Jan Lacina z hnutí STAN upozorňuje, že klíčovým elementem v rozhodování ohledně financování veřejných médií je jejich ekonomické zajištění. Tvrdí, že ten, kdo ovládá rozpočet, má moc na formování obsahu a směřování těchto institucí. Tento názor se objevuje i v souvislosti s nedávným televizním debatním střetem mezi poslancem Babkou a senátorem Hrabou, kde oba vyjadřovali své obavy o možném vlivu státního rozpočtu na Českou televizi a Český rozhlas.
Lacina se odkazuje na stanovisko pana Babky, který varoval před rizikem převedení financování České televize pod státní správu. Podle něj by tato změna znamenala komplikace ohledně nezávislosti médií. Lacina však ironicky uvádí: jak jinak než prostřednictvím státního rozpočtu chce opozice tento systém strukturovat? Je podle něj nevyhnutné si uvědomit fyzickou realitu; skutečný vliv mají ti, kdo penězům vládnou.
V rámci diskuse o veřejné službě Lacina připomíná svou zkušenost z mezinárodních cest po různých zemích Evropy. Obzvlášť zmínil návštěvy ve Španělsku a Itálii, kde se mu potvrdilo jeho přesvědčení o nutnosti určité formy odpovědnosti ze strany poplatníků jakožto příjemců veřejných služeb. Zmiňuje rozdíl mezi domácnostmi jako plátci daně a širší veřejností a zdůrazňuje potřebu transparentního finančního modelu.
Další problém vidí Lacina v absenci redefinice pojmu „veřejná služba“ po více než třiceti letech od vzniku současného systému vysílání. Představuje to jako paradoxní situaci – stále málo jasné představě o tom, co vlastně od médií očekáváme v moderním světě technologií a informací.
Lacina na toto téma používá i analogii s železniční dopravou v ČR; připomíná nám známé české dráhy vedle komerčních dopravců operujících výhradně tam, kde je to lukrativní. Podobný vztah vidí između významných hráčů českého mediálního trhu – tradičních médiích versus novými hráči digitální epochy.
Ve svém proslovu opětovně potvrzuje nezbytnost představy silného postavení státoprávní moci vůči slovenskému modelu veřejnoprávních médií či dokonce systémům ve skandinávských zemích s jedinečnými fiskálními mechanismy týkajícími se povinnosti plnění daně pro všechny občany bez výjimek.