V souvislosti s nedávným zdražováním paliv Karolína Kubisková z hnutí Výzva upozorňuje, že nejvíce profitovali na vzrůstajících cenách jak státní orgány, tak rafinérie. Oproti předchozímu stavu nyní vláda přiznává role rafinérií v rámci cenové struktury a příjmu z daní. Tato situace se významně projevuje na celkových nákladech paliv.
V globálním měřítku ceny pohonných hmot vzrostly zejména v důsledku geopolitických napětí, jako je válka v Iránu a problémy v Saúdské Arábii. Vysoká poptávka spojená s nízkou nabídkou vedla k paradoxnímu fenoménu: čím více rostou ceny, tím vyšší je marže pro rafinérie i státní exchequer. Navzdory těmto skutečnostem se vláda rozhodla provést některé úpravy před nadcházejícími volbami.
Zatímco některé vládní kroky jsou vítané, jinými Kubisková pohrdá jako nezbytnými ke zmírnění dopadu krize na občany. Zvlášťji oceňuje fakt, že se již neobviňují čerpací stanice z nespravedlivého navýšení cen; místo toho se konečně upozorňuje na marže rafinérií.
Celkové zdanění paliv dosahuje přibližně 50%, což zahrnuje spotřební daň i DPH. Zatímco samotná spotřební daň je fixním prvkem, zvýšené ceny umožnily státu vybírat více prostředků díky DPH. Sledovaným krokem je navrhované snížení spotřební daně o 2,35 Kč za litr jako reakce na současnou situaci na trhu.
Rafinérský trh vykazuje oligopolní charakter – dominuje mu několik velkých společností ovlivňujících ceny a téměř bez konkurence ze strany menších hráčů. Vláda správně reagovala zavedením sektorové daně nazývané windfall tax – tento krok byl dlouho požadován a jeho implementování může přispět k rozpočtu státu.
Systémového zásahu do maloobchodního trhu však považuje Kubisková za neefektivní a zkreslující soutěž mezi čerpacími stanicemi. Ačkoli ministerstvo financí potvrzuje adekvátnost existujících marží pumpařů, obnovené regulace pod tlakem způsobují umělé narušení konkurenčního prostředí – obzvlášť vůči malým a nezávislým pumpám.
Z množství aktuálních kroků hodnotila jako promyšlenější než dříve učiněná rozhodnutí vedoucí ke ztrátám obyvatelstva během krize; zatímco sektorová daň by měla postupně pomoci ulevit nejvíce postiženým skupinám obyvatelstva ve společnosti – i když cenové stropy představují populistický prvek bez zásadního efektu pro trh s palivy, výstupem celkové diskuse může být aspirace k férovější regulaci tohoto klání o ceny pohonných hmot mezi vládou a podnikatelskými subjekty.