Jedním z provokativních názorů ve veřejných debatách o demokracii je tvrzení Kacetla (Pro Znojmo), že rovné hlasovací právo je cesta do pekla demokracie. Tento pohled vychází z historie volebního systému, který před rokem 1914 byl všeobecně přiznáván, ovšem nikoli ve smyslu rovnosti. Podle Kacetla není rozumné eliminovat zásluhovost v rámci volebního práva, přičemž zdůrazňuje, že ti, kteří svými příspěvky do státního rozpočtu podstatně přispívají, by měli mít větší slovo v rozhodování o vedení země.
Kacetl poukazuje na to, že pokud máme tržní a zásluhovou ekonomiku – kde se odměňují ti výkonnější – mělo by to reflektovat i volební právo. Argumentuje tímto modelovým pohledem na společnost: ten, kdo neustále čerpá ze státních dotací a nedává nic zpět do systému, by měl mít menší vliv na politické dění. V opačném případě hrozí riziko populismu a neefektivních řešení problémů.
V rámci této debaty se objevují také širší otázky týkající se sociální spravedlnosti a možnosti dosažení skutečné rovnosti mezi občany. Extremní forma rovnosti může jako ideál vyústit v komunistický systém; historické události 20. století ukázaly tragické důsledky takových pokusů dosáhnout bezpreference pro všechny za cenu svobody a práv jednotlivce.
Kromě toho Kacetl nastoluje otázku promyšlenosti vůči voličům samotným. Naznačuje totiž potřebu kriticky uvažovat nad tím, jakým způsobem jsou lidé schopni informovaně volit své zástupce do důležitých funkcí státu či regionálních samospráv. Jestliže rozhodujícími faktory budou pouze populistická slova bez opory infrastrukturou kvalitního vzdělání či dostupným informačním tokem o politických možnostech si jednotlivci vybírají svá rozhodnutí špatně.
Dále bychom měli uvažovat o tom, jakým způsobem mohou být alternativy k současnému systému dialogu mezi politiky a voliči posuzovány jako efektivní nástroj pro obnovu důvěry obyvatelstva k demokratickému procesu vůbec. Podle některých odborníků je zapotřebí více mechanismů ochrany proti manipulaci silou emocí často využívající prostředků jako strach nebo euforie při volbě; tyto techniky mohou vést k destabilizaci dlouhodobých hodnot demokratického uspořádání společnosti.
Shrnuto podtrženo – myšlenka Kacetla (Pro Znojmo) vedoucí ke zpochybnění unikátni formy rovnocenných hlasovacích práv má hluboký základ ve světové historii democracy i její paradoxitàch v moderním pojet í politiky i hospodářství.Tento postoj otevírá diskuzi nejen o podobě volebních systémů vzájemně s vlastními prioritami občanství ale i civilizačních perspektivách budoucnosti našeho uspořádání společnosti.