Tomáš Jirsa, senátor za ODS, ve svém vystoupení upozorňuje na alarmující trend v řízení České televize. Podle něj by generální ředitelé měli vykonávat svou funkci s profesionalitou a odolností vůči kritice i politickému tlaku. Nicméně, opakovaně se ukazuje, že po jejich odvolání často přichází na řadu soudní spory.
Jirsa si vzal na paškál nakonec odvolaného ředitele Jana Součka, jehož vedení skončilo v květnu 2025. Jeho krátké působení bylo poznamenáno nejen tímto odvoláním, ale také rozhodnutím zahájit právní spor namísto přijetí odpovědnosti za řízení televize. Souček ve své žalobě napadá jak samotné odvolání, tak i nevyplacení roční odměny. Tento krok podle Jirsy ukazuje nezdravý postoj k funkci generálního ředitele jako k příležitosti pro osobní zisk.
Dále vzpomíná na Petra Dvořáka, který byl u vedení České televize dvanáct let a též se uchýlil k právním krokům poté, co se dozvěděl o nevyplacených bonusech po svém prohraném hlasování proti Součkovi. To poukazuje na obdobný problém s nástupem a kvalitou manažerského rozhodování v organizaci.
Historie této situace sahá až do dob Jiřího Balvína (2002-2003), který se rovněž dostal do soudního sporu ohledně svého odvolání. Nakonec musel přijmout verdikt soudu potvrzující platnost jeho konce v čele veřejnoprávní instituce.
Podle Jirsy tento vzorec chování podkopává důvěru veřejnosti v Českou televizi jako důležitou instituci sdělovací služby a negativně ovlivňuje její reputaci před občany i partnery.
Jirsa tedy varuje před tímto opakujícím se jevem a vyzývá k revizi způsobu správy médií a nástupu nových generálních ředitelů takovým způsobem, aby mohli odejít bez dalších skandálů nebo nutnosti řešit své problémy skrze soudy.