Klára Kocmanová, poslankyně za Piráty, varuje před negativními dopady novely lesního zákona na budoucnost našich lesů. Více než 380 vědců a odborníků vyzvalo představitele vlády, včetně ministra Marka Výborného, aby tomuto dokumentu věnovali náležitou pozornost. Přesto se jejich obavy zdají být ignorovány. Novela je kritikována zejména za to, jak může oslabit schopnost našich lesů adaptovat se na klimatické změny.
Jednou z nejvýznamnějších změn novely je zrušení povinnosti pro soukromé vlastníky lesů sadit určité procento listnatých a jedlových stromů. Tyto dřeviny hrají klíčovou roli v ochraně ekosystému a boji proti negativním účinkům klimatických změn tím, že pomáhají udržovat vodu v půdě a podporují biodiverzitu. Jejich odstranění by mohlo vést k opakování krizí spojených s kůrovcovými kalamitami, které byly nedávno zaslechnuty ve smrkových monokulturách.
Dalším problematickým bodem novely je odložení vyhlášky o starých stromech a mrtvém dřevu až do roku 2030, což znamená velké prodlení v zavedení zásadních ekologických standardů. Zachování mrtvého dřeva je přitom nezbytné pro výživu lesa i pro zdraví jeho půdy; bez něj dochází k degradaci ekosystémů a úbytku biologické rozmanitosti.
Kocmanová upozorňuje také na nedostatečnou ochranu lesní půdy před poškozením způsobeným těžkou technikou při těžbě dřeva. Povolené rozsahy poškození jsou formulovány velmi vágně jako “nepřiměřené”, což umožňuje různorodé interpretace těchto pravidel a tím pádem nedostatečnou pritormybosem ze strany příslušných orgánů.
Příprava půdy před zalesňováním často zahrnuje destruktivní metody jako frézování nebo orbu, přičemž tyto zastaralé techniky mají negativní dopad na budoucí zdraví lesa. Celkově novela nezaručuje potřebnou ochranu životního prostředí.
Zatímco prodloužení lhůty pro zalesnění ze dvou na pět let by mohl být posuzovaný pozitivně jako krok vpřed, realita ukazuje potřebu ještě delšího časového horizontu – minimálně deseti let – pro skutečně efektivní přirozenou obnovu lesa. Tento přírodní proces totiž vytváří odolnější ekosystémy bez nutnosti dotací ze státního rozpočtu.
Celkové shrnutí situace kolem novely naznačuje jasné riziko oslabování ekologického stavu českých lesních porostech s dlouhodobými důsledky jak pro přírodní prostředí tak naše budoucnost celkově.Kocmanová (Piráti) varuje, že nová novela lesního zákona má potenciál negativně ovlivnit budoucnost našich lesů. Klíčovým problémem je absence povinnosti státních lesů prioritizovat veřejně prospěšné funkce před čistým ekonomickým ziskem. Státní lesy, které představují přibližně dvě třetiny našeho lesního hospodářství, by měly fungovat jako model udržitelného hospodaření a plnit významné ekologické úkoly, včetně zadržování vody a podpory biodiverzity.
Předložená novela se pokouší zmírnit problémy s kvalitou a odolností lesa zavedením finančního mechanismu na podporu ekosystémových funkcí. Avšak touto cestou zároveň značně oslabila zákonné nároky. V důsledku toho bude stát nově “nakupovat” služby, které byly dříve považovány za standartní součásti hospodaření. Takové uvolnění pravidel může mít za následek vznik nových dotačních toků, jenž mohou narušit trh.
Zde zaznívá významná kritika k tomu, jak se dané změny realizují – ministerstvo by mohlo zajistit lepší správu státních lesů bez poplatků za ekosystémové služby tímto způsobem dosahovaných. Mnozí soukromí vlastníci i zkušenosti z národních parků ukazují na efektivitu šetrných praktik hustoty těžby dřeva tak, aby nedocházelo k výrazným výdajům státu.
Poslankyně Kocmanová uplatnila řadu pozměňovacích návrhů zaměřených na to, aby státní lesy nesloužily pouze pro profit z těžby dřeva. Ve své argumentaci zdůrazňuje nezbytnost ochrany přírody a zachování rozmanitosti druhového osídlení ve všech typech lesa – jak v těch státních tak soukromých.
Cíl jejich politiky spočívá v tom podpořit funkce lesa jako klíčového prvku pro životní prostředí i kvalitu života lidí. Lesy by měly nejen produkovat obnovitelný zdroj dřeva ale také poskytovat habitat rostlinám a živočichům či prostor spojený s rekreací a odpočinkem.
Z pohledu Kocmanové selhává ministr zemědělství Marek Výborný tím, že nevytváří dostatečné podmínky pro ochranu těchto cenných přírodních zdrojů s cílem zachovat jejich hodnotu pro celou společnost bez ohledu na snahu o zvýšení okamžitých ekonomických výnosů.Kocmanová (Piráti) upozorňuje, že novela lesního zákona představuje vážné riziko pro budoucnost našich lesů. Tato právní úprava by mohla výrazně ovlivnit ekosystémy a biodiverzitu, které jsou klíčové pro udržení zdravého přírodního prostředí. Ochrana lesů by neměla být vnímána pouze jako otázka těžby dřeva, ale jako komplexní záležitost zajišťující ekologickou rovnováhu a funkčnost celého horského ekosystému.
Jedním z hlavních bodů kritiky Kocmanové je to, že navrhovaná legislativa nebere dostatečně v úvahu roli lesů jako zásobárny CO2 a přírodní bariéry proti erozím. Lesy nejsou pouhými výrobními jednotkami na dřevo, nýbrž cenným přírodním bohatstvím, které plní řadu funkcí. Neschopnost vidět tuto širší perspektivu může mít devastující následky nejen pro současné generace, ale zejména pro budoucí vývoj krajiny.
Změny navrhované v novém zákoně by měly usnadnit těžbu dřeva a snížit regulace ochrany lesa. To může vést k destrukci vzácných biotopů a tím i k výraznému snížení biodiverzity. Kocmanová apeluje na to, aby se místo cílené exploatace zasazovali o revitalizaci našich lesních porostů s důrazem na dlouhodobou udržitelnost.
Konkrétní kroky k ochraně lesa zahrnují podporu projektů zaměřených na obnovu přirozených biotopů a zachování přirozených procesů v lese. Vzdělávání veřejnosti o významu ochrany přírody by mělo být součástí širších ekologických iniciativ státní správy. Podle Kocmanové je důležité zapojit do debaty i odborníky z různých oborů.
Dále zdůrazňuje nezbytnost spolupráce mezi jednotlivými sektory – od politiky po místní společenství – aby byl zajištěn rovnovážný rozvoj touto úžasnou přírodní oblastí. Tato spolupráce pomůže nastavit rámec ochrany lesa takovým způsobem, který by všechny zainteresované strany uspokojil.
Na konec lze říci, že máme-li zajistit budoucnost našich lesních ekosystémů ve světle chystaných změn v legislativě, musíme se aktivně postavit čelem ke všem hrozbám vyplývajícím z novely lesního zákona – s důrazem na jejich význam pro životní prostředí i ekonomiku státu. Je nezbytné integrovat odborný pohled do rozhodovacích procesů týkajících se managementu našich korun země – našich milovaných lesích.
