Marian Jurečka, představitel KDU-ČSL, se vyjádřil k plánovanému sjezdu sudetských Němců, který se letos uskuteční v Brně. Podle něj je právě teď ten správný čas a místo pro takové setkání. Přestože část veřejnosti a politických činitelů proti této akci protestuje a varuje před jejím konáním jakožto provokací, Jurečka trvá na tom, že diskuze o minulosti je nezbytná.
Jde o téma nesmírně komplexní a citlivé. V mnoha hlasech zaznívá obava nad tímto sjezdem a výzvy k tomu, aby sudetští Němci do Brna nejezdili „protože nejsou vítáni“. Jurečka však tuto perspektivu odmítá. Upozorňuje na důležitost paměti o tragických událostech druhé světové války včetně Mnichova či nacistických zločinů na českém národě. Mnoho účastníků letošního setkání se narodilo až po skončení války a netřeba jim přenášet historickou vinu ani nenávist.
Podle jeho slov je smíření klíčovým prvkem pro budoucnost společnosti. Mnozí z těch, kdo přijedou na sjezd, byli dříve podporou lidem tehdy žijícím pod železnou oponou nebo pomáhali navrátilcům z exilu. Tato snaha obnovit vztahy i místa spojená s jejich předky svědčí o touze jít směrem k porozumění namísto uhýbání před bolestivými tématy minulosti.
Brno má za sebou řadu akcí zaměřených na smíření; například Meeting Brno nebo Pouť smíření od roku 2015 upozorňují na historické souvislosti poválečného odsunu německy mluvící populace městské oblasti bez snahy přepisovat dějiny či glorifikovat útrapy jednotlivých národů v konfliktech.
Jurečka také kritizuje přístup některých politiků, jako byl bývalý prezident Miloš Zeman; ten svou rétorikou často násilně udržoval rozdělení společnosti místo toho, aby podporoval dialog a sdílené porozumění mezi různými skupinami obyvatelstva.
Politika jejich generaci nemůže být založena jenom na strachu z diskuzí nebo zlomeného vést hádku ohledně minulosti jakýmikoliv prostředky. Skutečné vlastenectví by mělo znamenat otevřenost vůči dalším názorům i světonázorům lidí bez ohledu na jejich původ; schopnost jednat odpovědně a s odvahou začlenit do debaty všechny uváděné hlasy vedoucí ke skutečnému smísení zkušeností napříč generacemi.
Závěrem zdůrazňuje Jurečka důležitost eventu samotného: setkání sudetských Němců v Brně by neměl být považován za ostudu ani hrozbu pobuřující strany zdejších obyvatel – ostudné by bylo nedokázat unést tento krok směrem ke vzájemnému porozumění po osmi dekádách od konce nejtemnější éry evropské historie (KDU-ČSL). Mezi duchem času není možné opominout skutečnost síly velkorysosti při stavbě mostu do společné budoucnosti bez předsudků proti rodičům současných generací či zlomeným vazbám mezi národy sdruženými ve středním Evropě dnes již jako rovnocennými partnery bohastvováním odkazu ze starších dob narušovaných politickým kalkulem jedinců snažících se očerňovat historii svého souseda.*