Marek Výborný, poslanec za KDU-ČSL, ve svém projevu poukázal na to, že aktuální kroky vlády omezují jistoty a stabilitu celého státního sektoru. Vzhledem k situaci v zemi a okolnostem, které dnes řešíme, je zřejmé, že bojujeme s řadou problémů. Spíše než se soustředit na klíčové téma hospodaření s veřejnými financemi a otevírat diskusi o potřebných změnách v oblasti státní služby by nás měly zajímat konkrétní výzvy a skandály, které ovlivňují důvěru občanů ve stát.
Výborný kritizoval rozpočet na rok 2026 s výrazným snížením výdajů na obranu České republiky. Vyjádřil znepokojení nad tímto rozhodnutím a upozornil na fakt, že zatímco některým vládním činitelům se daří nalézt finance pro své cíle, klíčové záležitosti jako ochrana národní bezpečnosti jsou nepochopitelně opomíjeny. Tento paradox vyvolává otázky nejen mezi poslanci, ale i širokou veřejností.
Poslanec KDU-ČSL dále podotkl důležitost účasti občanů v procesu kontrolování exekutivy prostřednictvím interpelací. Tato forma spolupráce mezi vládou a obyvatelstvem je nezbytná pro udržení demokratických hodnot a transparentnosti v politice. Každodenně sledujeme kolísání názorové stability mezi těmito skupinami způsobené skandály či kontroverzními výroky.
Dalším důležitým bodem jeho proslovu bylo úsilí o ochranu každého jednotlivce v rámci státní služby před destabilizujícími opatřeními ze strany vlády. Výborný však naznačil také vážnost situace ohledně návrhu zákona o vytváření kategorií sportovců ministerstva školství pod vedením ministra Šťastného. Uvedené rozdělení občanů se mu zdá být nejen nevhodné ale i morálně nepřijatelné.
Závěrem svého vystoupení Výborný ocenil reakci ministra Šťastného týkající se této problematiky a vyjádřil podporu paralympionikům při jejich reprezentaci České republiky na mezinárodním poli sportovních soutěží. Představitel KDU-ČSL bere veškeré překážky těmto sportovcům jako zásadní výzvu jejich úsilí překonat limity svých handicapů.
Celkově tedy předseda Sněmovny Zbyněk Stanjura udělal krok k tomu projednat otázku stability ve státní službě za současného ekonomického tlaku i přes rizika spojená s tímto rozhodnutím o omezení finančních prostředků pro strategické priority státu jako hospodářské zabezpečení či oblast obranyschopnosti země.Na nedávné schůzi hovořil Výborný z KDU-ČSL o tom, jak nová legislativa ohrožuje stabilitu a jistoty v rámci státní služby. Varoval, že navrhované změny mohou zásadně narušit důvěru v pracovní poměry ve veřejné sféře. Zdůraznil, že přílišná flexibilita může vést k neefektivnímu fungování institucí a zklamání zaměstnanců, kteří očekávají stabilitu.
Výborný se rovněž zaměřil na aktuální diskusi o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle jeho slov by mělo být cílem reformy posílení kvalitní parlamentní debaty. V minulém volebním období intenzivně pracoval na úpravách jednacího řádu s cílem eliminovat destruktivní praktiky, které brzdily efektivní rozhodování a diskusi.
Dále kritizoval tehdejší opozici za to, že se pokoušela využít svého postavení k blokaci konstruktivních změn. Poukázal na to, jak někteří poslanci dokonce ironicky reagovali na návrhy na změnu jednacího řádu. Výborný vzpomínal na situace, kdy se daného tématu mohli účastnit přítomní kolegové jako pan Vondráček, ale nakonec nedošlo k očekávanému pokroku.
V rámci své prezentace Výborný také uvedl příklady nedostatečné spolupráce s vládní většinou při připravovaných úpravách interpelací. I když byla snaha o efektivnější systém interpelací shodována napříč politickým spektrem v předchozím volebním období, nakonec návrh ani nebyl zahrnut do nového legislativního programu.
