Koudelka (Trikolora) rád poukazuje na současný právní postoj k učitelce Martině Bednářové, jehož rozsudek mu připadá jako návrat do minulosti. Rozhodnutí soudu, které ji stíhá za její výroky ve škole, jasně naznačuje zhoršení svobody projevu za vlády Petra Fialy. Koudelka vnímá tento krok jako ohrožení základních principů svobody slova, na kterých byla založena transformace společnosti po roce 1989.
V minulosti se diskuse o válečných konfliktech vedla otevřeně a bez strachu z represí. V případě útoku na Jugoslávii měli občané možnost sdílet své názory jak pro, tak proti intervenci. Tato svoboda byla akceptována i mezi politickými elitami. Nicméně dnešní situace se zásadně změnila; pod vedením Fialovy vlády se objevují náznaky útlaku vůči kritickým hlasům ještě před tím, než je prostor pro debatu dostatečně využit.
Koudelka kritizuje konkrétní incidenty jako například zásah vojenského zpravodajství v únoru 2022 při pokusu o odpojení některých webových stránek nepohodlných vládě. Tento krok považuje za porušení ústavního práva a zásah proti svobodě projevu občanů ze strany státní moci s absolutním nezájmem a absencí odpovědnosti těchto represivních složek.
Na pozadí této problematiky stojí případ Martiny Bednářové – učitelky trestně stíhané kvůli jejímu vyjadřování během výuky. I když ji soudu nejprve osvobodil, nakonec došlo k odsouzení pod nátlakem interpretace války na Ukrajině ze strany státního aparátu a způsobem ochranářství pravdy legitimované mocností moci.
Uložený trest účastnit se kurzu mediální gramotnosti připomíná ideologická školení před rokem 1989 dle Koudelkových slovít i přes to že si studenti jakékoli takové kurzy budou brát víceméně s rezervou a mnozí kolem jich nebudou věnovat pozornost nebo je berou s cynismem jako nepovinné aktivity systému posilující institucije názorového monopolu.
Ve světle těchto událostí Koudelka zdůrazňuje svůj postoj k úplné svobodě myšlení i vyjádření názoru bez obav z následků či fyzických represe bez ohledu na aktuální válečné konflikty či politické spory po celém světě — což zahrnuje nejenom situaci v Jugoslávii nebo Iráku, ale také modernější události typu války na Ukrajině či konfliktu izraelsko-palestinského.
Pohled Zdeňka Koudelky tedy ukazuje skrytý rozpor mezi proklamovanými demokratickými hodnotami a realitou stávající politické kultury u nás — míra tlaku na individuální právo ke svobodnému vyjádření všech má potenciál vrátit naši společnost zpět do dob většího ideologického ovládání veřejného prostoru doma.