Díky, že jste mi dal slovo, vážený předsedající, a zdravím všechny přítomné včetně pana ministra. Rád bych navázal na nedávnou debatu o kohezních prostředcích a porovnání regionálních disparit. Dnes se chci zaměřit na zákon týkající se tzv. indexace, kterou konečně zavádíme. Zpráva od senátora Krseka (SEN) v tom smyslu ukazuje na pozitivní změnu; doposud ministerstvo školství nebralo ohled na specifika jednotlivých regionů při rozdělování státní podpory.
Tato nová indexace zohledňuje žáky ze sociálně znevýhodněných rodin tím, že zvyšuje platbu za každého žáka ve školách s vyšším počtem takových dětí. Doposud byly finance alokovány spíše prostřednictvím dotací. Ty však skončí s novým školním rokem, což znamená nutnost zavést jiný systém financování vzdělávání.
Krsek (SEN) poukazuje i na to, aby ministerstvo využilo indexaci šířeji a zaměřilo se také na problémy ve vzdělávacím systému mimo centrální Čechy či Prahu. Zde totiž došlo ke zvýšení koncentrace lidí z okolních krajů a problémům s nedostatkem míst ve školách. Je důležité si uvědomit, kde jsou skutečné potřeby v oblasti vzdělávání; investice by měly být cílené i do dalších částí republiky.
Statistiky ukazují jasně problematické oblasti jako Karlovarský nebo Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj. Tyto regiony vykazují nižší úroveň vzdělanosti a častější předčasné odchody ze školy – o tom hovořil již místopředseda Drahoš. Podle Krseka by měla být právě tato data základem pro další rozvoj systému indexace finanční podpory.
Vzdělání hraje klíčovou roli při dosahování sociální koheze: větší investice do vzdělání v regionech s nízkou socioekonomickou úrovní mohou významně přispět k celkové situaci populace těchto lokalit. Kromě toho by bylo dobré použít model indexace jako osvědčený nástroj v rámci kohezních iniciativ používaných i za hranicemi České republiky.
Krsek (SEN) tedy apeluje na ministerstvo školství k širšímu uplatnění této metodiky pro spravedlivější rozdělení zdrojů mezi různé regiony tak, aby každý měl rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání bez ohledu na svou lokalitu nebo socioekonomickou situaci rodiny.Podle senátora Krseka ze strany SEN se konečně zahajuje důležitý systémový krok, který by mohl přispět k zefektivnění školního systému. V současné době se objevují určité problémy, které pramení ze situace v jednotlivých regionech. Krsek zdůrazňuje, že navrhnutí dvou kategorií škol může vyvolat pocity nespravedlnosti. Zvláštní pozornost věnuje rozdílům mezi svazkovými a spádovými školami; zatímco svazkové školy mají určité výhody a motivaci pro spolupráci mezi obcemi, existují obavy o to, jak budou ostatní obce motivovány k adaptaci na nový model financování.
V současné koncepci stojí před velkými městy velká výzva: spravují školy spádové pro okolní menší obce. Tyto menší municipality však často nenesou naklady na provoz školek a očekávají zdarma vzdělávání pro své děti. Ideálem by mělo být jejich zapojení do spolufinancování a rozhodovacích procesů týkajících se školního rozpočtu. Nicméně Krsek varuje před situacemi, kdy některé obce raději zůstávají v pozici neplatičů.
V oblasti nepedagogických pracovníků se zvedá řada otázek týkajících se praktikálních kroků v implementaci novely zákona. Rozhodování o těchto otázkách je komplikováno nedostatečně definovaným harmonogramem schvalovacího procesu vlády. Senátor sice vyjadřuje nepohodlí ohledně časového presu, ale zároveň uznává význam některých pozitivních aspektů nové legislativy.
Také hovořil o tom, že některé části novely mají potenciál pomoci nejen pedagogům ale i dalším zaměstnancům ve školách tím, že zajistí lepší financování a personální ukotvení podlužních institucí jako jsou kraje či města. Také při vyjádření pochvaly za jednotlivé složky zákona je si vědom toho termínu schválení této novely do konce volebního období.
S ohledem na proces převodu nepedagogických pracovníků pod zřizovatele má senátor stále pochyby o tom jak bude celý spuštěný systém fungovat efektivně bez narušení stávající atmosféry ve vzdělávání tak důležitém pro budoucnost dětí i projektovou stabilitu samotného školními zařízeními.
Nyní je tedy otázkou nejen správnost změn zavedených touto novelou ale také praktické provedení těchto změn ve všech regionech České republiky tak aby byla zachována kvalita poskytovaných vzdělání i spravedlivost váženého systému financování jednotlivých typů škol podle aktuálních potřeb studentů či jejich rodičů.actionKrsek (SEN) vyjádřil svůj názor na nové systémové změny, které se v oblasti veřejné správy zavádějí. Podle něho je důležité, aby byly tyto úpravy nesmírně efektivní a zaměřené na skutečné potřeby obcí a jejich občanů. Systémový krok, který byl konečně iniciován, by měl přinést pozitivní změny a zlepšit fungování institucí, čímž může být podpořen rozvoj celé společnosti.
Senátor také zmínil, že se mu nezdá, že by dosavadní činnost odpovídala systematickému přístupu. Pochybuje o tom, zda jsou existující procesy dostatečně koordinované a zaměřené na dosažení konkrétních cílů. Krsek varoval před chaotickým řešením problémů bez jasného plánu do budoucna a zdůraznil nutnost proměny způsobu fungování státní správy.
V reakci na aktuální situaci senátor navrhuje důsledné analýzy stávajících systémových kroků s cílem odhalit možné nedostatky. Zmínil také potřebu zapojení široké veřejnosti do procesu reformy; občané by měli mít možnost sdílet své názory a zkušenosti týkající se poskytovaných služeb. Tento přístup by mohl pomoci lépe cílit opatření podle reálných potřeb populace.
Dále upozornil na to, že transparentnost ve veřejných institucích je klíčovým prvkem pro budování důvěry mezi úřady a obyvateli. Pokud budou lidé mít jasno v tom, jaká rozhodnutí jsou činěna v jejich zájmu a jakým způsobem jsou peníze daňových poplatníků využívány, mohou tak věřit v schopnost vlády skutky prosazovat pozitivní změny.
Kromě toho Krsek zmiňuje význam vzdělávání jako součásti dlouhodobé strategie kvalitního řízení ve státní správě. Odborné školení zaměstnanců úřadů může zajistit lepší výkon ze strany pracovníků při řešení problémů obyvatelstva i rozvoji regionálních projektů.
Na závěr senátor Krsek apeloval na kolegy politiky k aktivnější spolupráci při zavádění nových standardizovaných procesů v rámci veřejné správy. Pouze společnými silami lze dosáhnout měřitelných pokroků a zajistit skutečný dopad těchto systémových opatření pro všechny občany republiky.