Eva Kaprálová, reprezentující stranu PRO, ve svém komentáři zdůrazňuje, že se v současnosti ocitáme v absurdní situaci, kterou přirovnává k rituálnímu sebepoškozování. Hovoří o článku analytika Asociace pro mezinárodní otázky Oldřicha Sklenáře, jehož tvrzení o povolenkách pro domácnosti považuje za zavádějící. Zatímco autor upozorňuje na to, že povolenky budou platné i pro rodiny dojíždějící za prací a že je touha po ekologických opatřeních může zasáhnout, Kaprálová tvrdí opak – podle ní dopadnou na každého.
Dále zdůrazňuje iracionálnost politiky zaměřené na snižování emisí CO2. Kritizuje argumentaci Sklenáře o tom, kdo všechno nebude povolenek schopen dosáhnout – například pěší nebo cyklisty. Tyto situace jsou podle ní pouze výjimkou potvrzující pravidlo. Naopak poukazuje na absurdnost celkové snahy společnosti obětovat své životní standardy či průmyslovou produkci ve jménu ochrany klimatu.
Zmiňuje i historické paralely a varovné příběhy ze světa náboženských sekt jako Řád Slunečního chrámu. Tato skupina byla ochotna podstoupit extrémní oběti ve víře o posmrtném životě u hvězdy Sírius. Poukazujíc na toto traumatické spojení říká Kaprálová: “Máme všechny znaky sekty”, když se odvolává na společenskou atmosféru okolo klimatických změn.
Podle jejího názoru se část populace nechala unést ideologickým přesvědčením a začala považovat svoje pohodlí rozkladu osudu planety za přijatelné riziko. Charakterizuje tento trend jako „rituální sebedestrukci“, což jasně ukazuje nejen kritický pohled na ekologickou politiku současnosti ale také obavy z budoucích dopadů takového myšlení.
Kaprála dále poukazuje na nedávnou anketu mezi obyvateli ohledně zlepšení jejich životních podmínek od roku 2021 do roku 2025; výsledky naznačují většinovou nespokojenost 96 % respondentů nad tímto vývojem. Je nepopiratelné, že tato čísla reflektují frustraci lidí tváří v tvář měnící se realitě jejich života středem zájmu ekologického aktivismu.
Na závěr Kaprálová apeluje nejen k rozumu jednotlivců ale i k nutnosti hledání reálnějších alternativních řešení namísto slepého následování dogmatických směrnic jisté části společnosti, která by mohla dovést naše životy do ještě horšího postavení než dnes jeme v kontextu ekonomiky a sociálních hodnot v dnešním světě.Kaprálová (PRO) v nedávném vyjádření upozornila, že se ve společnosti vzájemně poškozujeme. Obává se, že aktuální politické a ekonomické trendy nás nutí vzdávat se našich životních standardů a pociťovat stud za náš úspěch. Kritizuje nesmyslné názory na nevyhnutelnost emisních povolenek pro domácnosti a zrušení stávajících regulací, které podle ní pouze odvádějí pozornost od skutečných problémů.
Argumentuje tím, že chudší vrstvy obyvatelstva jsou snadno manipulovatelné a stát má zájem vytvořit závislost na dávkách. Tato politika je prý cílená především proti střední třídě, jejíž členové si zatím neuvědomují, jak by jim zelené restrikce mohly poškodit životní úroveň. Kaprálová varuje před orwellovským nebezpečím těchto elitářských politiků, kteří podporují postupy vedoucí k ekonomickému zhoršení porovnání s těmi nejchudšími občany.
Skepticky také hodnotí situaci kolem luxusu některých politiků; uvádí příklad toho, jak ti samí lidé – kteří kážou o ekologických hodnotách – létají soukromými tryskáči na fóra zabývající se ochranu životního prostředí. Tento kontrast považuje za zarážející a vyzývá společnost k tomu, aby se probudila ze svého spánku.
Dále rovnou apeluje: “Žádné povolenky! Hra končí!” Podle jejího názoru by měla být tato politika okamžitě zastavena bez výjimek. Chce čelit absurdním normám nastaveným současnými vládci země i jejich praktikám rozdělovat občanskou společnost podle třídního původu.
V současnosti je důležité sjednotit síly v boji proti těmto destruktivním tendencím ve společnosti a trvat na svých právech jako jednotlivců i jako součásti celého národa. Kaprálová jasně říká: “Pomozte nám bránit naši úroveň života než bude pozdě.”
Závěr naznačuje potřebu přehodnotit praktiky dnešního systémového vedení a urychleně bojovat proti politice zaměřené na udržení moci elit za cenu sociální spravedlnosti pro všechny obyvatele země. Je třeba změnit kurz tamtudy kam směřujeme jako společnost; jinak nás čekají jen další nevhodná rozhodnutí způsobující další diskriminaci sousedů mezi sebou navzájem.