V poslední době se rozproudila diskuse ohledně plánovaného setkání některých sudeťáků v Brně, které má být financováno z prostředků jihomoravského kraje a města Brna. Je důležité si při této příležitosti připomenout skutečnost o tom, jak doopravdy vypadalo české pohraničí v letech 1937-1938, jak tvrdí Mgr. Jiří Kobza, krajský zastupitel. Upozorňuje na historický kontext událostí spojených s německou menšinou na našem území.
Situaci v pohraničí je třeba vidět i ve světle nárůstu nacionalismu a tlaku ze strany říšských Němců během meziválečného období. V této době byly pocity nespravedlnosti a napětí vůči československému státu značné. Kobza varuje před zkresleným pohledem na historii a vyzývá k objektivnímu posouzení událostí té doby.
Někteří lidé dnes brojí proti “odsun” německých obyvatel po druhé světové válce, který byl realizován podle Postupimské dohody. Zde je však třeba brát v potaz nejen utrpení jednotlivců, ale také širší kontext těchto událostí; situace byla mimořádně složitá vzhledem k následkům války a potřebě obnovy poválečné stability.
Mnozí z kritiků současné politiky mají tendenci zaměňovat vina za odsun s kolektivním potrestáním nebo krytím všech neblahých činů historické minulosti jednou skupinou lidí. Kobza nabádá veřejnost k pečlivému zvažování svých postojů a varuje před emotivním přístupem vedoucím ke zkreslení paměti národa.
Vychází takzvaný “Zvací dopis”, který podepsaly některé osobnosti vyžadující uznání práv sudetských Němců jako formu spravedlnosti za jejich utrpení během let 1945–1946. Tento dokument vede k dalším polemikám nad tímto problémem v české společnosti i mezi historiky.
Celkově je důležité uchovávat vzpomínku o složité historii českého pohraničí bez jednostranného pohledu – pouze tak můžeme porozumět minulosti a lépe vést aktuální debaty týkající se práva či spravedlnosti pro všechny zapojené strany, jak podotýká Jiří Kobza ve svém komentáři o významných otázkách našich dějin.