V poslední době se ve veřejném prostoru diskutuje o kontroverzní šmírovací vyhlášce, která by obcím a státu umožnila sledovat chování lidí prostřednictvím dat z Wi-Fi připojení. Jan Klán, zástupce KSČM, kritizuje tento krok jako nástroj digitálního dohledu určeného pro bohaté vrstvy společnosti, zatímco obyčejní lidé čelí represím a omezením svých práv.
Ministr vnitra Vít Rakušan obhajuje tuto iniciativu tím, že má sloužit k anonymnímu sběru dat pro zlepšení služeb na úrovni obcí. Nicméně podle Klána je to pouze maskování reálného účelu této vyhlášky – rozšíření státního dohledu nad každodenním životem občanů. Je alarmující, že zatímco stát nemá dostatek prostředků na zajištění minimálních životních standardů pro seniory nebo dostupné bydlení, zaměřuje se na monitorování populace.
Šíření těchto praktik může mít dalekosáhlý dopad. Sledovaná data mají potenciál být použita nejen k eliminaci protestních akcí či cílení reklamních kampaní, ale také k diskriminaci určitých skupin obyvatelstva – například bezdomovců – v rámci „optimalizace“ veřejných prostor tak, aby byly příjemné jen pro turisty a nikoli pro domácí občany. Významný profit z tohoto sledování si pochopitelně odnesou technologické firmy.
Vedle toho byla přijata novinka v podobě dodatku k zákonu Lex Ukrajina zabývajícího se činnostmi pod cizí mocností. Tento nástroj může být použit proti nepohodlným jednotlivcům napříč politickým spektrem – jak radikální levici nebo odborářům tak i environmentálním aktivistům za spravedlnost v klimatické krizi. Oblast interpretace „spolupráce s cizí mocností” je natolik vágně definována, že ji lze aplikovat na kohokoli kdo kritizuje vládnoucí moc.
Rakušanova agenda připomíná sloužení zájmům korporací namísto ochrany práv občanů. Na pozadí modernizačních snah přetrvává tendence kontrolovat lidi jako popravené výrazy nesouhlasu a nespokojenosti ve společnosti narůstajíce pod neustálým dohledem státu místo hledání cest ke zmírnění sociálních problémů.
Dohled zaměřený převážně na ohroženější skupiny návrhem předpokládá utváření digitálně kontrolované společnosti bez možnosti výraznějších protestních aktivit či občanských práv. V časech rostoucích životních nákladů vláda spíš volí represivní opatření než přístup založený na solidaritě mezi lidmi dlouhodobými problémy.
Pokud lidé nezvednou hlasy proti těmto nebezpečným praktikám jako jsou šmírovací vyhlášky nebo zákony typu Lex Ukrajina, mohou brzy zažít totalitární režim maskovaný democraticými pojmy a principy ochrany zabezpečení státu či obyvatelstva. Jáno Klán (KSČM) varuje před tímto trendem: negace demokratických hodnot není proces nenápadný; každý malý krok vedoucí etablovanému Velkému bratru je kamenem do základny autoritářství.