Zmiňovaná situace ukazuje krizi důvěry nejen mezi různými politickými tábory ale i vůči institucím samotným – zaměstnanci státní správy se mohou obávat o svou budoucnost a stabilitu pracovních podmínek za aktuálně navrhovaných podmínek. Výborný obhajoval nutnost zajistit kontinuitu i prostřednictvím nastavení jasných pravidel pro všechny aktéry ve veřejném sektoru.
Na konci svého vystoupení Výborný apeloval na další politiky ke konstruktivní diskusi s cílem dospět ke shodě v oblasti vysoce potřebných změn pro zlepšení fungování státní správy a garantovat tak jistotu pro její pracovníky i obyvatelstvo země jako celek.KDU-ČSL se ostře vymezuje proti plánovaným změnám, které by mohly ohrozit stabilitu a jistoty v rámci státní správy. Tento krok je důsledkem vnímaného zhoršení podmínek pro legislativní procesy a obavy o efektivnost a transparentnost vládních jednání. Strana upozorňuje, že navrhované úpravy interpelací mohou negativně ovlivnit schopnost členů vlády komunikovat s poslanci, což by vedlo k menší odpovědnosti vládních představitelů vůči zákonodárcům.
Je nezbytné, aby byla jasně vyvážena práva jak opozičních poslanců, tak členů vlády, kteří by měli mít možnost efektivně reagovat na otázky a připomínky. KDU-ČSL se snaží prosadit nutnost opatření k úpravě jednaní o programu schůze tak, aby nedocházelo k jejich zbytečnému zdržování či blokování diskuse ze strany opozice. Zastánci této činnosti apelují na faktickou debatu namísto zdlouhavého projednávání programového plánu.
Strana také poukazuje na to, že již od počátku nové legislative-upu bylo přislíbeno vytvoření pracovní skupiny za účelem revize jednacího řádu. I přes to KDU-ČSL má pochybnosti o tom, zda byly její návrhy reflektovány dostatečně ve stávajícím dokumentu novelizace. Otevřenost při projednávání názorových rozdílů mezi stranami považují za klíčovou pro udržení demokratických principů.
Poslanci KDU-ČSL mají zájem předložit pozměňovací návrhy během druhého čtení této novely podle svých odborných znalostí a zkušeností s cílem prosadit změny v některých oblastech jednacího řádu tak, aby došlo ke zlepšení celkové kvality debat ve Sněmovně. Chtějí tím zajistit i zachování určité kultury diskuse bez neproduktivního trávení času nad redundantními tématy.
Dále strana kritizuje navrhovaná omezení faktických poznámek během schůzí Sněmovny jako potenciálně problematická pro věcný průběh debat. Argumentují tím, že správné řízení těchto poznámek v rámci věcného pořadu je povinností vedení schůze a nesmí jít na úkor otevřené debaty rozpravy nad odbornými tématy různorodého charakteru.
KDU-ČSL zdůrazňuje důležitost efektivního přístupu ke každému tématu projednávanému ve sněmovním prostředí bez ohledu na jeho složitost či míru odbornost. Očekávají od vlády ochotu diskutovat o potřebných změnách takovým způsobem, který posílí jak odpovědnost volených představitelů vůči občanům skrze otevřenou diskuzi vedenou při respektování všech zainteresovaných stran.V odpovědi na výzvy týkající se omezení jistot a stability ve státní službě, což je aktuální téma vyvolané postojem Vyborného (KDU-ČSL), se objevují klíčové otázky týkající se legislativního procesu a jeho dopadů na poslance i občany. Důležité je, aby každý poslanec měl možnost podílet se na rozpravě o návrzích zákonů a aby nebyli limitováni v příspěvcích, které mohou k daným tématům přinést.
