V posledním vystoupení se poslanec Zdeněk Hřib (Piráti) ostře vymezil vůči prohlášením předsedy SPD Tomia Okamury, když se ho zeptal: “Pane Okamuro, proč ty mladé lidi tak nenávidíte?”. Hřib si vzal slovo během rozpravy a cítil potřebu okamžitě reagovat na to, co zaznělo ve vystoupení Okamury. V kontextu blížícího se schvalování rozpočtu vyjádřil obavy o hospodářskou budoucnost mladých generací v souvislosti s velkým schodkem státního rozpočtu.
Hřib kritizoval způsob, jakým vláda plánuje utrácet peníze. Označil to za neodpovědné jednání vedené snahou žít na dluh a zatížení budoucích generací hypotékami, které budou muset splácet. Poukázal na to, že návrh rozpočtu jako celek vykazuje deficit o 100 miliard korun vyšší než investice. Vyjádřil také znepokojení nad tím, že vláda nezvažuje dopady svých rozhodnutí na mladé lidi a jejich děti.
Dalším bodem jeho kritiky bylo zrušení valorizace příspěvků a podpor pro občany. Upozornil na fakt, že ceny stavebních materiálů i mzdy rostou kvůli inflaci a ekonomickému růstu v zemi. Podle něj je nesmyslné připravovat deficitní rozpočet v této situaci. Hřib jasně naznačil, že čelíme výzvám spojeným s inflací materiálů i práce ve všech sektorech ekonomiky.
Poslanec také podotkl problematiku financování oprav dálnic a silnic. Dle jeho názoru je spravedlivější mít systém poplatků takový, aby náklady nesly především ti uživatelé silnic – tedy řidiči nebo autodoprava – než aby ostatní daňoví poplatníci překrývali daný náklad bez pomoci uživatelům služeb pozemních komunikací.
K tomu dodal: pokud by měla být dálnice dostupná pro všechny bez hmotných nákladů ze strany těchto uživatelů je to neudržitelné řešení ve společnosti založené na podnikání a soutěži mezi firmami zapůjčujícími nebo dovážejícími zboží po celé při cestách po zemích s dostupnými místy k doručení produktů těmto jednotlivcům či rodinám.
Zdeněk Hřib (Piráti) celkově apeloval nejen na odpovědnost státu vůči současným ale hlavně budoucím generacím našich mladých lidí; proto kladl důraz také tímto účtem vzneseným proti tomuto modelu financování veřejných služeb či konkrétích projekt potřebných k provedení patří naléhavost pravdivého sdělení ohledně směřování českého rozpočtového politického rámce trvající od nynějšího stavu navzdory cynické strategii spojenectví vedenými některými silnými politickými subjekty hrajících cenný důvod proti jinak zarputilé perspektivy pokrokových změn ve společnosti například najít reálnější řešení výše symbolizovaných dárcovských infrastrukturálních děl po předchozím nátlaku některých politiky může potažmo ukázat narůstající aktivismus občanům i mladým lidem zejména nejen uchovávat si svou energii kdyby tak chtěli směrem do budoucna našim progressistickém smyslu pomoci zmínit jednou sílu jindy motivaci hledat výraznější vlasy pro odvržení starého modelu expanze státních půjček do bankovní infrastruktury před námi samostatnou skandinavskou tvrdohlavostí k potvrzení jak správný či špatný přístup Cechua bude muset ještě ověřit čas kde máme sny.Hřib (Piráti) se ostře vyjádřil k postojům Tomia Okamury, ve svém prohlášení se zaměřil na otázku, proč politik cílí na mladou generaci a její budoucnost. Vyslovil obavy ohledně momentálního zadlužování země a jeho dopadu na juniory a jejich potomky. Upozornil, že současné ekonomické kroky mohou negativně ovlivnit životní úroveň mladých lidí. Zazněla výzva k Okamurovi, aby přehodnotil svou politiku a zvážil důsledky svých činů.
