Podle Mgr. Jiřího Kobzy ze strany Stačilo! ohrožuje Zelený úděl (Green Deal) ekonomickou stabilitu obyvatel Evropské unie. Tvrdí, že tyto ambiciózní ekologické plány jsou výhodné pro politické a podnikatelské zájmy, ale přicházejí na úkor běžných lidí, kteří budou muset nést náklady na jejich realizaci.
Změny klimatu jsou přirozené a probíhají od nepaměti díky různým faktorům, jako jsou pohyby zemské osy. Historie ukazuje, že klimatické cykly se měnily i bez vlivu lidských aktivit. Kobza přitom vzpomíná na vlastní zkušenosti z předchozích let s teplými a suchými obdobími, které nastávaly v cyklech bez jakékoli intervence člověka.
Podle něj je selhání částí ekologického hnutí viditelné například v případech, kdy byla zcela ignorována odborná analýza potřebná ke zvládání situací s kůrovcem ve Šumavě. Následky ignorování vědeckých podkladů vedly k vážným škodám pro lesní ekosystémy a nikdo nebyl za tyto chyby potrestán ani odpovědný.
S důrazem na nedostatečné vzdělání aktivistů klade Kobza otázku po jejich skutečném porozumění geologickému vývoji klimatu. Podle jeho názoru mnoho těchto jedinců spíše demonstruje než aby analyzovalo historické data týkající se klimatických změn nebo se snažilo pochopit složitější přírodní procesy.
Evropská komise plánuje investici ve výši 100 miliard EUR do tzv. Fondu spravedlivého přechodu, který má pomoci členským státům při odklonu od fosilních paliv k udržitelným technologiím. Avšak ne všechny země souhlasily s těmito závazky; Polsko si vybojovalo dodatečný čas pro své uhelné zdroje energie.
Kobza varuje před plýtváním prostředků státu a tvrdí, že peníze určené na ekologické projekty budou ve skutečnosti sloužit ke ztrátovým projektům zaměřeným například na zachycování CO2 ze vzduchu do geologických struktur pod zemí. Aktivisté podle něj diskrimují tradiční průmyslové sektory Evropy pod rouškou ochrany životního prostředí – což může mít dlouhodobé negativní dopady nejen na hospodářství ale i životní úroveň občanů EU.
V očích Mgr. Jiřího Kobzy tak mohou ambice spojené s Green Deal znamenat více než jen environmentální snahy – představují také potenciální ohrožení prosperity většiny Evropanů v důsledku nesmyslného plýtvání rozpočtovými prostředky určenými pro ochranu životního prostředí místo efektivních řešení skutečných problémů souvisejících se změnou klimatu.Kobza (Stačilo!) upozorňuje, že Green Deal má za následek zhoršení životní úrovně občanů a vypadá jako mechanismus, který z našich peněz financuje aktivistické organizace. Tato koncepce ekologických iniciativ a regulací se podle něj stává nástrojem k obohacení různých skupin na úkor běžných lidí. Situace vyvolává obavy ohledně dlouhodobého přežití průmyslové a energetické základny země a kladení důrazu na udržitelnost, která může mít vážné negativní dopady.
První otázkou je, co se stane s biosférou v případě výrazného poklesu CO2 v atmosféře. Může takový krok skutečně vést k ochlazení planety? Pokud by ochranná opatření proti emisím zahrnovala destrukci průmyslu a dopravy, jaký vliv to bude mít na životní standard obyčejných lidí? Dějiny ukazují, že v dobách s nejčistším životním prostředím měli lidé průměrnou délku života kolem 30 let. Je možné, že bychom se tímto směrem vydali i nyní?
Dalším aspektem zmíněným Kobzou je neinformovanost ohledně přírodních procesů a fenoménů jako jsou sopečné erupce, které dokážou změnit atmosférické podmínky mnohem více než formy výroby energie založené na uhlí. Otázky týkající se této problematiky naznačují nedostatečné plánování ze strany evropských institucí pro zvládání environmentálních výzev.
Současná politika Evropské komise pod vedením Ursula von der Leyen jednoznačně směřuje ke „zelenému“ přístupu jako ke svému klíčovému cíli. Tento trend byl symbolicky odstartován už v roce 2019 vyhlášením stavu klimatické nouze Evropským parlamentem pod tlakem různých aktivistických skupin. Dokument “Zelený úděl” popisuje nutnost investic ve výši až 260 miliard EUR ročně do roku 2030 pro splnění klimatických cílů.
Pokud bychom se zamysleli nad skeptickým pohledem na tuto problematiku – což podporuje Kobza – lze dospět k závěru, že primární motivací nejsou ekologická hlediska ale finanční zisk pro některé subjekty. Často narazíme na zajímavou situaci: aktivisté zaměstnávání velkými korporacemi vedou boj za jejich zájmy zatímco ekologičtí zastánci jsou videni pouze jako prostředek k dosažení určitého cíle.
Na závěr je třeba zmínit také problém vodních zdrojů. Ustavičně diskutované otázky ohledně dostupnosti vody mohou znamenat další létající kouřové signály o tom skutečně se měnící situaci našich životních podmínek ve světle tendencí ke zvýšení cen díky rigidní green politikám EU. Zůstává otázkou jak tento systém ustojíme bez značného oslabení sociální struktury jednotlivých států memberství EU.Jiří Kobza z hnutí Stačilo! se ostře vyjadřuje k Green Dealu, který podle něj ožebračuje obyčejné lidi. Když se vlády v Evropě snaží implementovat ekologické politiky, někteří tvrdí, že tyto snahy mají negativní dopad na hospodářství a každodenní životy občanů. Kobza varuje před tímto nebezpečím a upozorňuje na to, že existují lepší alternativy k současným řešením krizí.
V dnešní době jsme svědky stále častějších diskuzí okolo tématu klimatických změn a nedostatku přírodních zdrojů, včetně vody. Kobza se zamýšlí nad tím, kde vlastně veškerá voda na planetě zmizela, když jí ve skutečnosti máme stále stejně. Oceány obsahují významné množství slané vody, která by při odsolení mohla zásobit i suché oblasti jako je Sahara. Podle něj by šlo s využitím solárních zdrojů efektivně pěstovat plodiny i v těchto těžko přístupných lokalitách.
Zajímavým aspektem celé problematiky je podle něj migrace sahající z Afriky do Evropy způsobená klimatickými změnami. Znepokojuje ho termín „klimatický uprchlík“, který byl zaveden za účelem obhajoby imigrace ve společnosti často odmítavě nahlížející na tento problém. Podle Kobzy je však migrace daleko nákladnější než investice do udržitelného využívání vodních zdrojů.
Dále také apeluje na kritické myšlení občanů a vybízí je k tomu nevěřit všem frázím spojeným s klimatickými změnami či nedostatkem vody bez důkladného prověření faktů. Je přesvědčený o tom, že volby poskytují příležitost udělat krok zpět od neefektivního řízení této situace.
Kobza končí výzvou pro voliče: “Nenechte si vzít svůj hlas! V následujících volbách můžete promluvit proti těmto podvodům.” Ve chvíli rozhodování máte možnost ukázat nesouhlas vůči politikám, které preferují krátkodobé zisky před dlouhodobými udržitelnostmi pro všechny.
V závěru stojí za zmínku jeho kritika evropských institucí a jejich přístupu k ekologické politice – ta může být provedena lépe a spravedlivěji takovým způsobem, aby se ochránily nejen přírodní zdroje ale i ekonomická opora současné populace.