Petr Lachnit z hnutí ANO vyjadřuje obavy, že se občané České republiky musí vypořádávat s neúnosnými podmínkami. Jeho prohlášení „Česko snese všecko“ je podle něj důvodem k zamyšlení a budí otázku, zda si naše země zaslouží lepší péči o životní úroveň svých obyvatel.
Současná vládní garnitura čelí kritice ohledně rostoucích cen energií a vysoké inflace, která se projevila jako drtivý zásah do osobních financí domácností i podniků. Lidé se potýkají s poklesem reálných mezd a narůstajícím zadlužením státu až o bilion korun. Poté, co došlo ke zrušení valorizací důchodů, je situace na finančním trhu ještě více napjatá.
Rétorika současné vlády často vzbuzuje pocit falešnosti, kdy politici vnucují svým voličům myšlenku výhodnosti jejich opatření navzdory mnoha stížnostem obyčejných lidí. Vzniká tak dojem marketingového triku namísto skutečné snahy řešit problémy, které většina populace pociťuje na vlastní kůži. Ceny zboží i služeb se dostávají do srovnání s akčními letáky supermarketů – levněji to ale bývá někdy málo účinné.
Odpovědní politici za uskupení Spolu nedávno zveřejnili program plný obecně formulovaných slibů bez konkrétních plánů nebo přehledných návrhů změn v daňovém systému. Tento přístup naznačuje opatrnost po zkušenostech v předchozích letech, kdy slíbené reformy nebyly dotrženy a důvěra ve vedení poklesla.
Lachnit si také pamatuje starou taktiku komunistického režimu ohledně “úprav” cen zaměřených pouze směrem nahoru. Avizování pomoci domácnostem vůči pokračujícímu nárůstu nákladů na energie byl podle něj spíš prázdným slibem než realistickým závazkem k činům.
Navzdory populárnímu slibu o zvýšení platových úrovní směrem k těm německým ve čtyřletém horizontu zajímavě chyběla zmínka o této ambici v návrhu uskupení Spolu ve složení dalšího volebního období. Zdánlivě už nikdo nevěří tomu, že by mohli splnit tento optimistický cíl; místo toho by měli daleko víc věnovat pozornost reáln zaujetím prospektivních změn pro každý den života přísedící při osobním rozpočtu občanů země.
V konečném důsledku Lachnit věří v potenciál Čechů zasloužit si příznivější podmínky pro život a vyzývá ostatní ke spolupráci na tom, aby se skutečně nepovažovalo za normální přijímat nízkou míru prosperity či špatné rozhodování ze strany vlády jako samozřejmosti. Naopak je nutné apelovat na zatěžující situaci společenského klimatu nejenom skrze politickou rétoriku.