V rozpravě často dochází k faktickým debatám zaměřeným na specifické ustanovení zákona. Zatímco například lékařské profese bývají zastoupeny menším počtem poslanců při jednání o zdravotnických otázkách, důležitost odborného pohledu nelze opomíjet. Je nezbytné, aby všechny relevantní názory byly slyšeny a zohledněny v legislativním procesu; tímto způsobem může být výsledný návrh zákona kvalitnější.
Mezi závažné problémy patří situace, kdy Poslanecká sněmovna ukončí debatu dříve než stihnou vystoupit všichni přihlášení poslanci. Ústavní soud opakovaně konstatoval porušení právních norem v souvislosti s tímto postupem, což podtrhuje nutnost zachování řádného procesu jednání, který by umožnil poslanec vyjádřit své stanovisko k projednávanému návrhu.
Jedním z diskutovaných paragrafů je § 66, který podle některých názorů trpí nejasnostmi a potřebuje revizi. Týká se stanovení pravidel pro ukončení debaty v předem určeném čase bez zajištění dostatečné příležitosti pro vyjádření všech přihlášených řečníků – to činí jeho aplikaci spornou. Je proto nutné přesně definovat okolnosti “výjimečných případů”, kdy by takový postup byl ospravedlnitelný.
Dále je důležité zdůraznit povinnost každého poslance sledovat náplň navrhovaných zákonodárných změn i mimo plenární schůze skupiny. Jak bylo uvedeno výše: mandát získává politik při zvolení a trvá po celý rok až do jeho skončení; tedy poslanec má být stále aktivní ve svém vzdělávání ohledně legislativy.
Kladené dotazy ohledně důvodnosti úpravy § 66 mohou vést k dalšímu projednávání lhůt potřebných pro přípravu jednotlivých čtení návrhů law. Snaha o prodloužení těchto lhůt může výsledným způsobem zajistit lepší kvalitu právních norem projednávaných v rámci sněmovny.
Suma sumárum: Odpovědnost za tvorbu kvalitní legislativy leží nejen na přípravném sboru odborníkům ale i samotných politicích – měli by usilovat o dialog s veřejností či odbornými institucemi takovým způsobem, aby mohli společně pracovat na efektivních řešeních pro celý stát. Potřeba diskuse byla tedy podtrhnuta jako metoda zdokonalování legislativity u státní správy Vyborným (KDU-ČSL): Omezujeme jistoty a stabilitu celé státní služby.Marek Výborný z KDU-ČSL upozorňuje, že aktuální změny mohou ohrozit jistoty a stabilitu celé státní služby. Tento názor vychází z jeho obav o možné dopady nových legislativních úprav, které by mohly narušit stávající systém fungování státní správy. V klubu KDU-ČSL mají vážné pochybnosti o tom, jak navrhované změny ovlivní nejen současné zaměstnance v této oblasti, ale i celkovou důvěru veřejnosti ve stát a jeho instituce.
Poslanci se v posledních týdnech často zamýšlejí nad účinností navrhovaných změn. Výborný sdílí přesvědčení, že pokud se podaří najít shodu během druhého čtení návrhu zákona, je možné upravit předložená řešení tak, aby lépe reflektovala potřeby všech zainteresovaných stran. Důležitost konsensu napříč politickými tábory zdůrazňuje nejen s ohledem na aktuální volební období, ale také na ta následující.
Když mluvíme o otázkách státní služby a souvisejících sněmovních dokumentech, Výborný rovněž potvrzuje potřebu novelizace zákona o státní službě. Odpovídající úpravy nejsou podle něj pouze žádoucí; jsou i nezbytné pro efektivní fungování tohoto systému. Avšak může být vhodnější použít standardní legislativní proces namísto poslaneckého návrhu při těchto zásadních změnách.
