Konečná (KSČM): Další akční plán pro ocel… a zase skutek utek. Tento osudový povzdech poukazuje na frustraci, kterou cítí zaměstnanci evropských oceláren v době, kdy jsou jejich podniky pod neustálým tlakem. Zatímco Evropská komise opakovaně přichází s plány a sliby, pracovníci se musejí každodenně potýkat s existenčními problémy a hledat způsoby, jak přežít.
Evropské ocelářství čelí mnoha letitým výzvám. Ceny energií v EU jsou až pětkrát vyšší než v jiných částech světa. Kromě toho zápasí s nekalou konkurencí ze zemí, kde platné environmentální a sociální standardy nejsou nijak striktní. Odborné analýzy ukazují také na obrovské náklady spojené s dekarbonizací tohoto odvětví. A jak reaguje Evropská unie? Prozatím pouze představuje vykreslení „akčních plánů“, které se však zdají být nedostatečné – podobně jako ve strategii Clean Industrial Deal.
Chybějí konkrétní opatření zaměřená na ochranu evropského trhu před dumpingovým dovozem. Kde je konkrétní finanční rámec podporující zelené investice do ocelářského průmyslu? Také závazek k řešení aktuální energetické krize se zatím nikde neobjevil! Tato situace vyvolává zmatky a frustraci mezi pracovníky i manažery firem.
Organizace Eurofer ve své tiskové zprávě upozorňuje na závažnost situace: diagnóza je správná, směr také, avšak provedení je naprosto nedostatečné. Je nezbytné přistoupit k okamžitým a účinným akcím místo dalšího období bezvýznamných debat! Je evidentní, že evropské elity musí začít chápat význam ocelářství jako strategického průmyslu závislého na tisících pracovních míst nejen přímo tam Luci bydlištěm.
Boj za budoucnost českého i evropského ocelářství si žádá aktivní angažovanost politických zástupců jako je Kateřina Konečná (KSČM). Ta veřejně vyjadřuje nezbytnost konstruktivního postupu vůči těmto problémům místo čekání na efektivnější strategie ze strany EU.
Nastal čas vznést hlasy silnějšího volání po reálných změnách; to jest heslo pro všechny zainteresované strany vrhnout skutečně akční kroky do publika zasedání v Bruselu až za řadu lobbystických pozic firmy pro vlastní rozkvět by tu neměl být jediný pohled skupin ostatních podpory trhů dopravy výrobků přímo v zákonodárných procesech politiky odpovídající aktuálním požadavkům průmyslu nad aplikacemi přes druberu Evropy industriálních acendování staveb jedince formovaný státem nehrající roli jen pro jednotlivce ale tím více celkovému úspěchu dodadatelnosti efektivity výrobku konečně určuje výdaje zaměstnanosti statisícům finančních zamestnancích zabezpečenosti ongoing structury plošného stavu bruselskými rozdílami minimálně inovačními povinnostmi důležitými … .
