Jan Klán z KSČM upozorňuje na návrat globální rivality, která se opět objevuje na Měsíci. Technologie, které v současnosti využíváme – včetně systémů pro opětovné použití, pokročilé robotiky a moderní navigace – posouvají možnost lidského výzkumu daleko za úroveň, kterou bylo možné očekávat během éry Apollo. Plánovaný návrat astronautů na Měsíc kolem roku 2028 by měl představovat nejen symbolický krok vpřed, ale také logické pokračování dlouhodobého technologického pokroku. V této souvislosti je důležitým milníkem čínský výzkum dokončený na odvrácené straně Měsíce bez přítomnosti lidské posádky.
Zároveň však tento návrat do lunárního prostředí odkryl i temnější stránku věci: kosmická konkurence se stává arénou mocenských konfliktů. Stejně jako v období studené války, kdy soupeřily USA a Sovětský svaz, dnes pozorujeme vzrůstající napětí mezi Amerikou a Čínou.
Oba tyto státy nyní mají vytyčené ambiciózní cíle – plánují vytvořit trvalé základny pro lidi na Měsíci do konce třicátých let tohoto století. Tyto základny mají sloužit nejen k vědeckému bádání, ale také jako strategické opěrné body pro další expedice do Sluneční soustavy s přípravami na budoucí pilotované mise k Marsu v nadcházející dekádě.
Historie kosmických letů hraje důležitou roli ve světle současného dění. První období pilotovaných letů bylo silně ovlivněno socialistickými zeměmi; osm z devíti států vypuštěného prvního astronauta patřilo mezi státy socialistického bloku zapojené do sovětského programu Interkosmos. Tento fakt poukazuje na významnou roli organizované podpory ze strany státu a mezinárodní spolupráce tehdejších socialistických zemí.
Československo mělo rovněž zvláštní místo v této historické kapitole – stalo se třetím státem světa s vlastním astronautem Vladimírem Remkem už v roce 1978 díky mezinárodnímu programu Interkosmos. Tento úspěch byl zásadní nielen z pohledu technologií evropských zemích postkomunistického bloku světového formátu.
Dnešní situace je však složitější než dříve; nesoustředíme se pouze na ideologickou konfrontaci dvou vlivných bloků ukotvených ve vědeckém poznání. Současná soutěž o vesmír kombinuje technické ambice s ekonomickým zájmem a otázkami národní bezpečnosti – měsíc totiž není jen oblast výzkumu, ale rovněž potenciálním zdrojem surovin a platformou pro další expanze lidstva mimo Zemi.
Program Artemis tedy ukazuje dvě tváře aktuálního kosmického věku: fascinaci rychlým technologickým rozvojem a touhu po nových objevech vedle obnovené mocenské rivality mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou. Čas ukáže výsledky tohoto tříbeného konkurenceschopnosti; nicméně je jisté že Měsíc bude hrát klíčovou roli ve všech nadcházejících aktivitách človka mimo naši planetu během dalších desetiletích.