V souvislosti s jednacím řádem Výborný hovoří o principu samosprávy poslanců jako klíčového aspektu demokratického rozhodování. Zdůrazňuje nutnost nezávislosti Sněmovny vůči vládním zásahům do jejího interního uspořádání a bezpečnostního rámce práce přímo ze strany exekutivy.
Výborný také podotkl důležitost mezirezortního připomínkového řízení v případě novelizace zákona týkajícího se státní služby. Je přesvědčen o tom, že tato fáze by měla zahrnovat vypořádání si vyjádření od různých ministerstev a institucí k zajištění kvalitnějšího legislativního procesu.
Na závěr si poslanec posteskl nad nedostatečnou účast ministrů během projednávání těchto otázek ve Sněmovně; bez přítomnosti klíčových postav je podle něj diskutování komplikované až nemožné. Ze situace plynoucí dotaz vznesl na místopředsedu Poslanecké sněmovny Jiřího Bartáka ohledně přerušení jednání do okamžiku příchodu ministra spravedlnosti či jiného člena vlády pro získání potřebného odborného stanoviska k projednávaným bodům agenda státu závažná otázka institucionální kontinuity a její efektivity se tak dostává do popředí diskuze mezi významnými politiky této země.Marek Výborný, poslanec za KDU-ČSL, upozorňuje na znepokojivou skutečnost, že navrhované změny v oblasti státní služby omezují stabilitu a jistoty zaměstnanců. Během jednání ve Sněmovně vyslovil obavy o to, že novely mohou vést k politizaci státní správy a podkopat základní principy fungování celé soustavy. Podle něj se řešení přestává soustředit na ochranu státních zaměstnanců a jejich pozici v rámci veřejné správy.
Výborný také kritizoval nepřítomnost klíčových ministrů při projednávání novel. Je přesvědčen, že by měli být přítomní ti ministři, kteří mají kompetenci nad dotčenými oblastmi – zejména ministr spravedlnosti a vnitra. Bez jejich účasti považuje diskusi za neúplnou a měl by se hledat způsob jak pokračovat s projednáváním novel pouze za přítomnosti relevantních osob.
V rámci jeho vyjádření zmiňuje i nutnost revize stávajícího systému. Přestože uznává potřebu novely zákona o státní službě, varuje před možným negativním dopadem těchto změn na celou strukturu veřejné správy. Dodává, že úprava může mít nejen právní důsledky vůči evropským normám ale také systémové nedostatky v kontextu českého ústavního práva.
Navrhovaná legislativa představuje zásadní posun směrem k soukromoprávnímu režimu pracovního vztahu pro zaměstnance státu na rozdíl od dosavadního veřejnoprávního principu obsaženého v současném služebním zákoně. Tento krok může narušit dosavadní stabilitu pracovních poměrů ve státním sektoru.
Zásadním momentem pro každého pracovníka i zaměstnavatele je období zahájení práce a ukončení pracovního vztahu. Novela navrhuje zavedení pracovní smlouvy místo tradičního služebního poměru založeného na správním rozhodnutí; to je podle Výborného krok směrem k oslabení postavení státních úředníků jakožto garantů veřejných zájmů.
Celkově tak navrhovaná reforma ohrožuje koncept služby státům tímto privatizačním trendem s cílem integrace do obecného zákoníku práce avšak ponechávajíc některé výjimky týkající se specifických aspektů výkonu činnosti ve státě. Tento zásadní posun má dalekosáhlé důsledky pro všechny příslušníky veřejné správy i občany jako celek – jak zdůraznil Výborný (KDU-ČSL) během svého vystoupení ve Sněmovně.Když Výborný za KDU-ČSL varuje, že nová právní úprava o státní službě může vést k omezování jistot a stability zaměstnanců ve státních institucích, naznačuje tím vážné obavy ohledně dopadů těchto změn. Podle jeho názoru se ruší dosavadní struktury, které zajišťovaly stabilitu a odborné zázemí pro státní zaměstnance. Tím se vytváří chaos v postavení a právech těchto jedinců, což by mohlo ohrozit efektivitu celého systému veřejné správy.
