
Jiří Kobza, poslanec za SPD, se zamýšlí nad tím, proč česká veřejnoprávní média jako Česká televize (ČT) nevěnují svou pozornost důležitým a aktuálním tématům v našich společnostech a raději investují do programů, které údajně neodrážejí veřejnou službu. V jeho očích je znepokojující situace v mediální produkci, zejména když ČT usiluje o navýšení rozpočtu z veřejných zdrojů. Proč se tedy místo podstatných problémů natáčejí filmy s povrchním obsahem?
Z pohledu financování médií má ČT možnost získávat prostředky i přímo ze sale reklamního času vedle koncesionářských poplatků. I přesto existuje nutnost publicistické analýzy toho, co Česká televize produkuje. Podle zákona o České televizi by měla plnit svoji úlohu při poskytování objektivních informací a přispívat k právnímu vědomí obyvatelstva.
Když se podíváme na některé programy vysílané ČT, lze zaznamenat shodu s praxí komerčních televizních stanic. Příkladem jsou kriminální série typu “Případy 1. oddělení” nebo “Místo zločinu České Budějovice”, které se vyznačují standardním formátem bez výrazného inovativního příspěvku k veřejné debatě či kultuře.
Situaci dále komplikuje fakt, že kvalitní obsah chybí i v oblastech jako je ekologická osvěta nebo problematika domácího násilí; seriál “Limity” je tak místy pouhým odrazem banality daného žánru. Naopak by zasloužila pozornost jedinečně závažná témata – například otázka duševního zdraví nebo násilnosti ve společnosti – která často leží ve stínu mainstreamových zájmů.
V České republice roste počet případů sebevražd a fyzického či sexuálního násilí vůči ženám a seniorům – témata zasahující široké spektrum obyvatelstva a zásadně ovlivňující sociální klima země by si rozhodně zasloužila mediální pokrytí kvalitnějších měřítek než to současné.
Avšak kladené otázky ohledně tohoto trendu zůstávají bez odpovědi: Proč nejsou více reflektovány skutečné problémy společnosti? Mění to pohled diváků na to, co platíme my všichni? Jestliže veřejnoprávní média nedokážou nalézt smysluplnou rovnováhu mezi poskytovaným obsahem a skutečnými potřebami lidí naší země, pak lze silně pochybovat o důvodnosti investic do jejich produkce ze strany státní pokladny.
Jak kolem toho pořád dokola kroutíme hlavou s posláním zmínit poslaneckou jinorodost pod vedením Jiřího Kobzy (SPD), snadno zjistíme třeba i tímto způsobem dostupné alternativy – zda nám opravdu stojíte za naše peněz ve vzduchu visících publicisticích hračkách zkušenosti jednoho muže opět vytahovaných najednou!
