Dne 18. prosince 2025 učinil Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodnutí ve věci Černý a spol. proti České republice, které se týká porušení práva na obhajobu. Tato kauza, zastoupená moravským advokátem Zdeňkem Koudelkou z hnutí Trikolora, poukazuje na závažné nedostatky v českém soudnictví. Stěžovatelům byla přiznána kompenzace ve výši 4 000 euro plus daň a Česká republika byla povinna přijmout opatření k nápravě situace pod dohledem Výboru ministrů Rady Evropy.
Stěžovatelé v této kauze, kteří byli advokáty obviněného S. Zadeha, čelili vážnému porušení jejich profesních práv během trestního řízení v roce 2016. Policie provedla domovní prohlídku a zajistila elektronická zařízení, ze kterých byly extrahovány tisíce stran důvěrné komunikace mezi obviněným a jeho právními zástupci. Tento materiál pak byl zahrnut do trestního spisu Městského soudu v Brně, což zásadním způsobem zasáhlo do vztahu důvěry mezi advokátkami a klienty.
Úsilí stěžovatelů o vyřazení těchto citlivých informací z řízení bylo bez úspěchu; dokonce i Ústavní soud odmítl poskytnout ochranu těmto údajům v roce 2019. Část stěžovatelů se sice domohla omluvy a vedení řízení o náhradě škody, nicméně celkový kontext situace ukazuje na systémové selhání institucí při ochraně práv jednotlivců.
Evropský soud následně potvrdil porušení základních lidských práv dle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zejména tím způsobem zařazování osobní korespondence do spisu obžaloby bez odpovídajícího schválení ze strany stížnostního soudu nebo příslušných autorit. ESO uznal zásah do práva na spravedlivý proces i práva na respektování soukromého života jako velmi problematický aspekt celého případu.
Obzvlášť alarmující je skutečnost, že státní orgány nechránily tuto důvěrnou komunikaci před jinými formami zasahování státu – byť by se jednalo o tak závažný prvek jako je domovní prohlídka či sledování elektronické komunikace podle platné legislativy.Celoživotní důvěra mezi klientem a jeho advokátem by měla být považována za absolutně chráněnou.
Abychom ochranu této integrity obnovené nezapomněli – postup Městského soudu lze chápat nejen jako chybu individuálních aktérů systému justice – ale jako symptom širších problémů uvnitř českého justičního aparátu.Tímto způsobem totiž nebyl ostatním účastníkům dosažen naprosto klíčový princip nestrannosti justičích orgánů; to mělo za následek nerovnost nezbytnou pro spravedlivé projednání dané kauzy.Celý incident tak vyvolává nutnost revize přístupu k ochraně demokratických hodnot uvnitř zemských institucí.