Současná legislativa jasně vymezuje pracovní poměry pro osoby nacházející se ve státní službě a specifikuje činnosti, které tyto osoby musí vykonávat. Vymykají se tomu například politické pozice nebo poradcové na vysokých státních funkcích. Přehled osobních kategorií, které zatím nemohou vstoupit do služebního poměru podle nového zákona, se příliš neliší od bývalé úpravy. Tato skutečnost ukazuje na konzistenci legislativy v již přesně definovaných oblastech.
V oblasti pracovního procesu panuje stále rozdělení mezi zaměstnanci výkonu činností ve služebním poměru a těmi pracujícími na základě standardního pracovního práva. Tento rozdíl ovlivňuje rovněž dočasné či projektové pozice v rámci orgánů veřejné správy. Tyto krátkodobé úvazky spadají pod zákoník práce s aplikací některých ustanovení ze služebního zákona týkajících se například mlčenlivosti nebo střetu zájmů.
Jakmile by navrhovaná právní norma vstoupila v platnost, nedalo by se očekávat větší přehodnocení katalogu činností vykonávaných pracovníky státu ani terciárních rolí uvnitř instituce jako takové. Tiše přehlížející všechny systémové změny z minulosti mohou mít za následek frustraci jak u samotných zaměstnanců veřejného sektoru, tak u občanů očekávajících služby bezproblémového charakteru.
Pokud jde o proces přijímání nových pracovníků do této struktury, bude nemusít být už tak formalizovaný jako dříve; navrhuje tříčlennou výběrovou komisi vedenou vedoucím správního úřadu bez složitějších procedurálních kroků předchozího systému jmenování členství komisí schválenými ministerstvem či Úřadem vlády České republiky.
Zavedený zákaz politického angažmá pro některé vedoucí posty slouží jako prevence konfliktu zájmů; nicméně přechod ze striktního pojetí veřejnoprávní služby na model soukromoprávního typu klade otázku legality tohoto omezení vůči Ústavě a základním právům obyvatelstva zakotveným ve Listině základních práv a svobod týkající se svobody sdružování v politických stranách. Tento paradox je nutné pečlivě posuzovat s vědomím jeho potenciálního vlivu na demokracii i legitimitu celé státní správy.Místopředseda KDU-ČSL, Jan Výborný, varuje před riziky nového legislativního návrhu, který může ohrozit jistoty a stabilitu celé státní služby. Podle jeho názoru se takto zásadně zasahuje do ústavou chráněných práv státních zaměstnanců. Upozorňuje na to, že absence ministra spravedlnosti a předsedy Legislativní rady vlády při diskusi o této poslanecké novele je znepokojivá. Chybí také připomínkové řízení, které by mělo takové zákony doprovázet.
Novela pravděpodobně nepřinese zásadní změny v běžném chodu ministerstev, avšak může vyvolat obavy týkající se stability pracovního místa v sektoru veřejné služby. Podle Výborného odstranění mechanismů zaměřených na ochranu státních zaměstnanců může vážně ohrozit jejich profesní nezávislost a kvalitu vykonávané práce.
V oblasti ústavního práva poukazuje na článek 79 odst. 2 Ústavy ČR, který jasně stanoví pravidla pro právní poměry státních zaměstnanců ve vládních institucích. Ústavní soud konstatoval důležitost dodržování těchto norem a upozornil na nebezpečí narušení právních jistot státí správy po dlouhé době budování režimu státní služby.
Výborný dále zdůrazňuje vnitřní rozpor navrženého zákona ve vztahu ke stávajícímu služebnímu zákonu i k občanskému zákoníku. Změny jako prodloužení zkušební doby u vedoucích pozic mohou mít negativní dopady na vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci.
