Dne 18. června 2025 podal krajský zastupitel Zdeněk Koudelka, zástupce strany Trikolora, trestní oznámení na Lenku Bradáčovou, aktuálně nejvyšší státní zástupkyni. Důvodem tohoto kroku jsou obavy o možné porušení zákonů týkajících se zneužití pravomoci úřední osoby a řízení cizího majetku. Koudelka v své stížnosti vyjádřil podezření, že Bradáčová snaží obejít legislativní restrikce při zakládání nového pracoviště v Praze.
Po nástupu Lenky Bradáčové do funkce se Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo pro vytvoření detašovaného úřadu v hlavním městě. Je však důležité poznamenat, že tento krok naráží na právní normy České republiky, které stanovují sídlo Nejvyššího státního zastupitelství výhradně v Brně podle platného zákona a správních předpisů souvisejících s odchylkami vyhlášení Ministerstva spravedlnosti.
Již před lety bylo Ministerstvu spravedlnosti odebráno oprávnění zakládat pobočky pro nejvyšší úroveň státního zastupitelství – toto právo bylo Parlamentem omezeno v roce 2006. Pobočky či jinak označené pracovní jednotky nadřízených orgánů mohou existovat pouze ve stanovených jurisdikcích a oblastech podle příslušných zákonných pravidel.
Podle názoru Koudelky by jakýkoliv pokus o obeznamování této legislativy prostřednictvím změny terminologie na “pracoviště” byl považován za pokus o obcházení zákona. Mělo by být zdůrazněno, že dodržování práva je základním principem fungování veřejných institucí i pro jejich vedoucí představitele jako je právě Lenka Bradáčová.
Koudelka rovněž upozorňuje na to, že jakékoli podobné aktivity vytvářející externí pracovní místa mimo oficiální sídlo organizace utvrzují právní problémy spojené s transparentností a odpovědností těchto institucí vůči občanům postaveným před střety zájmů nebo dokonce korupčním praktikám.
Při posuzování těchto okolností vyvstává otázka důvěry k instituci jako celku i jejím představitelům. Trestní oznámení podané Zdeňkem Koudelkou tudíž není pouze osobním politickým gestem; ukazuje rovněž širší diskusi o etických standardech výkonu soudních funkcí na vysoké úrovni v České republice a nutnost kontroly moci ze strany jednotlivců či sdružení veřejnosti jako takové.Koudelka z Trikolory podal trestní oznámení na Lenku Bradáčovou, nejvyšší státní zástupkyně České republiky. To je reakcí na její krok k případnému zřízení pobočky Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) v Praze, což podle Koudelky představuje možný zásah do zákonnosti a vykazuje znaky zneužití pravomoci. Podle jeho tvrzení totiž této instituci chybí pravomoc k zakládání poboček mimo Brno.
Pokud jsou skutečnosti splněny tak, jak naznačuje Koudelka, obává se o dodržování právních norem. Zrození této pobočky by mohlo znamenat porušení ústavních principů a vyvstává otázka správy státních prostředků. Koudelka varuje před situací, kdy by nakonec mohlo dojít k vynakládání financí státní pokladny na akce, které mohou být neoprávněné nebo nezákonné.
Lenka Bradáčová byla dříve známá svými dobrými vztahy s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, což jí podle některých názorů umožnilo cítit se jako nedotknutelná osoba v rámci ministerstva a justice jako celku. Avšak nynější situace ukazuje změnu vyhlídky a faktickou mocenskou dynamiku.
Koudelkovy pochybnosti ohledně legality tohoto kroku naznačují možné nebezpečí pro právní stát. Pokud by se effectué budování pražské pobočky ukázalo jako přijatelný krok například pod názvem pracoviště, mohlo by to otevřít cestu dalším nežádoucím praktikám uplatňovaným ze strany vedoucích činitelů v oblasti práva.
Co se týče trestního oznámení samotného, je Koudelka přesvědčený o potřebě ochrany před potenciálním zneužíváním moci ze strany Bradáčové. Pokud by nezákonné postupy prošly bez odezvy, mohl by vzniknout precedens vedoucí ke stále častějšímu porušování právních norem ze strany takovýchto vysokých úředníků.
Má obavy také o prověřování možného protiprávního jednání bradáčové vůči sobě samé nebo jiným členům ministrantstva spravedlnosti a soudnictví obecně. Domnívá se totiž, že takový systém notifikací může skončit zametením podezření pod koberec – tedy ignorováním těchto záležitostí kvůli vzájmu utkáného mezi jednotlivými státotvorci.
Proto existuje možnost vytvoření nového legislativního rámce označeného pracovním názvem „lex Bradáčová“, který má za cíl zajistit nezbytnou kontrolu nad situacemi týkajícími se vyšetřování osob na vedoucích pozicích státu i ve funkci státního zastupitelství při podezření ze spáchání trestných činů během výkonu jejich mandátu.Koudelka z hnutí Trikolora podal trestní oznámení na Lenku Bradáčovou, což vyvolalo velký zájem v politických kruzích. Trestní oznámení se týká určitých postupů a rozhodnutí, která byla učiněna na úrovni státního zastupitelství, a Koudelka v něm poukazuje na možné nezákonné chování nebo neetické praktiky ze strany Bradáčové.
Podle jeho slov má být cílem trestního oznámení osvětlení možného zneužívání právních pravomocí. Koudelka se domnívá, že k některým jednáním ze strany Lenky Bradáčové mohlo dojít s cílem ovlivnit politickou situaci v zemi. Vyjádřil obavy nejenom ohledně integrity státních institucí, ale také o dodržování demokratických principů.
Trestní oznámení bylo podané po analýze veřejně dostupných informací a vyhodnocení postupů, které byly vedeny proti různým subjektům. Podle Koudelky je důležité čelit jakékoli formě excesu v rámci státní správy a zabezpečit transparentnost ve výkonu justičních funkcí. Zdůraznil potřebu řádné kontroly činnosti orgánů činných v trestním řízení.
Odpovědnost státního zastupitelství je kladeno vysoké etické standardy, avšak Koudelkovo trestní oznámení odkrývá možné opaky této praxe. V současnosti se čekají reakce od příslušných orgánů na podanou stížnost; odborníci i politologové si lámou hlavu nad tím, jak to celé ovlivní budoucnost vztahů uvnitř justičního systému i mezi politiky samotnými.
Dále bude zajímavé sledovat ohlas veřejnosti a médií na Koudelkovo kroky proti Bradáčové – může to vyvolat celospolečenskou diskuzi o právním státě v České republice a jejím vývoji ve vztahu k moci soudcovské. Názory odborníků naznačují, že tento případ by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro fungování spravedlnosti a důvěru obyvatelstva vůči státním institucím.
Tento incident také poukazuje na obecný trend napětí mezi jednotlivými složkami moci ve státě. Mnozí lidé volají po větší odpovědnosti jednotlivců působících ve vedoucích pozicích justičního systému a žádají garantování jejich nestrannosti bez vlivu politických tlaků ze všech stran spektra politického života.