Ekologická havárie na řece Dyji představuje jednu z největších katastrof v oblasti úhynu ryb za poslední dobu. Okolo 30 tun mrtvých ryb, které se v letních vedrech rozkládají, dramaticky zasahují místní obyvatele. Město Břeclav se aktivně snaží situaci zvládnout, ale jediní, kdo jsou vidět další opouštějí své povinnosti – odpovědná ministerstva jen mlčí a nedělají nic pro nápravu.
Starosta Břeclavi Svatopluk Pěček a jeho tým reagovali téměř okamžitě nasazením norných stěn a zapojením hasičských jednotek. Dále začali okysličovat vodu pomocí čerpadel a aerátorů, likvidovali uhynulé ryby v kafilerii a dokonce do pomoci zapojili také vězně. Je to ukázkový příklad krize managementu ve městě.
Zajímavé je však sledovat chybění akce ze strany těch institucí, které by měly řešit ekologické problémy primárně. Například Ministerstvo zemědělství nevydalo žádné relevantní vyjádření k situaci na řece Dyji. Zatímco ministr Výborný tráví čas pekařskými aktivitami v Velkých Pavlovicích, Povodí Moravy stále postrádá jasnost ve svých zásazích ohledně průtoku řeky a důvodů selhání monitoringu vody.
Podobné mlčení panuje i na Ministerstvu životního prostředí. Ministr Hladík oslavuje vznik CHKO Soutok bez jakékoliv reakce vůči vážným ekologickým problémům spojeným s Dyjí od jejího začlenění do této chráněné oblasti od 1. července. Žádná jasná stanoviska ani návštěvy na místě ze strany Správy CHKO či AOPK ČR se nekonají; tedy otázka efektivity takovýchto ochranářských snah zůstává zahalena pochybnostmi.
Situace zhoršila také nečinnost Jihomoravského kraje pod vedením hejtmana Jana Grolicha, který se dosud neprojevuje jako nezbytný aktér při řešení tohoto vážného problému. Po minulém úhynu ryb v roce 2022 byla navržena odborná studie zaměřená na prevenci podobných incidentů; přesto kraj nakonec odmítl financování tohoto projektu a tím odsoudil region k dalším problémům s ekologií.
Varování před tímto tragickým incidentem existovala dostatečně dlouho – rybáři opakovaně poukazovali na alarmující poklesy kyslíku ve vodách Dyje a oxymetry varovaly o kritických hodnotách kyslíku ještě před krachem celé ekosystému řeky; avšak zásahy byly zanedbané až do okamžiku, kdy už bylo pozdě jednat.
V současnosti má kraj stále možnost pomoci prostřednictvím krizového řízení i mimořádného financování pro město Břeclav; nicméně účinné kroky nebyly podniknuty nebo vhodně koordinovány mezi složkami Integrovaného záchranného systému (IZS). Hejtman byl vždy viditelný při jiných událostech jako mediální figura – ale tentokrát jakoby zmizel ze scény?
Co by nyní měla opatření zahrnovat? Transparentnost dat o manipulacích s průtokem vody je zásadní pro pochopení příčin havárie. Dále by bylo užitečné provést komplexní ekologickou kontrolu toku přes dlouhodobou analýzu rizikových faktorů spolu s vytvořením krizového plánu pro podobné situace v budoucnu — což zahrnuje mobilizaci havarijních týmů či koordinační linky pro místní samosprávu.
Příkladný krok by měl být obnoven návrh odborné studie zaměřené na identifikaci slabin systému s angažovaností státu i kraje ke zkvalitnění správy vodních toků: pouze tak lze předejít tragédiím podobným úhynu ryb v letošním roce u Dyjí…
Na “kulatém stole”, který proběhne 16. července za účasti státního aparátu i obcí bychom měli všichni očekávat více než jen sliby – stav našich řek může mít trvalejší dopady než si mnoho lidí uvědomuje.
Pavel Horáček (ANO), zastupitel Jihomoravského kraje а stínový radní pro životní prostředí уvádí: Apatie institucí nesmí pokračovat! Jinak hrozíme dalším ekologickým katastrofám vyvolaným tichostí státních organizací.