Pokud jde o služební cesty, nový návrh ponechává možnost vyslat zaměstnance bez jeho souhlasu obdobným způsobem jako stávající legislativa. Tento krok podtrhuje volnost přístupu k politice zaměstnanosti bez patřičných záruk pro pracovníky ve státní službě.
Zásadním problémem podle Výborného je obecné oslabení jistot a stability celého systému veřejné správy s tím spojených výhod pro její pracovníky. Ukončení pracovního poměru nebude nadále závislé na správním rozhodnutí s dodržováním příslušných procesních pravidel, což by mohlo mít dalekosáhlé následky pro celý systém fungování veřejného sektoru v České republice.Výborný z KDU-ČSL vyjádřil své obavy, že navrhované změny v legislativě o státní službě mohou vést k omezení jistot a stability celé státní služby. S novou úpravou se totiž mění podmínky pro ukončení pracovního poměru, což podle něj může znevýhodnit zaměstnance. V rámci tisku 76 došlo ke změnám, které směřují více ve prospěch zaměstnavatele, čímž se snižuje ochrana pracovníků před nezákonným hodnocením jejich výkonu.
Důležitou změnou je také způsob vymezení organizačních změn. Nová legislativa stanovuje organizační změnu jako legitimní důvod k výpovědi bez nutnosti pokusit se nalézt jiného zaměstnání pro stávajícího pracovníka, zatímco dosavadní právní předpisy měly za cíl chránit služební poměr i v takových situacích. Tento posun by mohl mít dalekosáhlé dopady na stabilitu pozic státních zaměstnanců a ovlivnit jejich profesní postavení.
V současném zákoně o státní službě je kladen důraz na princip stability a ochrany pracovního poměru. Zaměstnanci mají možnost obrany prostřednictvím správy právních postupů a institut bazénu jim dává šanci na převedení na jiné service místo nebo obecněji mimo výkon služby z organizačních důvodů bez přerušení pracovního vztahu. Tento systém má zajistit udržitelnost pracovní síly ve veřejné správě i v případě potíží.
Jakékoli úpravy v této legislativě by tedy měly být pečlivě debatovány, uvedl Výborný (KDU-ČSL). Combinační nábízí jak opuštění veřejnoprávních principů, tak snahy o stabilizaci pozic by mohlo získat spoustu kritiky ze strany odborníků i široké veřejnosti.
Dále zmínil nedostatečné propojení navrhovaných regulací s dalšími platnými předpisy například o zahraniční službě či podpoře sportu jako nedostatečné a problematické. Přechod mezi různými typy vztahů může přinášet řadu výzev při implementaci novely do praxe.
Pozornost měla být věnována i přechodným ustanovením nové legislativy; ta totiž podle názoru Výborného nedostatečně upravují transformaci správních rozhodnutí na soukromoprávní smlouvy ve vztahu mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci vůči nimž má tato novela účinky od okamžiku její účinnosti. Jeho závěr naznačuje obavy z ústavněprávních překážek podobných procedurálních přesunů v rámci tuzemské právního systému vzhledem k absenci precedentů tohoto typu chování v historii českého práva.V současném veřejném diskurzu se objevily vážné otázky týkající se stability a ochrany státních zaměstnanců, což bylo jasně znázorněno komentářem Vyborného (KDU-ČSL), který zdůrazňuje potřebu omezit jistoty a stabilitu ve veřejné službě. Tento krok vychází z návrhu nového legislativity, který si klade za cíl transformovat fungování státní správy. Tato iniciativa vyvolává obavy ohledně možné degradace postavení zaměstnanců a snížení standardů ochrany v rámci jejich pracovního poměru.
Při analýze předloženého zákona vyvstává otázka nepravé retroaktivity, tedy toho, jak nové právní normy ovlivňují vztahy vzniklé před jejich účinností. Zde je důležité vzít v potaz principy legitimního očekávání a ochrany práv občanů – klíčové prvky právního státu. Snižování standardu ochrany státních zaměstnanců by mohlo vést k narušení kvality jejich práce, přičemž to má zásadní důsledky na výkon veřejné moci.
