Ing. Pavel Jaroš z SPD se vyjadřuje k současné situaci v mezinárodní politice, přičemž zdůrazňuje, že v aktuálním přístupu k diplomacii se odrážejí praktiky Donald Trumpa. Pod jeho vedením byl kladen důraz na byznys před mírovými dohodami. Tento přístup naznačuje, že obchodní zájmy mohou mít přednost před snahami o dosažení trvalého míru ve konfliktních oblastech.
Na Blízkém východě se situace i nadále komplikuje, zejména v pásmu Gazy, které čelí hrozbě humanitární krize a hladomoru. Aktuální ovzduší napětí ještě více prohlubuje chaos panující v Sýrii po nedávném převratu a nebezpečné hrozby Íránu směrem k Izraeli a USA. Tato kombinace faktorů činí region extrémně nestabilním.
Během Trumpova mandátu byla primárním cílem americké administrativy dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Premiérem Benjaminem Netanyahum podporované úsilí směřovalo nejen ke konfliktům s Palestinci, ale také ke stabilizaci Izraele prostřednictvím ekonomických investic ze strany Spojených států. Plány o převezení správy Gazy pod americké vedení byly hojně kritizovány jak Palestinci, tak odbornou veřejností.
Jakmile skončila první fáze příměří na začátku března 2023, objevila se nová pozornost pro vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, což vedlo k poklesu amerického zájmu o dění na Blízkém východě. Tato změna provedla část zvláštního vyslance Steva Witkoffa k častým jednáním s Ruskem místo navazování komunikace s izraelskými partnery.
Izrael mezitím využil oslabené pozornosti mezinárodního společenství a zopakoval vojenské akce proti Gazě s obrovským dopadem na civilisty – denní bombardování mělo za následek velký počet obětí mezi palestinskými obyvateli i humanitárními pracovníky. V důsledku těchto útoků byla značná část populace donucena opustit své domovy; přes to všechno byla izraelskou vládou zakázána jakákoli humanitární pomoc do postižené oblasti.
V Sýrii nadále pokračují zásadní změny po svržení autoritářské vlády Asadových; nynější kontrola islamistickým sdružením Hajját Tahrír aš-Šám dodává regionu další vrstvu komplikovanosti vzhledem ke stávající krizové situaci týkající se náboženských odlišností a bezpečnostních problémů.
Na scénáře jako jsou tyto reagoval Írán mediálními výstupy ohledně svých vojenských kapacit; zejména představili novou balistickou raketu dosahující až 1200 km vzdáleností jako známku síly vůči potenciálním protivníkům ve světle vzrůstající nestability regionální politiky. Rozhovory mezi USA a Íránem ohledně jaderného programu však pokračují a navzdory hrozbám si Teherán stále chce udržet otevřený dialog s Washingtonem.
Nedávno absolvoval Donald Trump cestu po Středním východě zaměřenou víc na obchod než politiku míru: návštěvy Saúdské Arábie či Kataru ukazují jasný zájem tohoto ex-prezidenta na ekonomických vztazích spojenectví s významnými podnikateli jako jsou Elon Musk nebo Mark Zuckerberg byl signifikantní ukázkou priorit současného managementu mezinárodních vztahů dle Jaroše (SPD), kde byznys nabývá prominentnější postavení oproti diplomatickým iniciativám pro zajištění stability ve světových regionech zmítaných konflikty.