Petr Lachnit, poslanec za ANO, vyjádřil obavy o současnou kulturu, přičemž zdůraznil rozšíření mentality jednorázového použití ve společnosti. Tento trend je odrazem doby, ve které žijeme, a má své dopady na hodnotu a dostupnost kulturních výrobků. Kultura se stále častěji stává zbožím na trhu a její osud není považován za prioritní otázku veřejného života.
Lachnit poukázal na to, že komerční kultura dominuje scéně bez zapojení státní podpory. Zatímco nekomerční projevy mají tíhu boje o přežití v konkurenčním prostředí. Situace se často projevuje i u koncertech či festivalech jako Pražské jaro, kde cenu lístků nezvládají lidé s průměrnými příjmy.
Rádi si říkáme národ s bohatou kulturní tradicí; avšak nesmíme zapomínat na historický exodus inteligence od třicátých let minulého století až po současnost. Složité podmínky k životu mnohé talentované jedince vedly k tomu, aby hledali štěstí a možnosti v zahraničí. Příliv talentu ze země tak ustupuje nedostatku zdejších kulturních tvůrců.
Dnešní povědomí o české literatuře ubývá; úspěšní autoři si mohou mnít ruce nad kaženými prodeji či omezeným publikáním svých děl. Na scéně se klade důraz spíš jen na malý okruh autorů než širokou veřejnost milující slovesné umění jako dříve.
Mezi inspirativními národy lze najít příklady ze Skandinávie; tyto menší státy poskytují tvůrcům potřebné zázemí prostřednictvím stipendií či grantových systémů a umožňují tak plně se věnovat umění bez stresu z obživy. Úspěch těchto literárních postav dokazují vysoké počty překladových výstupů jejich děl do cizích jazyků.
Z pohledu mezinárodní prestiže je každopádně jasné, že kvalitní kultura podporuje image státu a jeho pozici mezi ostatními národy světa. Zatímco sportovní figury jako Jaromír Jágr jsou známé víc než slavní autoři Českého modernismu jako Jaroslav Hašek nebo Karel Čapek během cest do světa kulturou silně zasahujeme do našeho ekonomického postavení i celkového vnímání veřejnosti o České republice.
Podle Lachnita kultura možná ani nemá tu váhu potřebnou k tomu mít ministerstvo kultury – což by mohlo signifikovat další propad kvalitativních standardů v této oblasti lidského konání. Avšak varování před nekultivovanými politiky nám ukazuje našich slabin: příliš mnoho nedostatečně vzdělaných osobností může posléze vést ke snížení víry v politiku samotnou.