Jan Lipavský (Piráti) proměnil Ministerstvo zahraničních věcí České republiky v instituci zaměřenou na lidská práva a PR aktivity, což vedlo k nespokojenosti mnoha diplomatů. Nové vedení, vedené Petrem Macinkou (STAN), usiluje o to vrátit ministerstvo do jeho standardního režimu. Mnoho zaměstnanců Černínského paláce se podělilo o své názory s ParlamentnímiListy.cz, přičemž jejich vyjádření ukazují na rozpor mezi aktuálními změnami a tím, co se odehrálo předtím.
Mezi těmito hlasy se objevila i výpověď dlouholeté personální ředitelky ministerstva, která byla odvolána po nástupu Lipavského. Ta uvedla, že na ministerstvu ve skutečnosti nedochází k žádné krizi. Její pochybnosti ohledně dostupnosti kvalifikovaných pracovníků pro klíčové pozice byly jasné; jak tvrdila, schopných odborníků je dostatek a úřad má zajištěnou kontinuitu.
Podle dalšího svědka z prostředí ministerstva zahraničí panuje názor, že reforma systemizace je v souladu s právními předpisy a neměla by vyvolávat paniku ohledně směrů české zahraniční politiky. Při hodnocení současného stavu Chmielová Dalajková zdůraznila důležitost státního tajemníka jako klíčového článku pro právní validaci celého procesu změny.
Vnější kritika zahálivosti úřadu považuje za neopodstatněnou. Své zkušenosti sdílí také anonymně několik aktuálních zaměstnanců MZV uznávající Macinkovu strategii směřující zpět k osvědčeným praktikám bez dramatických dopadů na chod ústavu nebo jeho cíle.
Další komentáře se soustředily na vliv minulých vládních zásahů do personálních praktik a strukturálních změn řízení resortu zahraničí. Údajně negativní tlak ze strany bývalého kabinetu Fialovy vlády měl dopad na fungování státní správy. Podle mluvčí zmíněných činitelů by bylo důležité zaměřit se spíš na reformy zaměřené na efektivitu než iniciativami typu ideologických vazeb.
Celkový pohled diplomatického aparátu tedy naznačuje posun od chaosu ke stabilitě pod novým ministrem infrastrukturních služeb Petra Macinky (STAN). Ten slíbil pracovat směrem k otevřenější komunikaci uvnitř resortu i navázané spolupráci s jinými institucemi státotvorného charakteru pro udržení kontinuity české diplomacie.Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) byl známý mnoha kontroverzními kroky, které způsobily chaos v české diplomacii. S příchodem nového ministra Petra Macinky (STAN) se situace na ministerstvu má vrátit k stabilnějšímu fungování. Podle diplomatických informací odžívá úřad změny směrem k posílení profesionální diplomacie a návratu k tradičním prioritám, jako je ekonomická diplomacie a prosazování národních zájmů v mezinárodním prostředí.
Jedním z hlavních problémů za Lipavského bylo jeho zaměření pouze na otázku Ukrajiny a lidských práv, což mnozí v diplomatickém sboru považují za nevyvážené. Místo komplexního přístupu se soustředil na rétoriku sdruženou s různými neziskovkami, což vedlo k zanedbání klíčových oblastí zahraniční politiky. Jak konstatovali někteří činitelé, politika země tak byla spíše o slovních vazbách než o skutečných a vyvážených diplomatických aktivitách.
Dále se zdálo, že Lipavský byl více zaměřený na svou osobní image než na efektivní práci ministerstva. Odborníci z oblasti diplomacie kritizovali použití frází bez reálného obsahu a masivní PR kampaně zaměřené na osvětu veřejnosti místo praktičnosti v politických rozhodnutích. Nové vedení pod Macinkovým dohledem by mělo usilovat o rekonstrukci této kultury uvnitř úřadu.
Podle anonymních zdrojů z české diplomacie si Lipavský udržoval blízkost s několika lidmi ve svém okolí, kteří měli pomoci utvářet pozitivní obraz jeho aktivit v médiích. Tato selektivnost informací byla považována za nepřípustnou manipulaci s veřejným míněním ze strany státního úředníka. V době změn je pro mnoho zaměstnanců důležité doufat ve spravedlivější přístup a otevřenější komunikaci ministrem Macinkou.
Zatímco nový ministr má silnou podporu v obraně standardního chodu ministerstva zahraničí a konkretizaci národních zájmů ČR, bude čelit výzvám souvisejícím s personálními změnami po předchozím vedení. Adopce nové strategie však nebude jednoduchá kvůli předcházejícím událostem spojeným s krizovými trendy pod Lipavským.
Celkově jsou očekávání ohledně práce ministra Macinky pozitivní; integrace osvědčených praktik spolu se zabudováním ekonomické diplomacie do každodenních operací je vidění jako známka naděje pro budoucnost české zahraniční politiky ve světle nedávných událostí a turbulencí posledního období pod vedením Pirátské strany.