Ve svém komentáři „Klán (KSČM): Fialové zločiny a komunikace“ se Mgr. Jan Klán pozastavuje nad situací v české politice, která se podle něj podobá křehké sklence naplněné lží, a ukazuje na selhání osob ve vedoucích funkcích. Tímto zaměřením vyjadřuje kritiku vůči vládnímu vedení, které podle něj nese odpovědnost za současnou destabilizaci a chaos uvnitř institucí.
Jedním z nejzávažnějších problémů je aféra spojená s Dozimetry. Ministr vnitra Vít Rakušan si dle Klána nedokázal získat potřebné informace o osobách zapletených do kriminální činnosti v jeho okolí, což působí jako výrazná negligence jeho vedení. Jakoby byl v situaci hasiče obklopeného plameny a vůbec si neuvědomoval vážnost problému, což dává prostor pro otázky ohledně skutečné kontroly ministerstva nad tímto skandálem.
Dále pak Klán poukazuje na Brno jako centrum dalších skandálů spojených s ODS známými pod názvem Stoka. Tyto události nevzbuzují větší pozornost médií ani veřejnosti, přestože nahromaděné problémy stále vyvolávají silný zápach korupce kolem politických praktik místních elit. I přesto se zdá být reakce centrálních institucí minimální a rozptýlené diskuse jakoby nikam nevedly.
Následující aspekt kritiky směřuje k Bitcoingate – záhadnému případu, který zatím nebyl dostatečně osvětlen ministryně Evy Decroix ani jejím předchůdcem Pavlem Blažkem. Jeho tendence odvolávat se na sociální média místo poskytování konkrétních informací podtrhuje roztříštěnost vládní komunikace během krize důvěryhodnosti veřejných institucí.
Na scénu vystupuje také Danuše Nerudová ze strany STAN, jejíž přítomnost je stále viditelnější i přes její neúspěšnou kandidaturu na prezidentku. Podle Klána však jde spíš o snahu odvést pozornost od zásadního diskurzu než o reálnou aktivitu pro řešení krizových situací — její akce mají formu symbolických gest bez hlubšího obsahu.
Otakar Foltýn coby ten, kdo by měl řídit komunikační strategii strany STAN či celé vlády, rozhodně není pasivním hráčem; nicméně jeho nástupy zatím vykazují spíš mlčení než konkrétní kroky k reformě komunikace nebo řešení krizových momentů spasitelného typu “s tichým klidem”.
Závěr Klána implikuje potřebu jasnější skepsi vůči aktuálním praktikám lze očekávat ve chvíli poklesů autoritativního politického myšlení nejen od prezidenta Petra Pavla; ticho může znamenat více než jen momentární klid – může šetřit energií naneštěstí u bojovníků za spravedlnost mezi obyvateli České republiky i samotnými aktéry .