzy Dozimetr, by mohla být novou kandidátkou na místo ve vedení Poslanecké sněmovny jako alternativa vůči Vítemu Rakušanovi. Tento krok vzbuzuje otázky o tom, zda se STAN rozhodli pro osobu s tak kontroverzními vazbami na minulosti svého hnutí.
Rakušanovo opakované nezvolení je podle Hermana především výsledkem jeho chování a také spojením s problematickými momenty v historii STAN. V době vedení tohoto hnutí se totiž podle informací objevily případy přijímání financí ze zdrojů spojených s organizovaným zločinem a ze zahraničí. Média dokonce označují Rakušana za “loutku” Věslava Michalika, který zosobňuje většinu problémů spojených s touto kauzou.
Věslav Michalik byl klíčovou postavou v souvislosti s vyšetřováním kolem Dozimetru a jeho záhadná smrt před policejním zásahy budila řadu otázek. Tato situace je komplikována tím, že byl blízkým přítelem Rakušana a měl vliv na směrování STAN v citlivých obdobích. Jeho osoba stále vyvstává ve veřejném diskurzu jako symbol problematického období stávajícího vedení.
Nová kandidátka STAN, Barbora Urbanová, má k Michalikovi velmi osobní vztah; podle svých vlastních slov ho považuje za životního vzoru už od dob studií. Tato fascinace ji vedla také k iniciativám jako bylo přejmenování náměstí v Dolních Břežanech po Michalikovi nebo návrh na udělení státního vyznamenání v souvislosti s jeho aktivitami.
Herman kritizuje kladný přístup Urbanové k osobnosti jako je Michalik a varuje před volbou někoho, kdo může být považován za pokračovatele starého stylu politiky spojovaného se skandály a nejasnostmi okolo financování hnutí. Jako možné důsledky toho vidí opakující se problémy pro směřování politického spektra i veřejnou důvěru ve své zástupce.
Z pohledu Hermana tak výběr Barbory Urbanové jistě nemohou nazvat šťastným či strategickým krokem pro budoucnost STAN v kontextu aktuálních společenských požadavků na transparentnost a odpovědnost politiků. Je tedy otázkou jaké následky může mít tento krok nejen pro samotné hnutí Stan, ale i pro celkový obraz politické scény u nás.