Dalším znepokojujícím aspektem je zásah do práva na zakládání politických stran a sdružování se v nich. Takovéto omezení může být prováděno pouze tehdy, pokud jsou splněna kritéria nezbytnosti a proporcionality zákonného zásaahu do ústavních práv každého jednotlivce. Významným zjištěním zde je rozdíl mezi různými profesemi; mnohé jiné oblasti mají odlišný soubor povinností i odpovídajících garancí vůči státu.
Na závěr přicházím s poselstvím kolegům o výzvách spojených s tímto návrhem zákona týkajícího se státní správy (sněmovní tisk 76). Je evidentní, že plánované změny představují zásadní obrat v organizaci státní správy s potenciálními riziky pro odbornost i nestrannost výkonu této moci v České republice.
V rámci zmíněných klíčových problémů hrály roli systémová politizace či zavedení funkčních období pro vedoucí pracovníky bez prostor pro odborné posouzení nezávislosti úřednických aparátů. Tato nejistota podkopává profesionalitu ve veřejných institucích svým neustálým tlakem na loajalitu vůči aktuálním politickým strukturám.
Dále nabývá na síle obava ohledně možného porušení povinností vyplývajících ze členství České republiky v Evropské unii. Ignorace závazků stanovených evropským legislativou by mohla znamenat problémy s administrativními kapacitami státu i reálné hrozby pozastavení čerpání finančních prostředků z unijních fondů.
Nakonec bych rád zdůraznil ústavněprávní deficity zmíněného návrhu – zejména nedostatek profesionalismu mezi úřednickým aparátem požadovaným Ústavou ČR. Retroaktivita navrhovaných změn by měla negativní dopady nejen na současné pracovní poměry ale zároveň narušuje princip schopnosti občana legitimně očekávat daná práva podle platného rámce zákonodárství.Poslanec Vyborný z KDU-ČSL se v nedávném vystoupení zaměřil na téma, které se dotýká stability a jistoty ve státní službě. Upozornil, že navrhované změny mohou mít dalekosáhlé důsledky pro fungování celého systému veřejných služeb. Jeho slova vyjádřila obavy z toho, jakým způsobem by mohlo dojít k oslabení důvěry veřejnosti a destabilizaci pracovního prostředí ve státní správě.
Vyborný vyzval ministra spravedlnosti a předsedu Legislativní rady vlády, aby si vzal na starost přípravu novely zákona o státní službě. Naznačil potřebu pečlivého přezkoumání návrhu před tím, než bude předložen k dalšímu jednání. Tímto způsobem chce zajistit, aby všechny aspekty byly řádně posouzeny v souladu s platnými právními normami i evropským právem.
Ve svém vystoupení podtrhnul nutnost eliminace deficitů nejen v zákonech samotných, ale také ve vztahu k legislativním procesům. Důrazně apeloval na to, že jakékoli novely by měly být vytvořeny s ohledem na profesionalitu a standardy vládní legislativy ČR.
Při této diskuzi vyjádřil naději, že bude možnost se do problematiky více ponořit během dalších rozprav a výměn názorů mezi poslanci. Vyborný byl přesvědčen o potřebě širší debaty o tomto zásadním tématu pro celou společnost.
Na závěr svého příspěvku poslancové upozornil Ministerstvo na to, aby nezapomínalo brát v úvahu názory odborníků během přípravy takových novel a návrhů zákonodárných opatření. Takový přístup by mohl výrazně přispět k mírnění napětí ve společnosti týkající se reformních kroků vlády.
V kontextu celé situace je jasné, že je třeba najít rovnováhu mezi efektivností veřejné správy a zachováním citelných jistot pro zaměstnance státu; právě toto je klíčovým bodem diskuse vedené Vyborným (KDU-ČSL).