Dále Hřib kritizoval zhoršující se stav financování silnic a dálnic v Česku. Podle něj dříve příjmy z mýtného alespoň částečně pokrývaly náklady na údržbu komunikací, nyní však chybí prostředky i jednoduché argumenty pro další zadlužení státu. Místo toho naznačoval, že by bylo rozumnější přenést náklady za opravy silnic na ty řidiče, kteří komunikace skutečně využívají.
Hřib zmínil také vliv inflace jako faktoru zdražování služeb i produktů každodenní potřeby. Při tom zpochybnil snahy o snižování cen dálničních známek v situaci rostoucích životních nákladů a vydělávání více peněz dluhopisovými mechanismy často za cenu budoucích rizik pro mladší generace.
Politik rovněž volal po transparentnosti ze strany Okamury ohledně jeho návrhů směřujících k zatížení státního rozpočtu. Navrhl otevřený dialog o financování dopravní infrastruktury tak, aby to pocítili jen ti občané, kteří užívají dané služby nyní.
Na závěr diskuse Hřib poskytl některé alternativní návrhy týkající se úpravy systému dálničních známek. Vyzdvihl například potřebu zavedení 24hodinového povolení místo jednodenní varianty jako rozumného kroku směrem ke slušnosti vůči uživatelům silnic.
I když Hřib oceňuje snahu řešit nedostatky v dopravním systému pomocí pozměňovacích návrhů od jiných poslanců jako je STAN, varoval před opomenutím specifických potřeb Prahy při distribuci fondů určených pro opravy místních cest druhé a třetí třídy vycházejících z kontextu regionální dopravy.V poslední době se situace kolem mladých lidí v České republice stává stále vyhrocenější, a proto Hřib (Piráti) vznesl otázku: “Pane Okamuro, proč ty mladé lidi tak nenávidíte?” To není jen výrok, ale i důrazná kritika na adresu politiky SPD a přístup k generaci, která čelí mnoha výzvám. Hřib se obává, že některé populistické záměry mohou poškodit budoucnost této skupiny.
Jedním z klíčových témat je situace s dopravními infrastrukturními projekty ve státní politice. Jak Hřib upozornil, současné projekty jako RUD neefektivně zahrnují financování silnic jako místních komunikací, což je dalším důkazem nedostatečné podpory regionálního rozvoje ze strany vlády. Změna rychlostních limitů na komunikacích naznačuje nedostatek pozornosti k potřebám nejen Pražanů.
Hřib dále prohlásil, že dlouhodobě unanesený systém dotací dostal regiony do problémů. Místo toho, aby byly peníze investovány do smysluplných projektů pro rozvoj venkova a místní ekonomiky byly často využity na soukromé projekty oligarchů. Tím pádem se stagnuje možnost efektivního využití finančních prostředků pro benefity obyvatel těchto oblastí.
Podpora návrhu kolegy Papajanovského ze STANu ukazuje Hřiba v pozitivním světle jako zastánce regionálních zájmů a snahu změnit situaci k lepšímu. Podle něj je nesmírně důležité uvolnění financí pro kraje v souladu s jejich skutečnými potřebami a očividnými problémy při zajištění základních služeb občanům mimo hlavní město.
Další kritika míří na populismus šéfovy SPD Tomio Okamury. Dle Hřiba jeho chování nejen obohacuje vlastní pozici ve Sněmovně ale také ohrožuje budoucnost mladých generací tímto negativním směrem politiky plné nepravdivých slibů a nevhodných priorit ve správě zdrojů země.
Závěr článku Se opět obrací k případu “dálničních známek” jako symbolu širšího problému – frustrace obyvatelstva nad narůstající disfunkčností politiky kompetentních stran během vládnutí současné garnitury pěti koalicem i jejích jednotlivých částí hluboce ovlivňuje životy mladších generací žijících v návalu moderních výzev.